Začátkem letošního roku vyšla nová studie organizace Global Alliance for Incinerator Alternatives (GAIA), která se zabývá spalovnami odpadů, respektive popelu, kterého při spalování vzniká až třetina původní hmotnosti spalovaných odpadů, a který se v mnoha případech následně stává součástí oběhového hospodářství, nejčastěji tím, že je používán pro stavební účely. Na první pohled jde o chytré řešení, kromě neškodného písku, skla a kamenů však tento materiál obsahuje také toxické látky, které mohou ohrozit naše zdraví.
Vzhledem k nastavení moderní společnosti a stále větší spotřebě zboží, služeb a pohonných hmot vzniká také stále větší množství odpadů. K eliminaci problémů, které s sebou nadprodukce odpadů nese, byla navržena řada koncepcí, jako „udržitelný rozvoj“ nebo „oběhové hospodářství“. Spalování odpadů je nicméně destruktivním procesem, který naopak nahrává další produkci odpadů. Spalovací průmysl tvrdí, že popel ze spaloven může mít „mnoho využití“, může být „uhlíkově negativní“ a dokonce může pomoci při „přizpůsobování se změně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů“. Autoři studie organizace GAIA ukazují, že tato tvrzení nejsou pravdivá, a poukazují na nebezpečí, která s sebou využívání popelu ze spaloven přináší.
Podle studie jsou zbytky po spalování sice často prezentovány jako pro životní prostředí bezproblémové, v mnoha případech se však zapomíná právě na nebezpečí uvolňování toxických látek z nich do okolí. Používání popelu ze spaloven je nedostatečně regulované, zkušební metody jeho používání jako stavebního materiálu navíc zastaralé, píší autoři studie.
V 19. století se odpad, především prach a škvára, běžně využíval jako podkladová vrstva pod silnice a vozovky. V roce 1848 byla údajně celá velká londýnská prachová halda prodána Rusku na výstavbu ulic Moskvy. Dnešní popel ze spaloven se ovšem od tohoto materiálu významně liší, obsahuje totiž především plasty a jejich příměsi.
Podle jiné studie přitom odpadní plasty obsahují až 2 400 chemických látek, které jsou považovány za potenciálně nebezpečné. Z chemického hlediska jsou hlavními složkami popelu ze spaloven (z asi 90 %) oxid siřičitý a oxid křemičitý, vázaný vápník, železo a hliník. Mezi nimi jsou ovšem četné i chemické látky, z nichž mnohé jsou velmi toxické, mezi nimi například dioxiny, polychlorované bifenyly, bromované zpomalovače hoření, bromované dioxiny, polybromované difenylethery nebo PFAS. Tyto látky jsou přitom velmi nebezpečné jak životnímu prostředí, tak lidskému zdraví.
Studii organizace GAIA "Toxic Fallout" v originální anglické verzi si můžete přečíst zde.
Chcete si o tématu přečíst víc?
Toxický popel ze spaloven jako stavební materiál? Přístup evropských zemí se liší
Toxický popel ze spaloven jako stavební materiál? Neprozkoumané odvětví s mnoha riziky
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
