Po dvouletém úsilí spouští tým geografů Ostravské univerzity a nevládní organizace Arnika novou mapu a databázi 992 moravských a slezských alejí a stromořadí. Zájemci v ní najdou údaje například o tom, jaké stromy v alejích rostou, jak jsou staré a jaký je jejich zdravotní stav. Informace pomohou nejen silničářům a úředníkům, praktický význam mají už teď i pro turisty – v podobě zbrusu nového průvodce s tipy na výlety, které vedou právě alejemi. 
Metodiku mapování alejí z pera ostravských vědců navíc mohou využít i odborníci v dalších krajích České republiky. Na mapování se významnou měrou podíleli také studenti moravských univerzit.
„Takto podrobná a rozsáhlá databáze v Česku až dosud chyběla. Je to užitečný podklad pro silničáře, který říká, kolik a jakých stromů v alejích podél silnic roste, v jakém jsou stavu a jak naplánovat jejich údržbu. Databáze poslouží také úředníkům, například při zpracovávání podkladů pro ochranu přírody, při plánování rozpočtů na péči o stromy a shánění peněz na investice do ochrany přírody a krajiny,“ vyzdvihuje přínosy nové databáze vedoucí projektu RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
„Obce mohou mapy alejí využít pro lákání turistů, pro plánování rozvoje naučných stezek či jiných lákadel, odpočinkových míst nebo stánků s občerstvením, ale i k přípravě nových cest krajinou mezi vesnicemi a pamětihodnostmi. Abychom výletníkům i obcím práci usnadnili, vybrali jsme 241 nejzajímavějších alejí a do průvodce Cesty k moravským alejím připravili 9 tras pro výlety na kolech,“ doplňuje Klemensová.
Cesty k Moravským alejím je možné objednat na http://arnika.org/cesty-k-moravskym-alejim-cyklopruvodce nebo zakoupit ve vybraných informačních centrech.
Přílohou této tiskové zprávy je také dokument „Aleje Moravy a Slezska: co zjistili odborníci“. Další informace o tématu alejí jsou také na webu http://aleje.org
„Tento typ projektu je pro nás velmi cenný. Nesporný přínos projektu je propojení studia jak s vědeckou prací, tak s praktickými výsledky. Samotné mapování, které prováděli naši studenti v rámci závěrečných prací, nejen umožnilo jejich odborný růst, ale přineslo i oblíbenou práci v terénu. Navíc se nám podařilo přispět k rozvoji regionu tím, že aleje, jako důležité a zejména atraktivní krajinné prvky, mohou být díky shromážděným datům lépe chráněny a rozvíjeny,“ uvedl odborný garant projektu Ing. Radek Dušek, Ph.D. z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity.
Databáze a metodika vznikly ve spolupráci odborníků z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Informační agentury Ministerstva životního prostředí ČR CENIA, nevládní organizace Arnika, ale i odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, německé Univerzity v Eberswalde a Ministerstva životního prostředí Meklenburska – Předního Pomořanska. Je dostatečně jednoduchá pro rychlé uvedení do praxe, ale zároveň natolik podrobná, aby umožňovala získat klíčové informace, jako jsou souřadnice začátku a konce aleje, její délka, počet a druh stromů, ale také jejich zdravotní stav a způsob výsadby. Internetový portál, na kterém je databáze alejí umístěna, je navíc součástí celoevropské databáze INSPIRE, která slouží i Evropské komisi pro přijímání a vyhodnocování politiky v oblasti zlepšování životního prostředí.
„Projekt Arniky, zaměřený na krajské mapování alejí, považujeme za velmi přínosný. Vytvořená databáze se může stát cenným zdrojem informací pro další komplexní péči o zeleň, navíc vzniká v různých krajích podle stejné metodiky, takže jsou údaje srovnatelné. Moravskoslezský kraj je oblastí s dlouhodobě překračovanými limity u polétavého prachu, přičemž jedním z původců tohoto znečištění jsou emise z automobilové dopravy. Aktivní péčí o zeleň podél silnic lze kvalitu ovzduší v jejich okolí významně zlepšit. Moravskoslezský kraj se proto zaměřuje na realizaci dalších projektů z evropských fondů na výsadby nových alejí a obnovu stávajících stromořadí u vybraných úseků krajských komunikací,“ říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí a dopravu Daniel Havlík.
„Krajská správa silnic Moravskoslezského kraje vysázela v roce 2014 celkem 463 stromů, z toho více než polovinu, přesně 241, jako součást silničních stromořadí. Součástí běžné údržby stávajících stromů podél silnic je jejich značení bílými pruhy a ořezávaní větví tak, aby byl zajištěn bezpečný průjezd vozidel a viditelnost dopravního značení. Spolupracujeme také s oddělením ochrany přírody a zemědělství krajského úřadu na přípravě a realizaci projektů výsadby dřevin podél silnic ve vlastnictví Moravskoslezského kraje, a nová databáze pro nás bude vítanou pomůckou,“ říká Ing Marek Porošín z technicko-provozního úseku Správa silnic Moravskoslezského kraje.
Vznik unikátního nástroje podpořil Program švýcarsko-české spolupráce (http://www.swiss-contribution.cz, http://www.nadacepartnerstvi.cz) a Německá spolková nadace DBU (https://www.dbu.de/).
