Práce Arniky nezačíná a nekončí s hranicemi České republiky. Před lety jsme se na západ od našich hranic inspirovali u kolegů, kteří měli zkušenosti s ekologickými aktivitami. Oni zase jezdili k nám, aby mohli předat zkušenosti, v závislosti na místních podmínkách, co nejlépe. Teď už máme dost vlastní praxe a víme, že toxické látky stále komplikují život v řadě postsovětských států. Nabídli jsme pomoc a lidé z tamních ekologických organizací ji využili. Jak mají správně odebírat vzorky z kontaminovaných míst a na co dbát, když obyvatele informují o nebezpečí pesticidů a dalších toxických látek, se u nás naposledy učili kolegové z Běloruska.
Na zkušenou k nám přijely Darja Chumakova a Olga Astapovich s kolegou Vladimirem Stepurkem z běloruského Centra pro ekologická řešení. Čekal na ně kurz metod odebírání vzorků potenciálně znečištěných materiálů (zejména půdy a vody) nebo prohlídka černouhelného dolu. Měli také možnost z radniční věže v Ostravě v přímém přenosu sledovat, jak nad severomoravskou metropolí vzniká dusivý smog. Zavítali i do ekocentra v Oucmanicích, prohlédli si „příběh s dobrým koncem“ z Klatov a pobavili se s lidmi z Arniky, jak probíhala kampaň Nehrajme si s PVC nebo jak organizace funguje „zevnitř“. Ale prostor byl i pro neformální prohlídku Prahy nebo slavné Stodolní v Ostravě. Arnika totiž ve společném projektu Bělorusům pomáhá analýzou znečištěných míst a se zvyšováním povědomí o nebezpečných toxických látkách.
„Moc oceňuji, že jsme mohli nahlédnout dovnitř organizace, a podívat se, jak to vypadá, když plánujete aktivity, které mají zbavit například hračky pro malé děti nebezpečných látek,“ říká odbornice na ekologicky šetrné spotřebitelství Darja Chumakova. „Pro nás z Centra pro ekologická řešení bylo velmi přínosné, že jsme mohli vidět, jak do své iniciativy přední česká nevládka zapojila různé cílové skupiny a jakých výsledků se tak podařilo dosáhnout. Také děkuji kolegům Vendule a Kamilovi, že nám pomohli s plánováním aktivit určených pro Bělorusko,“ dodává Chumakova.
„Já jsem velmi ocenila hlavně prohlídku nejen centrální pražské, ale hlavně regionálních poboček Arniky. Vendula a Jan nám perfektně zorganizovali semináře a při prohlídce města odpověděli na všechny otázky,“ svěřuje se mluvčí partnerské organizace Olga Astapovich. „Uvažujeme, že by v naší organizaci mohly podobné místní pobočky vzniknout, a to, jak fungují a jsou začleněny v Arnice, je dobrou inspirací. Zajímavý byl i workshop, jak správně odebírat vzorky, a nezapomenutelná pro mě byla prohlídka dolu, protože by nás do něj nikde v Bělorusku nepustili,“ shrnuje nejsilnější zážitky Astapovich.
„Pro mě byla rozhodně nejintenzivnější prohlídka míst na Plzeňsku. Navštívili jsme bývalý sklad pesticidů v Klatovech-Lubech, který se po značném úsilí podařilo vyčistit. To je pro nás velmi inspirativní příklad,“ konstatuje Vladimir Stepurko, který koordinuje společný projekt Arniky a Centra pro ekologická řešení z Běloruska. „Velmi zajímavé bylo setkání a rozhovory s místními lidmi, ale i odpočinková návštěva západočeských hradů. Chci také ocenit společné strategické plánování, protože u nás zrovna zavádíme nějaké novinky a nápady a metody, které jsme v Česku pochytila, nám moc pomůžou,“ nezapomněl opomenout Stepurko.
Zajímavé bylo pro Bělorusy také setkání s lidmi z ostravské organizace Vzduch, která je inspirovala k vytvoření aplikace o aktuálních imisních podmínkách. Byla by to už druhá mobilní aplikace pro chytré telefony, které Centrum vytvoří. Před nedávnem totiž rozjeli jakousi obdobu v Česku známé Zelené mapy.
„Informace, které naši hosté v Arnice načerpali, inspirovaly jednu z účastnic k napsání článku o tom, jak jsou akce o ochraně přírody pro veřejnost důležité. I tak poklidné happeningy, jako děláme my, by v Bělorusku mohly být problém,“ svěřuje se vedoucí děčínské pobočky Arniky Kamil Repeš, který také jeden den strávil se zahraničními kolegy. „Stejně tak je prý inspirovalo i neformální vzdělávání, ve kterém se zkusí zaměřit na nové cílové skupiny. Zajímavé by prý poznatky mohly být třeba pro maminky s malými dětmi,“ uzavírá Repeš.
