Rada města Plzně poskytla firmě Navrátil garanci na úvěr 76 milionů korun na výstavbu spalovny zdravotnických odpadů (7 000 t/rok). Od počátku svého provozu až do podzimu roku 1995 jela na osminu své kapacity. Do konce roku 1993 proto nedošlo ke splacení části úvěru a dluh se naopak zvýšil na 82 milionů.
Protesty Dětí Země - Plzeň proti pálení průmyslových odpadů ve spalovně na Slovanech podpořilo rovněž téměř 2 000 občanů svými podpisy.
Studie zpracovaná pro Komerční banku v roce 1991 v souvislosti s poskytnutím úvěru na spalovnu mj. doporučovala:
a) odsouhlasit zvýšení provozních nákladů lůžkových zdravotnických zařízení v Plzni o 30 milionů Kč ročně
b) do doby splacení úvěru zamezit zřizování další konkurečně schopné spalovny zdravotnického odpadu
c) smluvně zajistit dodávku zdravotnického odpadu ve stálém množství na den (7 t).
Politická reprezentace Plzně si nedělala vrásky s tím, že původně obyvatelům města slíbila, že se Na Slovanech bude pálit pouze zdravotnický odpad a jen odpad z Plzně. Oba sliby plzeňští politici zapomněli v zájmu výdělečnosti spalovny odpadů. I to je typický jev provázející provoz spaloven odpadů.
