Obec bojuje za záchranu Čečelického jezera, které chce báňský úřad nechat zavézt odpadem

„V Čečelické pískovně se přestalo těžit ve velkém v roce 1993 a dnes jde o jedno z nejčistších míst ke koupání ve Středočeském kraji,“ vysvětluje starosta obce Josef Zeman. „Již v roce 1993 jsme nechali zpracovat projekt, podle něhož jsme chtěli na severní straně vytvořit zázemí pro víkendovou rekreaci a zbytek břehů jezera ponechat v přírodním stavu. V jezeře a jeho okolí totiž žijí desítky vzácných druhů živočichů, které bychom měli chránit. Bohužel se nás na náš názor nikdo neptá. Báňský úřad již několik let prosazuje zavezení jezera a postupuje stejně arogantně jako kdysi, když funkcionáři báňského úřadu a Vojenských staveb Praha spolu s Ministerstvem národní obrany celý prostor zabrali a rozhodli, že se u obce bude těžit,“ řekl starosta. „Dříve nechtěli naši obyvatelé těžbu, dnes chtějí jezero, které těžbou vzniklo. Úřady ale tehdy i dnes hájí nějaké jiné zájmy než místních lidí a ochrany přírody.“ „Nejde o jezero, tedy o přírodní útvar, obsahující jezerní vody, o biotop určený pro význačné druhy rostlin a živočichů, ale o důlní dílo, umělý útvar, zřízený za účelem exploatace ložiska nerostu. Po dobu existence tohoto důlního díla v něm probíhá povolená hornická činnost,“ napsal do nedávného rozhodnutí předseda Obvodního báňského úřadu Kladno Ing. František Hrubant. Podle něj je nutné z důvodu právní kontinuity respektovat rozhodnutí Okresního národního výboru v Mělníku z roku 1978. Podle tohoto rozhodnutí se dnes musí Čečelické jezero zavézt a celý prostor zalesnit. Postup báňského úřadu kritizuje také Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Je absurdní odvolávat se na třicet let staré rozhodnutí národního výboru. Soudruzi tehdy nemohli tušit, že dojde ke změně společenských poměrů, tehdejší Vojenské stavby Praha se dostanou do likvidace, nestihnou zavézt dobývací prostor ihned po ukončení těžby a u Čečelic vznikne oblíbené a biologicky cenné jezero. Dnes je nezbytné respektovat faktický stav lokality, nikoliv plány ze 70. let, byť tehdy bylo rozhodnutí o zavezení a zalesnění lomu jistě chvályhodné.“ Podle Skalského porušil báňský úřad při svém rozhodování mimo jiné zákon o ochraně přírody a krajiny. „Po roce 1989 vznikla řada zákonů na ochranu přírody, které Obvodní báňský úřad ignoruje. Před rozhodnutím o zasypání jezera měly být vydány výjimky pro zásah do biotopu chráněných druhů živočichů, což se nestalo. Jsme navíc přesvědčeni, že celý záměr měl projít procedurou hodnocení vlivů na životní prostředí,“ řekl Skalský. Orientační zoologické průzkumy z roku 2003 potvrdily v lokalitě pískovny řadu chráněných druhů ptáků, obojživelníků a vodních měkkýšů. Nejvzácnější z nich jsou medúzka sladkovodní, velevrub malířský, skokan skřehotavý a zelený a užovka obojková. „Pískovna je z biologického hlediska cennou lokalitou, která může při kvalitním managementu zároveň sloužit jako centrum biodiverzity i jako dlouhodobě využitelná rekreační vodní plocha. Díky výskytu vzácné medúzky sladkovodní se jedná o lokalitu, která může sloužit biologickému výzkumu. Zachování zaplavené části je tudíž velmi žádoucí. Jakékoliv navážení cizorodých materiálů do pískovny může lokalitu velmi poškodit a důrazně jej nedoporučuji,“ napsal ve svém hodnocení RNDr. Adam Petrusek, hydrobiolog z Univerzity Karlovy v Praze. O zavážení pískovny usiluje od roku 2003 společnost H.Z.C.J., která podniká v oblasti odpadů. Do Čečelického jezera již firma pod záminkou zabezpečení nestabilních břehů (6) navozila stovky tun výkopového materiálu ze stavby pražského metra s příměsí stavebních sutí, ale i nebezpečných odpadů, což je zakázáno. Porušování zákonů firmou H.Z.C.J. opakovaně prošetřovala Česká inspekce životního prostředí. Do Čečelického jezera se má podle odhadů vejít asi 2.700.000 tun materiálu. Při ceně sto korun za tunu uložené odpadní zeminy a neškodných sutí by mohla firma vydělat přes dvě stě milionů korun. „S podobnými případy je možné se setkat po celé republice,“ říká Ing. Milan Havel, expert sdružení Arnika na problematiku odpadů. „Ukládání odpadů je velký byznys a bývalé doly či pískovny jsou velmi atraktivní. Řada firem těží z toho, že odpady uložené někam pod zem je velmi těžké zkontrolovat, a v pískovnách tak mohou místo deklarovaných sutí končit nebezpečné odpady, za jejichž likvidaci platí původci odpadů více než desetinásobky ceny za likvidaci zemin a sutí,“ dodal Havel. O odvolání Obce Čečelice proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně o zasypání Čečelického jezera nyní rozhoduje Český báňský úřad v Praze. Pokud obec neuspěje, je připravena hájit svá práva u soudu i dalšími právními prostředky.