Stockholmskou úmluvu o tuctu vysoce toxických látek jako jsou DDT, dioxiny či polychlorované bifenyly již ratifikovalo 102 států. V červnu 2005 přibyly na seznamu stran úmluvy Namibie, Libye a 23. a 24. května to byly Honduras a Singapur. "Úmluva se týká také dioxinů, které obsahoval jed, jímž se někdo pokusil otrávit nově zvoleného ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Na seznam lidí, kterým tyto látky poškodily zdraví, patří i bývalí pracovníci ve výrobě pesticidů ve Spolaně Neratovice," přiblížil problematiku Stockholmské úmluvy vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Stockholmskou úmluvu o tuctu vysoce toxických látek jako jsou DDT, dioxiny či polychlorované bifenyly již ratifikovalo 102 států. V červnu 2005 přibyly na seznamu stran úmluvy Namibie, Libye a 23. a 24. května to byly Honduras a Singapur. "Velice nás těší, že počet zemí, které úmluvu ratifikují každý měsíc roste. Sdružení Arnika se aktivně účastnilo příprav této mezinárodní dohody a v letošním roce koordinovalo mezinárodní celosvětový projekt sítě IPENzaměřený na odběr slepičích vajec pro analýzu na obsah dioxinů, hexachlorbenzenu a PCB. Tento celosvětový projekt koordinovaný Arnikou pomohl zjistit míru znečištění látkami, které produkují různé průmyslové provozy jako nechtěné vedlejší látky v různých zemích světa," řekl v souvislosti s nárůstem stran Stockholmské úmluvy RNDr. Jindřich Petrlík, předseda Arniky.
"Úmluva se týká také dioxinů, které poškodily zdraví bývalých pracovníků ve výrobě pesticidů ve Spolaně Neratovice," přibližuje problematiku Stockholmské úmluvy Petrlík. Česká republika byla mezi první dvacítkou zemí, které k této konvenci přistoupily, a nyní dokončuje tzv. Národní implementační plán Stockholmské úmluvy. K němu se vztahuje také petiční akce Arniky "Budoucnost bez jedů - II", která má již přes 8500 signatářů.
Více informací najdete na stránkách kampaně Budoucnost bez jedů anebo v následujících článcích:
