Od silnic mizí aleje, cestáři vykáceli 100 tisíc stromů

Kdyby se z pokácených stromů vytvořila jedna dlouhá alej, dokázala by vzdušnou trasou spojit Prahu s Londýnem. Po silnici by toto stromořadí vystačilo na cestu z Prahy do Říma. Nově vysázené stromy nevystačí ani na vzdušnou trasu z Prahy do Bruselu a po silnici by alej skončila už u Štrasburku.

Cestáři jako nejčastější důvod, proč porážejí stromy, uvádějí, že rostou příliš blízko silnic, nebo jsou přestárlé, nemocné, takže ohrožují bezpečnost silničního provozu.

Stromořadí vznikala od renesance

Jakub Esterka, vedoucí kampaně Zachraňme stromy ekologického sdružení Arnika, připomněl, že silniční aleje spoluvytvářejí krajinný ráz českých zemí už od renesance.

"Jenže stromořadí z české krajiny poměrně rychle mizí. Kácí se téměř dvakrát rychleji, než vysazuje. Vznik nových oboustranných silničních alejí navíc komplikuje mnoho problémů, finančních i byrokratických," řekl Esterka.

Nejvíc se kácí ve středních a jižních Čechách

Statistiky, které Arnika sestavila na základě údajů poskytnutých krajskými silničními správami, ukázaly, že nejvíce stromů se kácí ve Středočeském a Jihočeském kraji.

Střední Čechy jsou zároveň jedním ze tří krajů, kde bylo v náhradních výsadbách vysazeno více stromů, než kolik se pokácelo. Pokácelo se 19 tisíc stromů, nově zasadilo o dva tisíce více.

Naproti tomu v Jihočeském kraji cestáři porazili bezmála 18 tisíc stromů a vysadili jen necelých šest tisíc. Nejméně nových stromů ovšem vysadili v Karlovarském a Plzeňském kraji, žádný nový strom za sedm let nezasadili v Libereckém kraji.

Nová výjimka pro cestáře

Před třemi lety přijatá novela sebrala silničářům výjimku, která jim umožňovala kácet stromořadí podél silnic bez povolení.

Jenže ministerstvo dopravy teď na jaře navrhlo novou změnu zákonů, která by tuto výjimku víceméně znovu zavedla. Stromy by se mohly kácet na takzvané ohlášení v ochranném pásmu u silnic.

Arnika soudí, že by tak nad kácením nebyla dostatečná kontrola a stromy by nadále ubývaly, protože v režimu oznámení se vůbec neřeší náhradní výsadby.

Výjimku by sice měly mít "dřeviny tvořící stromořadí", k jejichž kácení by bylo nadále třeba povolení, podle sdružení Arnika by se toto ustanovení mohlo snadno obejít.

"Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná evidence alejí ani přesná definice stromořadí, může to vést k faktické likvidaci celých alejí nebo jejich částí," upozornil právník Arniky Lukáš Matějka.

Záchrana alejí v Německu

Nevládní organizace doporučila, aby si stát vzal příklad z Německa. V letech 1949 až 1999 tam sice bylo vykáceno na 50 tisíc kilometrů alejí, ale dnes ve Spolkové republice běží několik záchranných programů.

Arnika uvedla i několik příkladů. Tamní federální ministerstvo životního prostředí spustilo v roce 2002 kampaň za ochranu alejí. V Braniborsku zase platí, že za každý pokácený strom se musí vysadit nový.

V Severním Porýní-Vestfálsku zase vznikla kampaň s cílem vysadit 100 nových alejí. Od roku 2006 tak přibylo už sedm desítek stromořadí.

Několik spolkových zemí podle sdružení Arnika také spojuje "Alejová cesta", na jejímž vzniku se podílel mj. i německý automobilový klub ADAC. Sami příznivci automobilové dopravy se tak zasazují o ochranu stromů podél silnic.

Podívejte se na funkce stromořadí:
http://img.aktualne.centrum.cz/428/77/4287720-funkce-aleje.jpg

Aleje jako součást krajiny

Aleje vznikaly už od konce středověku, rozkvět zažily za dob renesance a především baroka.

Roku 1828 byla dokonce vyhlášena povinnost sázet stromy u nových císařských silnic.

Stromy od silnic mizí především od konce 20. století, kdy se o stromořadí podél silnic stát ani obce prakticky nestaraly.

Masivně se aleje začaly kácet v roce 2006, kdy padly stovky zdravých stromů.

Pomohla až novela zákona z roku 2009, kdy byla zrušena výjimka umožňující silničářům kácet bez povolení.

Letos na jaře navrhlo ministerstvo dopravy tuto pravomoc jim aspoň z části vrátit.

Stromy do 80 cm obvodu navíc mohou být stále pokáceny bez náhrady.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=709265