Proti návrhu se ohradili zahrádkáři z Ořechovky, kteří čelí dlouhé roky tlaku developerů. Tentokrát je vyslyšelo vedení Městské části Praha 6 a přislíbilo, že bude na magistrátu požadovat, aby byly zahrádky i nadále vedeny jako nezastavitelné.
„Kolonie Ořechovka přežila všechny režimy, devadesát let! Autoři územního plánu Prahy ji teď ale předhazují developerům jako dárek. K likvidaci zahrádek v Praze přitom dochází masově a trend bohužel pokračuje,“ komentuje situaci Josef Procházka, předseda zahrádkářské kolonie Ořechovka.
Původně zahrádkyi, ii stály na okraji hlavního města, ale rozpínáním Prahy se ocitly v širším centru. Ze zelených oáz, kde tráví čas mladí i staří a svépomocí pěstují zeleninu, se tak staly lukrativní pozemky. Nyní se dostaly do středu pozornosti Metropolitního plánu, který předpokládá zahušťování města. Neblahý osud již potkal například zahrádkářskou osadu v Hrdlořezích. Kolem roku 2000 byly zahrádkářům vypovězeny smlouvy, pozemky získal developer a zastavěl je bytovými domy. Silnému tlaku čelí řadu let také nejstarší kolonie v Praze na Libeňském ostrově, založená v roce 1923.
„S nehorázným nápadem zastavět zahrádkové osady přišel poprvé koncept územního plánu Pavla Béma. Je šokující, že po tolika letech se tento návrh vrací. Institut plánování a rozvoje ignoruje strategický plán, který požaduje zachování a rozvoj tradice pražských zahrádkových kolonií. Zahrádky jsou pro město výhodné. Lidé o ně pečují sami, město to nic nestojí, naopak od zahrádkářů inkasuje nájemné,“ uvádí Vendula Zahumenská, právnička Arniky.
„Zahrádkové osadyiii představují nedílnou součást evropských měst již více než století. Historicky plnily a i nadále plní důležité funkce včetně sociálních, ať už jde o udržitelnou formu městské rekreace, prostor pro utváření sociálních vztahů, nebo i možnost částečného samozásobitelství. V neposlední řadě jsou zahrádkové osady také místem silných citových pout vázaných na městský prostor, které vyplývají z intenzivní péče o konkrétní území a přírodu v něm. K rozvinuté evropské metropoli patří samozřejmá a aktivní podpora městského zahrádkaření v jeho různých formách včetně zahrádkových osad,“ dodává odborník na zahrádkové osady Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku
Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží. Arnika také sepsala pro Pražany návod, jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy.
Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.
[i] V Praze je podle svazu přibližně 8000 registrovaných zahrádkářů, kteří obhospodařují 457 hektarů půdy. Ještě před 20 lety jich bylo kolem 18 tisíc a hospodařili na 618 hektarech. První osady vznikly na území Vysočan, Bubenče, Žižkova a na Císařském ostrově. Jedna z nejstarších vznikla v roce 1923 na Libeňském ostrově a existuje dodnes, i když byly už v minulosti snahy o její zrušení.
[ii] Generel zahrádkových osad v Praze, který nechala zpracovat Rada hlavního města Prahy, popisuje situaci zahrádkových osad na území hlavního města a vznikl jako podkladová studie v souvislosti s projednáním nového územního plánu Prahy.
[iii] Publikace Zahrádkaření v tisku a plánech, kterou vydal Sociologický ústav AV ČR, představuje výsledky vědeckého výzkumu zaměřeného na fenomén zahrádkových osad a zejména, jak se zahrádkaření proměnilo v posledních desetiletích.
