Podobně mohou dopadnout i další parky či aleje v českých městech, která v současnosti uvažují o investici do zeleně. Zjednodušené kácení umožňuje stále chybějící vyhláška, která by měla zpřísnit podmínky pro kácení stromů bez povolení.
Na ekoporadnu Arniky se často obracejí občané, kteří mají obavy o zeleň ve své obci či městě. „Při bližší studii jednotlivých kauz pak zjišťujeme důvody, které ke kácení vedou. Často se tak setkáváme s případy, kdy se pod pojmem revitalizace zeleně skrývá mimo jiné plošné kácení zdravých stromů," říká vedoucí ekoporadny Arniky Ing. Jakub Esterka. „Nechybí ani případy, kdy plošné kácení zdravých plnohodnotných dřevin je financováno přímo z peněz na zlepšení stavu zeleně," dodal.V Šestajovicích na východním okraji Prahy byla nedávno vykácena alej složená zejména z pajasanů, vysazených v 90. letech. Projekt „Obnova a rozšíření ploch veřejné zeleně v obci Šestajovice" byl financován z Operačního programu Životní prostředí. Na místě pokácených stromů mají být vysazeny lípy. „Pokud se zároveň jako důvod ke kácení v naší obci uvádí zdravotní stav stromů či snad někým zmiňovaný přesah větví do vozovky a z toho vyplývajících stížností z řad řidičů autobusů, proč nebyl prováděn výchovný řez stromů? ", pokládá řečnickou otázku zastupitel Šestajovic Tomáš Hubálek (1).
„Obnova starých stromů je pochopitelně někdy nutná, ale je nesmysl, aby zdravé stromy ustupovaly momentálním tlakům správců zeleně na profinacování investice. Měli bychom mít na paměti, že vzrostlý strom poskytuje několikanásobně větší služby než strom čerstvě zasazený, který „dožene" sílu svého předchůdce za několik desítek let," říká Jakub Esterka.
Ekoporadna Arniky zodpovídala v minulých týdnech i dotazy lidí z Prahy 2, které rozhořčilo kácení na stráni na Albertově. Stromy a keře musely ustoupit plánu na nový projekt - vyhlídkovou trasu a vinici. Proti tomu, že záměr kácení nebyl projednán Komisí životního prostředí, se ohradil i člen této Komise, botanik RNDr. Václav Větvička, který je členem petičního výboru petice Praha – město pro život (2).
Podobně Arnika zaznamenala obavy obyvatel Lysé nad Labem, kde má změnou projít náměstí Bedřicha Hrozného, či občanů z pražského Suchdola, kteří se zajímali o přeměnu Suchdolského náměstí. „Případy zbytečného kácení veřejnost vystrašily, takže lidé teď obezřetněji sledují dění ve svém okolí. To je samozřejmě důležité proto, aby případné změny proběhly v zájmu jejich životního prostředí," dodala Zora Kasiková ze sdružení Arnika. Problematika kácení stromů představuje nejčastější téma dotazů, s nimiž se lidé na Arniku obracejí.
Rychlé a nepostihnutelné kácení umožňuje absence vyhlášky, která by zpřísnila podmínky pro kácení bez řádného povolení. „Obvod kmene 80 cm dosahuje většina našich dřevin až po mnoha desítkách let. Pokud vyhláška nebude urychleně přijata, bude dále docházet k podobnému, ekologicky i ekonomicky nesmyslnému kácení," říká Zora Kasiková z Arniky (3).
Poznámky a další informace:
Již v lednu tohoto roku se Arnika ohradila proti záměru kácet v nedávno rekonstruovaných parcích v Ostravě-Porubě:
Porubská radnice chce znovu kácet v nedávno rekonstruovaných parcích
(1) O kauze pokácení pajasanů a dalších stromů v Šestajovicích:
http://www.otevrenesestajovice.cz/stromy/zelen-v-nasi-obci
http://www.otevrenesestajovice.cz/stromy/zelen-v-nasi-obci/fotky-stromua
(2) Reportáž ČT o kácení v Praze na Albertově:
http://www.ct24.cz/regionalni/117551-prazany-zaskocila-duslednost-kaceni-drevin/
(3) O chybějící vyhlášce na ochranu stromů např. zde:
http://arnika.org/na-slovensku-chrani-i-mensi-stromy-u-nas-se-zatim-kaci
