Ministr Ambrozek o Spolaně

28.8.2002 - Jan Stejskal (Ekolist) | Články
ministr L. Ambrozek
Nemáte po tom všem, co se ve Spolaně stalo, pocit, že stát byl v minulých letech k vedení Spolany, k jejich přístupu k řešení ekologických zátěží, trochu benevolentní, zeptal se Ekolist ministra Ambrozka. Myslím, že jde o dvě různé věci. Jedna věc je odstranění starých ekologických zátěží, kde možná postup nebyl nejrychlejší, nicméně podle mne je to ze strany státu už hodně daleko. To je první věc. Druhá je ovšem celkové chování Spolany, protože to, k čemu tam v posledních dnech došlo, ukazuje, že pravdivé informace nebyly poskytovány nejenom veřejnosti a médiím, ale ani představitelům státu, odpověděl ministr.

Internetový magazín Ekolist přinesl rozhovor s ministrem Liborem Ambrozkem o situaci v neratovické Spolaně po několika haváriích, o problémech se sanací starých ekologických zátěží, ale i o krocích, které by měly snížit škody při příštích mohutných záplavách.

EkoList: Nemáte po tom všem, co se ve Spolaně stalo, pocit, že stát byl v minulých letech k vedení Spolany, k jejich přístupu k řešení ekologických zátěží, trochu benevolentní?

Myslím, že jde o dvě různé věci. Jedna věc je odstranění starých ekologických zátěží, kde možná postup nebyl nejrychlejší, nicméně podle mne je to ze strany státu už hodně daleko. To je první věc. Druhá je ovšem celkové chování Spolany, protože to, k čemu tam v posledních dnech došlo, ukazuje, že pravdivé informace nebyly poskytovány nejenom veřejnosti a médiím, ale ani představitelům státu, ať už jsem to byl já nebo kolega Gross nebo kolega Tvrdík. Tím Spolana velmi vážně ohrozila svou důvěryhodnost, a pokud nepřikročí - zřejmě představenstvo Unipetrolu, protože u vedení Spolany už se s tím nedá počítat - k nějaké rychlé nápravě, bude ohrožena další provozuschopnost podniku. Havárie, ke kterým došlo, ukazují, že Spolana není v dobrém stavu.

EkoList: Nevyskytly se ve Spolaně v souvislosti s povodněmi nové problémy, na které bude potřeba uvolnit ještě další peníze? Tím, že do areálu vnikla voda, mohlo dojít k dalším poškozením, která bude potřeba sanovat.

To zjistíme až po podrobnějších průzkumech. Já jsem se obrátil na místopředsedu Fondu národního majetku (FNM) s žádostí, aby sanační práce po povodních bylo možné započítat právě mezi staré ekologické škody a náklady na tyto práce už hradit ze závazků FNM. Snad to tedy bude pružnější.
Je ale potřeba zmapovat celý areál, zda nedošlo k nějakým únikům. První odběry České inspekce životního prostředí (ČIŽP) byly zaměřeny pouze na amalgámovou elektrolýzu a dva "dioxinové baráky", kde byly naměřeny hodnoty sice velmi vysoké, ale na místech, která jsou kontaminována už desítky let. Dá se říci, že ochranné zídky, které doporučilo ministerstvo životního prostředí (MŽP), splnily svůj účel. Ale kompletní situační zprávu, co se v závodě stalo, zatím nemám.

EkoList: Máte představu, jak dlouho by sanace mohla trvat?

Jsem přesvědčen, že to bude záležitost na několik let, protože v případě dioxinů se jedná o poměrně unikátní technologii, která nebyla zatím nikde v Evropě použita. Rozhodně to nebude záležitost na pár týdnů, i objem peněz - mělo by to stát skoro 3 miliardy - ukazuje, že to nelze udělat hned. Důležité je, aby byla co nejdříve vybrána firma a začalo se se sanací, protože stavět stále vyšší zídky kolem těchto objektů nemá cenu.

EkoList: Je snaha dotlačit FNM k rychlejšímu jednání věcí osobních vztahů? Musíte na FNM tlačit vy, nebo je možné ho "popohnat" přes nějakou instituci?

Určitě pro to bude pochopení ve vládě, protože problém Spolany se ukázal jako jeden z nejvážnějších v současné popovodňové situaci. Doteď byl "míč na naší straně hřiště", protože FNM může začít výběrové řízení až poté, co ČIŽP stanoví sanační limity (sanační limit je maximální možná koncentrace škodlivých látek po sanaci - pozn. aut.). To beru jako svůj díl odpovědnosti a snažím se, aby k jejich stanovení došlo co nejdříve. V současné době už ČIŽP stanovila sanační limity na rtuť a FNM už vypsal výběrové řízení na dodavatele sanační technologie pro amalgámovou elektrolýzu. Vypracován už je i návrh limitů pro dioxiny, kde probíhá odvolací lhůta účastníků řízení. Poté bude moci FNM vypsat výběrové řízení i na sanaci těchto objektů.

