Zpráva o kvalitě ovzduší a s tím spojených zdravotních rizicích je předkládána vládě České republiky (1). Jak se nám dýchalo v roce 2012 se můžete dočíst také na webu ČHMÚ (2).
Stejně jako v předchozích letech byly také v roce 2012 největším problémem suspendované částice frakce PM10 a PM2,5, dále benzo(a)pyren, přízemní ozon a v místech zatížených dopravou také NO2. Imisní limity alespoň pro jednu znečišťující látku (včetně přízemního ozonu) byly překročeny na 41,7 % území, kde žije 69,8 % obyvatel.
Hodnocené látky s karcinogenním působením mohly v podmínkách České republiky zvýšit riziko nádorového onemocnění, podle typu lokality o 1 až 10 případů na 10 tisíc celoživotně exponovaných obyvatel (tj. po dobu 70 let).
Nejvíce postiženou oblastí zůstává aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Oblast s překročením alespoň jednoho imisního limitu (bez přízemního ozonu) zde pokrývá 88% rozlohy.
Úrovně znečištění ovzduší částicemi PM10 překračují i nadále stanovené imisní limity. Na území, kde imisní limity pro denní koncentrace PM10 byly překročeny, přitom stále žije přibližně 30,93 % populace, (v roce 2011 se jednalo o 50,8 % populace, v roce 2010 o 48 % populace). Nejzávažnější situace ve znečištění suspendovanými částicemi PM10 zůstává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Imisní limit 24hodinové koncentrace PM10 byl v roce 2012 překročen na všech lokalitách v aglomeraci Ostrava/Frýdek-Místek/Karviná (2). Podle zprávy (1) Je to důsledek toho, že v této oblasti k dopravě a lokálním zdrojům (vytápění domácností), které jsou hlavními emisními zdroji suspendovaných částic i v ostatních regionech, přistupují ještě další významné zdroje emisí částic, kterými jsou hutní průmysl a průmysl zpracování paliv. K imisnímu zatížení této oblasti přispívá také regionální přenos ze zdrojů v Polsku (silně industrializovaná oblast Katovic).
Pokud jde o karcinogenní benzo(a)pyren, situace v ČR se nelepší, spíše zhoršuje. Řada měst a obcí byla opět vyhodnocena jako území s překročeným imisním limitem pro benzo(a)pyren. Jedná se o 26,5 % plochy České republiky, kde žije asi 66,26 % obyvatel. Pro srovnání v roce 2011 se jednalo o 16,8 % plochy ČR a 60,2 % populace. V roce 2012 překročily roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu imisní limit na 20 z celkového počtu 29 stanic.
Podle zprávy (1) byl na základě měření ve třech malých sídlech potvrzen také předpoklad z minulých let, že i v menších sídlech dochází k překračování tohoto limitu. Na řadě lokalit v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek byly v roce 2012 limitní hodnoty překročeny dokonce několikanásobně. Nejvyšší roční průměrná koncentrace v roce 2012 byla, podobně jako v předešlých letech, naměřena na průmyslové lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ (10,8 ng.m-3), kde byla hodnota imisního limitu překročena téměř jedenáctinásobně. (2)
Smogové situace v zimní sezóně 2012 – 2013 na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek
V zimní sezóně zažilo území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek nejdelší období se smogovou situací v ČR a to od druhé poloviny října do konce února. Bylo zde vyhlášeno celkem 8 smogových situací, což je vůbec nejvíce na území ČR. Nejdelší smogová situace v aglomeraci O/K/F-M trvala osm dní od 16. do 22. listopadu 2012. Regulace zde byla vyhlášena v jednom případě a to od 17. do 18. února 2013.
Republikový primát drží tato aglomerace také pokud jde o nejvíce dní s překročením denního imisního limitu.
Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2012
Zdravotní riziko je definováno jako pravděpodobnost změny zdravotního stavu exponovaných osob. Hodnocení vychází z výpočtů dle metodických postupů hodnocení rizik americké Agentury pro ochranu životního prostředí (US EPA) a Světové zdravotnické organizace (WHO) (1).
Co konkrétně vyplývá z odhadu zdravotních rizik v roce 2012 pro ČR
Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5
Celkový počet zemřelých obyvatel ČR v roce 2012 (108,189 tisíc – zdroj: ČSÚ), po odečtení úmrtí způsobených úrazy a odečtení zemřelých mladších 30 let, zahrnuje i cca 5 500 osob, které zemřely předčasně spolupůsobením expozice prachu. Řádově lze odhadnout zkrácení doby života vlivem znečištěného ovzduší na měsíce.
Látky s karcinogenním působením
Arsen – vypočtené riziko se pohybuje v řádu jednoho případu z 1 miliónu obyvatel, v silně zatížených lokalitách se blíží hranici 1 případu ze 100 tisíc za 70 let. Jde tedy spíše o nízké zdravotní riziko. Jeho význam je v tom, že se vždy jedná o emise z lokálně působících malých zdrojů nebo ze specifických zdrojů (velké průmyslové zdroje na Ostravsku).
Nikl– hodnoty rizika mají rozmezí cca jednoho případu z 10 miliónu až 2 případy z 1 miliónu za 70 let a jsou nejnižší z hodnocených látek. V případě nálezu zvýšených hodnot vždy jedná o emise z lokálně působících, malých, průmyslových, specifických zdrojů (ocelárny, galvanovny).
Benzen– hodnoty rizika, spočtené pro expozici benzenu, se pohybují na úrovni dvou případů z 1 miliónu za 70 let, pouze v extrémně zatížených místech mohou dosáhnout až 3 případů ze 100 tisíc. Po omezení přidávání benzenu do automobilových benzínů jsou vyšší hodnoty v podstatě omezeny na okolí specifických zdrojů v oblasti Ostrava-Přívoz.
Polyaromatické uhlovodíky – největší navýšení rizika nádorového onemocnění představuje expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU), jejichž indikátorem je benzo[a]pyren. Z vypočtených hodnot pro jednotlivé typy městských lokalit lze velmi přibližně odhadnout, že vliv emisí PAU z dopravy, kombinovaný v některých lokalitách s emisemi z domácích topenišť, vede k navýšení zdravotních rizik o 4 případy ze 100 tisíc až 1 případ z 10 tisíc. V lokalitách ovlivněných velkými průmyslovými zdroji je hodnota individuálního rizika vyšší - teoreticky 1 až 10 případů na 10 tisíc obyvatel za 70 let.
(1) Informace o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích v roce 2012, Č.j. 85844/ENV/13, Předkladatel: MŽP
(2) ČHMÚ – Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012
