Spalovny odpadů bývají často prezentovány jako moderní řešení zcela v souladu s duchem cirkulární ekonomiky – odpady v nich téměř zázračně zmizí a pevné zbytky, které naopak vzniknou, se znovu využijí třeba k technickému zabezpečení skládek nebo při stavbě silnic. Jenže skutečnost je značně složitější.
Pevné zbytky po spalování odpadů, jmenovitě popel, popílek, zbytky z čištění spalin a kotelní prach, tvoří až 40 % původní hmotnosti odpadu. Obsahují řadu toxických látek, které mohou ohrožovat zdraví lidí i životní prostředí. Těžké kovy, dioxiny nebo „věčné chemikálie“ PFAS se mohou z těchto materiálů uvolňovat do půdy, vody i ovzduší – a odtud pronikat až do potravního řetězce. Tyto látky přitom mohou přispívat k rozvoji rakoviny, hormonálních poruch nebo problémů s dýcháním a reprodukcí.
Aby bylo možné mluvit o bezpečné cirkulární ekonomice, musí být zbytky po spalování odpadů přísněji kontrolovány. Arnika proto dlouhodobě volá po zpřísnění limitů pro obsah škodlivin v nich, rozšíření sledovaných látek a transparentním systému, který umožní veřejně dohledat, kde a za jakých podmínek jsou tyto materiály používány.
Nový factsheet Arniky „Popel ze spaloven ve stavebnictví: Cirkulární ekonomika, nebo toxická zátěž?“ vysvětluje, proč není využívání zbytků po spalování ve stavebnictví dobrým řešením, a proč může jít při nesprávném zacházení a nedostatečném monitoringu o potenciální ekologickou i zdravotní hrozbu. Dozvíte se také, jaké nebezpečné látky tyto materiály obsahují a jak se mohou dostávat do půdy, vody i potravin, a proč jejich používání odporuje principům bezpečné cirkulární ekonomiky.
Přečtěte si náš infolist a zjistěte, proč by cirkulární ekonomika neměla stát na toxických základech:
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