EkoList: Inicioval jste už v souvislosti s povodněmi nějaké přípravy ke změnám zákonů?

Uvažuji o zpřesnění zákona o krizovém zřízení. Při jednání krizového štábu se ukázalo, že je vážným nedostatkem, když není ČIŽP zapojena do práce krizových štábů, protože pak nemůže efektivně konat a má problémy se vůbec do některých objektů dostat. To bych udělal rád, samozřejmě po poradě s ministrem vnitra, protože považuji za vhodnější, aby zákony předkládal ten, v jehož gesci se nacházejí.

EkoList: Určitě by se našly i zákony v gesci MŽP, které by se situace při povodních týkaly. Uvažujete o některých?

Určitě, ale zatím jsme byli nuceni řešit pouze aktuální záležitosti. Jakmile se dostaneme z hlavního stresu, jakmile bude zrušen nouzový stav a začne fungovat klasická práce vlády, tak bych rád inventuru provedl.

Mluvili jsme o tom, že dozorové orgány ochrany životního prostředí nebyly v krizových štábech. Je nějak zajištěno, že budou v týmech, které budou prohlížet podniky po záplavách?

To je domluveno. První odběry vzorků probíhají, inspektoři ČIŽP jsou teď v terénu, mapují škody na čistírnách odpadních vod a kanalizaci a monitorují i případné ekologické havárie. Za velmi důležitou považuji domluvu o součinnosti s podniky Povodí a s Českým hydrometeorologickým ústavem. Kvalitu vody v řekách totiž monitorují zástupci podniků Povodí, odebírají vzorky, provádějí měření. My ale tyto informace potřebujeme také, protože na jejich základě může ČIŽP mnohem snáze dohledat, v kterém místě došlo například ke zvýšení koncentrace nějaké látky, a pak může nastoupit do konkrétního podniku. Výměna těchto informací už v posledních dnech probíhá.

Ještě otázka, která se týká statisíců, které by mohly být půjčeny lidem na znovuvýstavbu domů zničených povodní. Není trochu nerozumné, dát prostředky na výstavbu domu v tomtéž místě, kde byl vodou zničen?

To není tak jednoduché. Náš návrh kopíruje program z roku 1997, navíc šlo o povodeň takového rozsahu, že zatopila i území, kde lidé žili odedávna. Jedna věc jsou Troubky nebo Zálezlice, abych pro to použil nějaké označení, kde jsou vesnice skutečně na místech, kde nemají co dělat, a jiná věc je zatopení historických center měst, kde voda byla ve středověku možná dvakrát. To se prostě nedá posoudit paušálně.
Vezměme si z toho poučení, že musíme urychlit stanovení zátopových území. Zákon o vodách jasně stanovil, že v aktivní zóně záplavového území (aktivní zóna záplavového území je oblast, kterou při povodni protéká rozhodující část celkového průtoku vody - pozn. aut.) se nesmí povolovat žádné stavby, a jak jsem to tak letmo viděl z vrtulníku, tak si troufám říci, že jsem viděl i novostavby na místech, které rozhodně do aktivní zóny záplavového území patří. Stavební úřady tím musejí být vázány, nesmí to být na jejich uvážení. Musíme jasně dosáhnout vymístění zástavby z aktivní zóny záplavového území.

Do vládního prohlášení se dostala věta, podle níž bude vláda v rámci ochrany proti povodním podporovat výstavbu vodohospodářské infrastruktury. Věta MŽP, že by se mělo přednostně využít především potenciálu přírodních niv, z prohlášení vypadla. Nemáte pocit, že už je předurčen směr, kterým se jednání o protipovodňové ochraně budou ve vládě ubírat?

Rozhodně ne. Ta věta z kapitoly MŽP vypadla kvůli krácení textu, je totiž obsažena ve Státním programu přírody a krajiny, ke kterému se přihlásila nejen současná, ale i minulá a předminulá vláda. I informace, které mám z ministerstva zemědělství (MZe), jsou jednoznačné. Přednost mají biotechnické úpravy ve formě poldrů a budování mobilních zábran. Ústup od výstavby přehrad je tedy deklarován i oficiálně. Myslím, že důkazem toho je i diskuse, která se rozvinula po roce 1997, kdy byl souhrn záměrů na výstavbu přehrad krácen a krácen, až vlastně zůstal návrh na výstavbu přehrady jediné, Nových Heřminov. A ten je ještě velmi daleko od realizace, dokonce jsem se v neoficiální diskusi s představitelem MZe setkal s názorem, že by výstavba této přehrady měla být řešeno nejméně formou krajského referenda. Jsem rád, že prioritu dostávají úpravy biotechnické, já budu samozřejmě prosazovat i úpravy biologické.

Pozn. red. - Tento rozhovor vychází v rozšířené podobě v tištěném EkoListu č. 8-9.

Více informací o Spolaně Neratovice najdete na stránkách kampaně Budoucnost bez jedů.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu