Dvanáct alejí již nominovali lidé v anketě Alej roku, jejíž druhý ročních letos vyhlásilo sdružení Arnika. Nejvíce alejí prozatím soutěží v Jihočeském kraji, naopak v Praze, v Ústeckém či Zlínském kraji nebyla doposud přihlášena ani jedna.
O letošní titul Alej roku prozatím soupeří dvanáct alejí. Podle organizátorů se ale lidé mohou ankety stále zúčastnit. Nominace totiž končí až 30. září. „Třeba o následujícím víkendu či při svých letních toulkách českou a moravskou krajinou mohou výletníci fotit a soutěžit o hodnotné ceny. Loni veřejnost vybírala vítěznou alej z třiapadesáti stromořadí po celém území republiky,“ uvedla Arnika na svém webu.
Letos ještě nebyla nominována žádná z pražských alejí. Mezi loni přihlášenými však byla třeba Klíčovská alej, která leží v Praze 9.
„Kaštanová alej je součástí historického lesoparku. Alej kopíruje stopu Královské cesty vedoucí ze Staré Prahy na Starou Boleslav a čítá na 160 vzrostlých kaštanů. Místní občané se snaží stromy chránit před napadením klíněnkou, proto dobrovolnicky hrabou listí v celé oblasti. Probíhá tady i zajímavá slavnost s názvem Svátek stromů,“ popsala stromořadí Dana Balcarová, která alej v loňském roce nominovala.
Nejpopulárnější alej vyberou svým hlasováním na internetu sami lidé – tato část ankety bude spuštěna v říjnu. Do letošního ročníku připravila Arnika novinku: vyhlašovat se budou vítězná stromořadí také v jednotlivých krajích. Ti, kdo je do soutěže navrhnou, získají navíc novou knihu spisovatelky Marie Hruškové o alejích.
Vedle kvalitní fotografie je podle organizátorů ankety povinnou součástí nominace zdůvodnění, proč si ta která alej zaslouží ocenění. Znovu mohou lidé nominovat také aleje, které soutěžily a nevyhrály v loňském ročníku soutěžní ankety.
Organizátor ankety Arnika sleduje ohrožení alejí již několik let. Iniciovala vznik petice Zachraňme stromy požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo více než třicet tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení.
Arnika také vytvořila první celostátní statistiku a upozornila, že během posledních několika let od silnic v České republice zmizelo více než sto tisíc stromů.