Ve dnech, kdy celý Moravskoslezský kraj sužuje smog, diskutovali lidé v ostravském klubu Fiducia s odborníky o tom, jak dát místní ovzduší do pořádku. Padl i názor, že by občanská sdružení měla být součástí pracovní skupiny ministra životního prostředí
Deník sleduje
Ostrava – Třetí týden platí na Ostravsku a Karvinsku signál regulace. Třetí týden obyvatelé kraje dýchají až šestkrát větší množství prachu, než povolují limity. Za této situace se lidé více než kdy jindy o problematiku znečištěného ovzduší zajímají. Kdy se situace zlepší a co se pro to dělá, se mnozí z nich v pondělí v podvečer přišli zeptat do klubu Fiducia, kde se konala debata na téma ovzduší. Zúčastnili se jí zástupci příslušných úřadů, ale také členové neziskových organizací. Co považují za momentálně nejdůležitější krok v oblasti zlepšování ovzduší?
"Nejvíce nás trápí znečištění z průmyslu. Myslím si, že krajský úřad by měl prověřit integrovaná povolení jednotlivých podniků, zda v nich nejsou určitě rezervy, zda by nemohly jít v opatřeních ještě dále," řekla Vendula Krčmářová z občanského sdružení Arnika.
Důvody versus způsoby
Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu, si zase myslí, že je nutné věnovat stejnou pozornost všem zdrojům znečištění – tedy nejen průmyslu, ale také dopravě a v neposlední řadě i lokálním topeništím. "Velmi důležité je pro nás, aby byl v rozumné míře přijat zákon o ovzduší,který aspoň trochu bude řešit problematiku lokálních topenišť. Je důležité mít bič na ty, co špatně topí,"zmínil Kotyza.
Andreas Triandafilu z Čistého nebe podotkl, že všude jsou slyšet pouze důvody, proč sena Ostravsku špatně dýchá.
"Je třeba přestat o tom mluvit a začít hledat konkrétní způsoby, jak nám pomoci," řekl Triandafilu.
Náměstek ostravského primátora pro oblast životního prostředí Dalibor Madej zmínil, že než se ovzduší v kraji zlepší,zabere to dlouhé roky. A bude k tomu potřeba hodně peněz. "Můžu říct, že budeme tlačit na to, abychom peníze získali z operačních programů,"uvedl Madej.
V debatě padla i otázka, zda mezi sebou jednotlivé úřady, které se podílí na řešení situace se špatným ovzduším,dobře komunikují. Většina diskutujících se shodla, že spolupráce se za poslední roky výrazně zlepšila. Dalibor Madej ale konstatoval, že otázku zlepšování ovzduší má v rukou hlavně stát.
Využili připomínky
"My opravdu můžeme dosáhnout jen na malé zdroje znečištění a těmi jsou lokální topeniště. Jednání s velkými podniky jsou od nás jakýsi nadstandard,"uvedl Madej.
Řeč přišla také na akční plán – dokument, kterým si ministerstvo životního prostředí stanovuje cíle, jichž by chtělo v otázce zlepšování životního prostředí v daném roce dosáhnout. Ostravská občanská sdružení už dříve kritizovala, že v loňském akčním plánu nebyla konkrétní data, kdy budou jednotlivé body plány splněny. Definitivní podoba akčního plánu pro rok 2012 by měla být známa do konce února. Podle Lukáše Ženatého, vedoucího realizačního týmu pro akční plán Ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj, bude odost konkrétnější.
"Pracovali jsme s připomínkami občanských sdružení a při tvorbě letošního plánu je využili. Bude tedy konkrétnější a jeho součástí bude i časová osa,"uvedl Ženatý.
V této souvislosti padl i dotaz, zda by občanská sdružení neměla být součástí pracovní skupiny ministra životního prostředí.
"Považuji občanská sdružení za partnery. Navrhnu možnost jejich zapojení do pracovní skupiny, ale je to v prvé řadě jeho tým a je tedy na něm, jak se rozhodne," uvedl Ženatý.
Lidé si zároveň přejí, aby měli více informací o tom, co politici a úředníci probírají.
"Proč obsahy pracovních jednání a pracovních skupin nejsou veřejná? Proč vše není otevřenější? Kdyby bylo, možná by lidé tolik neremcali," tvrdili někteří v publiku.
---
K TÉMATU
ČSSD nesouhlasí se záměrem zrušit poplatky největším znečišťovatelům Krajská ČSSD nesouhlasí s podobou zákona o ochraně ovzduší, kterou 10. února schválila v třetím čtení Poslanecká sněmovna. "Vadí nám zejména zrušení poplatků největším znečišťovatelům. Je to absurdní rozhodnutí, které se vysmívá všem obyvatelům postižených regionů," řekl předseda krajské ČSSD Petr Kajnar. "Obrátili jsme se na senátory s výzvou, aby tento nesmysl ze zákona vypustili. Zbytečně sníží příjmy státního rozpočtu o půl miliardy korun ročně a to na úkor projektů, ze kterých jsou například podporovány ekologické aktivity v Moravskoslezském kraji, ať už jde o ozdravné pobyty dětí anebo dotace ekologičtějšího vytápění v domácnostech. Požádali jsme naše poslance a senátory, aby situaci napravili," dodal Kajnar.
S jakými pocity odcházeli z debaty: Roman Antoch, pracuje v huti: "Obě mé děti jsou astmatici a otázka znečištěného ovzduší na Ostravsku mě taky dost tíží. Ony samy to vnímají a ptají se mě: Tati, proč je tak špinavý vzduch? Z debaty mám smíšené pocity. Vím, že tento problém se nedá vyřešit ze dne na den, ale protože pracuji přímo v huti, vím také, že by se daly limity ještě snížit a opatření na snížení prašnosti zpřísnit." Lenka Závadová, důchodkyně: "Bylo to dost vyhrocené, ale není se co divit, když se debatuje o takovém problému. Jsem ráda, že byly zodpovězeny některé otázky, například bylo řečeno, že kotlíkové dotace se rozšíří i na další druhy kotlů než jen na uhlí. Za dobrý nápad považuji i začlenění občanských sdružení do pracovní skupiny pana ministra." Marek Potlach, student: "Odcházím se stejnými pocity, se kterými jsem na debatu přicházel, a to je, že za chvilku se tento problém nevyřeší. Ale je výborné, že se o tom hodně debatuje, stále mluví. To je nutné, protože jen tak se s tím dá pohnout. Zároveň souhlasím s paní Krčmářovou, že by se měla zkontrolovat integrovaná povolení podniků a jsem pro je zpřísnit."
