Sdružení Arnika zahajuje provoz poradenství k problematice vlivu zdravotnických zařízení na životní prostředí. Je určeno zejména pro zdravotníky, ale i pro i širší veřejnost. Zájemci se tak nyní mohou dozvědět o výskytu toxických látek ve zdravotnických zařízeních a vlivu těchto látek na zdraví pacientů, o možnostech jejich eliminace, problematice odpadového hospodářství v nemocnicích a dalších environmentálních otázkách současného zdravotnictví.
Lidé se mohou osobně, telefonicky nebo prostřednictvím elektronické pošty s dotazy obracet na poradce v pobočkách Arniky v Českých Budějovicích, Praze, Ostravě, Jihlavě a telefonicky či e-mailem také na poradkyni v Uherském Hradišti.
„Chtěli bychom pomoci nemocnicím přejít na ekologicky šetrnější provoz. Prvním krokem by mělo být probuzení zájmu zdravotníků," říká Mgr. Jiří Kristian z Arniky, který koordinuje projekt Řízení ekologicky šetrné nemocnice s důrazem na eliminaci toxických látek a nakládání s odpady. „S různými toxickými látkami se mohou ve zdravotnictví setkat jak pacienti, tak personál. Přitom pro mnoho výrobků obsahujících rizikové látky existují bezpečnější alternativy. Nabízíme tedy zájemcům informace a také dobré příklady z tuzemska i ze zahraničí," dodal Jiří Kristian.
Inspirací k přechodu na ekologičtější provoz jsou některé z českých nemocnic, které již provedly částečnou náhradu zdravotnických pomůcek z PVC s obsahem ftalátů na některých odděleních. Jedná se například o nemocnice v Havlíčkově Brodě, v Českých Budějovicích, Lounech, ve fakultní nemocnicích v Olomouci, Praze-Motole a v Ostravě. Mnohem dále jsou například v Rakousku či Dánsku, kde se snaží výrobky z PVC vyloučit ze všech oblastí ve zdravotnictví, kde jen to je možné.
Nahradit zatím nelze všechny zdravotnické pomůcky a zařízení obsahující toxické látky, avšak netoxických alternativ je rok od roku více. „Z finančního hlediska obvykle tyto alternativy vycházejí dráž. Pokud však budou používány namísto stávajících, sníží se množství toxických látek uvolňovaných do prostředí a lidského organismu při výrobě i používání, což v konečném důsledku přispěje ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel a celkově tak dojde ke snížení nákladů na zdravotní péči," tvrdí Jiří Kristian. A dodává: „Prevence je vždy efektivnější a levnější, než likvidace následků".
Příkladem nebezpečných látek, s nimiž se ve zdravotnictví můžeme setkat, jsou ftaláty, jež slouží jako změkčovadla ve výrobcích z polyvinylchloridu (PVC). Z PVC je vyráběno velké množství zdravotnických pomůcek, jako např. krevní vaky a sety, součásti systému nitrožilní výživy, pomůcky pro respirační terapii a jiné. Některé ftaláty působí nepříznivě na vývoj mužských reprodukčních orgánů, na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve, také oslabují imunitní systém a mají souvislost s nárůstem výskytu astmatu a alergií. Zdravotnická zařízení patří také mezi největší znečišťovatele rtutí v odpadech. Rtuť přitom patří mezi nejvíce toxické látky vůbec.
V současné době běží ve sdružení Arnika projekt s názvem Řízení ekologicky šetrné nemocnice s důrazem na eliminaci toxických látek a nakládání s odpady. Jedním z cílů projektu je probudit zájem zdravotníků a veřejnosti o problematiku výskytu toxických látek ve zdravotnictví a poskytnout poradenství k možnostem náhrad.
Kontakty na poradce budou zveřejněny na internetových stránkách projektu: www.arnika.org/emas-pro-nemocnice. Stránky projektu budou průběžně aktualizovány a doplňovány o nové informace.
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1 987 000 Kč.
