Anketa
Na to, co si myslí o současné podobě městského plánování v metropoli, jsme se zeptali architektů, teoretiků, zástupců občanských sdružení i představitelů města. Ti posledně jmenovaní neodpověděli.
1. Vypadá to, že se občané začínají zajímat o své město více než dřív, proč myslíte, že tomu tak je?
2. Probíhá o vývoji města diskuse s obyvateli? Pokud ano, je vedena smysluplně?
3. Co je podle vás tím prvním, co by se v Praze mělo změnit?
Otiskujeme výběr z odpovědí; kompletní verzi ankety naleznete na advojka.cz.
Martin Skalský
vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika
Diskuse o územním plánu začala až poté, co na řadu problémů upozornila v zimě 2009 občanská sdružení; tehdy probíhalo také ofi -ciální připomínkování nového územního plánu, které by bez tohoto upozornění zřejmě zůstalo před zraky veřejnosti skryto. Současně s tím dodnes dochází ke schvalování stovek účelových změn, které si na magistrátu vylobbovali developeři. Příčina velkého zájmu lidí je zjevná: jde o naše město, o naše životní prostředí, ale často i o náš majetek. Územní plán v mnoha případech vede k zástavbě zelených ploch, zvyšování dopravní zátěže, převyšování původní zástavby mrakodrapy a podobným excesům. Po celé Praze se najdou stovky případů. Pokud je jednou v územním plánu něco zakresleno, je prakticky nemožné příslušné výstavbě zabránit. Občany možná také právem rozzuřilo, že s nimi vedení města o tak klíčové koncepci vůbec nediskutuje. Pro smysluplné prodiskutování územního plánu s obyvateli neudělalo město s výjimkou výstavy a několika informačních letáků vůbec nic, a to přesto, že jde o plán, podle nějž se má město rozvíjet dvacet let. Je nutné změnit politickou kulturu. O městě nemůže rozhodovat pár politiků a úředníků, musí jít o veřejný proces. Když se blíží volby, jukají na nás politici z každého sloupu. Ať tedy zorganizují pořádnou kampaň i ve chvíli, kdy se jedná o budoucnost Prahy, ať rozdávají prezentační letáky u metra a ptají se Pražanů, v jakém městě by si přáli za dvacet let žít.
