Začátkem letošního roku vyšla nová studie organizace Global Alliance for Incinerator Alternatives (GAIA), která se zabývá spalovnami odpadů, respektive popelu, kterého při spalování vzniká až třetina původní hmotnosti spalovaných odpadů, a který se v mnoha případech následně stává součástí oběhového hospodářství, nejčastěji tím, že je používán pro stavební účely. Na první pohled jde o chytré řešení, kromě neškodného písku, skla a kamenů však tento materiál obsahuje také toxické látky, které mohou ohrozit naše zdraví.
Studie organizace GAIA mimo jiné konstatuje, že komunální odpad není dobré palivo. Je velmi různorodý a při jeho spalování můžou probíhat tisíce různých chemických reakcí. Spalováním vzniklý popel pak obsahuje velké množství mnohdy překvapivých toxických látek.
Zpracování popelu je při tom zatím v plenkách, více se začalo rozvíjet až od 90. let 20. století. Jeho zpracování často probíhá na jiném místě, než kde popel vzniká, popel se musí převážet na velké vzdálenosti, přičemž se z něj při manipulaci i převozu uvolňuje prach, což může představovat potenciální nebezpečí. Případová studie z Nizozemska například popisuje, jakým způsobem vedla přeprava popelu a manipulace s ním k narušení endokrinního systému mořské fauny v lokalitě UNESCO.
Ačkoli je to tak někdy prezentováno, podle autorů studie nemá tlak na využití popelu po extrakci kovů z něj nic společného se zájmy životního prostředí, ale řídí se výhradně zájmy komerčními. V důsledku záporné tržní hodnoty popelu existuje také vysoké riziko podvodů v oblasti likvidace odpadů, což může vést k nesprávnému nakládání s nim a k ohrožení lidí i přírody.
Existují také případové studie, které popisují, že v důsledku použití popelu ze spalovny došlo k lokální kontaminaci půdy a živočichů perzistentními organickými znečišťujícími látkami. Jakékoli „užitečné“ využívání popelu by tedy mělo být podle autorů studie pozastaveno. I proto, že v kombinaci s nejednotnými zkušebními metodami je normám týkajícím se například využití popelu jako stavebního materiálu ponechána v podstatě volná ruka. Odpovědnost za posouzení rizik je přenášena na výrobce, provádění zkoušek se doporučuje pouze v případě potřeby či pochybností (více se dočtete zde).
To vše představuje vysoké riziko pro zdraví lidí i pro životní prostředí. Popel ze spaloven jednoznačně není ten případ, kdy „odpad přestává být odpadem“.
Studii organizace GAIA "Toxic Fallout" v originální anglické verzi si můžete přečíst zde.
Chcete si o tématu přečíst víc?
Toxický popel ze spaloven jako stavební materiál? Podle nové studie organizace GAIA rozhodně ne
Toxický popel ze spaloven jako stavební materiál? Přístup evropských zemí se liší
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
