Odpady se lidem i firmám v příštích letech prodraží ještě víc, než se dosud uvádělo.
Nezůstane totiž jen u zdražení odvozu odpadu, které nyní schválili poslanci.
PRAHA Téměř trojnásobně se podle informací Lidových novin zvýší poplatek za ukládání komunálního odpadu na skládky. Postupně naroste ze současných 500 korun za tunu až na 1300 korun v roce 2020. Příslušný návrh již připravuje ministerstvo životního prostředí.
To patrně povede k dalšímu zdražení svozu odpadu, a to většímu, než jaké ve středu schválili poslanci. Podle jejich návrhu by mohl odvoz popelnic zdražit až na tisíc korun ročně za obyvatele, nyní je to pět set korun.
Nové a ještě větší zdražení má pomoci výstavbě spaloven tak, aby do nich mířila větší část odpadu než nyní. "Zvýšíme poplatky za ukládání odpadů na skládkách tak, aby se energetické využití odpadů městům vyplatilo," uvedl náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek.
Stavba spaloven totiž v součanosti vázne.
Ve fázi přípravy jsou tři projekty spaloven, které se ucházely o miliardové dotace z fondů Evropské unie. Prvním je firma KIC Odpady, za kterou stojí Moravskoslezský kraj a města a která má zájem o energetické využití odpadů v Karviné. Druhý projekt chystá městem vlastněná Plzeňská teplárenská, za třetím v Komořanechu Mostu stojí firma United Energy z Energetického a průmyslového holdingu.
Jenže vše nasvědčuje tomu, že úředníci Evropské komise nakonec dotace na české spalovny neschválí. Samotné projekty přitom hodnotí kladně, výhrady mají ke schvalovacímu procesu. Zdrojem problému je podoba posuzování vlivu stavby na životní prostředí - řízení EIA - v českém zákoně.
Investory do spaloven zřejmě nezachrání ani podpora poradenské organizace Jaspers, která pro EU kontroluje smysluplnost finančně nákladných projektů. "Tušil jsem, že to takto dopadne. Úředníci Evropské komise dělají vše pro to, aby nám dotaci nemuseli dát," uvedl generání ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.
V parlamentu již čeká na schválení příslušná novela, jež má řízení EIA sloučit s územním řízením, jak Unie požaduje. Jenže to nic nemění na tom, že projekty spaloven nabírají zpoždění. Aby mohly čerpat dotaci ze současného operačního programu Životní prostředí, musí být hotové do konce roku 2015.
Ministerstvo životního prostředí již proto zvažuje, že dotační peníze určené na spalovny přesměruje na jiné projekty. Současná situace spalovnám příliš nepřeje. Ukládání odpadů na skládky totiž vychází výrazně levněji. "Beze změny současného systému odpadového hospodářství v Česku není ekonomicky smysluplné realizovat žádný velký projekt," potvrzuje mluvčí United Energy Miloslava Kučerová.
Zřejmě ani navýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky nebude stačit. Investoři tak vyčkávají, zda bude schválen nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který počítá s dotováním výroby elektřiny z odpadů.
V Česku se ročně vyprodukuje okolo 5,5 milionu tun komunálního odpadu, tedy asi 520 kilogramů na jednoho obyvatele. Většina zatím končí na skládkách. Zařízení na energetické využití odpadů dnes fungují jen v Praze, Brně a Liberci.
Proti spalování odpadů protestují ekologičtí aktivisté. "Spalování odpadu v žádném případě nepovažujeme za alternativu k jeho skládkování. Některé evropské země jako Německo či belgické Vlámsko už recyklují nebo kompostují víc než 50 procent komunálního odpadu," uvádí se ve společném prohlášení Arniky, Hnutí Duha a dalších ekologických iniciativ.
Výstavbu spalovny v Karviné se zatím daří odpůrcům stavby blokovat. Například letos v lednu krajský soud vyhověl žalobě podané Hnutím Duha a pozastavil platnost územního rozhodnutí. Zařízení za pět miliard korun by prý nenávratně poškodilo biotop vážky plavé.
