Pátek a sobota 3. a 4. října probíhaly na některých místech v Česku nejen ve znamení voleb do poslanecké sněmovny, ale také ve znamení místních referend. V Písku se rozhodovalo o tom, zda by ve městě měla stát spalovna o kapacitě 50 000 tun odpadů ročně. Šlo by přitom již o čtvrtou spalovnu v kraji. V Čáslavi zase místní hlasovali o dvojnásobném rozšíření skládky společnosti AVE CZ.
Jak stavba písecké spalovny, tak rozšíření čáslavské skládky byly v referendech odmítnuty. V Písku bylo proti spalovně 57 % voličů. Město Písek, které bylo hlavním iniciátorem stavby spalovny, tak musí na základě výsledku referenda učinit vše pro to, aby byl projekt zastaven. Může však stále ještě dojít k tomu, že projekt bude pouze přesunut na jinou lokalitu.
Provozovatelem skládky v Čáslavi je odpadová společnost AVE CZ, k jejímž akcionářům patří Daniel Křetínský, a město s ní má spory dlouhodobě. O kauze neodvádění poplatků za odpady a krácení daní ze strany AVE CZ, kdy celková škoda dosahuje několika miliard korun, v Česku slyšel zřejmě každý. Referendu v Čáslavi navíc předcházela masivní mediální kampaň a nátlak metodou „cukr a bič“, kdy AVE CZ na jedné straně radnici města pohrozilo, že přestane sponzorovat místní fotbalový klub, zároveň se obyvatele Čáslavi snažilo nalákat na příslib částečného „osvobození“ od poplatků za odpady po dobu čtyř let. Praktiky, které jsou podle Kryštofa Doležala z Transparency International silně nemorální a na hraně zákona, však neuspěly, a 71 % voličů souhlasilo s tím, aby město rozšiřování skládky na svém území zamezilo.
V souvislosti s místními referendy se často mluví a píše o takzvaném „NIMBY efektu“, pojmenovaném podle anglických slov „Not In My Back Yard“ (tj. česky „ne na mém dvorku“). Jde o hanlivé označení pro postoj obyvatel konkrétního území, kteří sice obecně uznávají potřebu realizace určitého všeobecně prospěšného projektu, ale odmítají jeho umístění v blízkosti svého vlastního bydliště. V případě skládek a spaloven, v jejichž souvislosti je NIMBY efekt také často skloňován, však nejde o žádné všeobecně prospěšné, pro lidstvo blahodárné provozy, které by měly u místních pouze neoprávněnou „špatnou pověst“. Když se k tomu navíc připočte způsob, jakým se společnost AVE CZ dlouhodobě chová k Čáslavi a jejím obyvatelům, výsledku referenda se skutečně nelze příliš divit.
Dopady skládek a spaloven opadů na životní prostředí a lidské zdraví nejsou v žádném případě zanedbatelné. Nevhodné nakládání s odpady na skládkách může vést ke kontaminaci podzemních vod a půdy. Skládky také produkují velké množství metanu, silného skleníkového plynu, a jsou častým místem požárů, při kterých se do ovzduší nekontrolovaně uvolňují toxické zplodiny. Spalovny odpadů uvolňují emise skleníkových plynů a zdraví škodlivých chemických látek, které jsou v některých případech sledovány jen po dobu několika hodin ročně, v jiných nejsou zatím sledovány vůbec. Toxické látky ze spaloven odpadů ale končí především v pevných zbytcích, zejména v popílku. Patří mezi ně například dioxiny, které se prostřednictvím popílku do životního prostředí každoročně uvolňují v množství, které představuje tolerovatelnou dávku pro lidskou populaci 133 planet Zemí.
Jak skládky, tak spalovny navíc podporují zastaralý lineární model, který se řídí heslem „vyrobit – spotřebovat – zahodit“, což je v rozporu s principy cirkulární ekonomiky a vede ke zbytečnému plýtvání surovinami. Například průzkum Ministerstva životního prostředí z roku 2022 ukázal, že více než polovinu směsného odpadu, který na skládkách a ve spalovnách končí, tvoří tříditelné a potenciálně recyklovatelné složky, jako je především bioodpad, ale také plast, papír, sklo, textil nebo kov.
Odmítavý postoj místních k projektům, jako jsou spalovny či skládky, bývá často mylně označován za pouhý NIMBY efekt. Ve skutečnosti se však může jednat o plně informované rozhodnutí založené na faktech. Jelikož občané mohou jen těžko ovlivnit státní politiku, využívají dostupné nástroje jako referendum nebo proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) k ochraně svého okolí. Nálepka „NIMBY“ je tak krátkozrakou, a nezřídka i manipulativní taktikou, jak zdiskreditovat legitimní občanskou angažovanost a vykreslit ji jako sobecký zájem úzké skupiny. Místní odpor však není projevem sobectví. Je to naopak praktický projev občanské odpovědnosti a péče o své zdraví, blízké a domov.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
