Proti odstranění stromořadí u řeky Moravy včera demonstrovala desítka aktivistů. Zeleň má ustoupit protipovodňovým hrázím
Uherské Hradiště – Pokácíš jednu řadu, odejde druhá. Nebuďte smutní kvůli nám, ale kvůli sobě. Náš čas se krátí. Papírky s podobnými slogany raší z jinak holých větví stromku, který třímá v ruce mladý muž. Zastavuje kolemjdoucí a dává se s nimi do řeči.
Onic jiného než o stromy tu ostatně teď nejde. Právě středeční odpoledne si vybrali příznivci ekologie, aby na zasněženém uherskohradišťském Masarykově náměstí demonstrovali svůj nesouhlas s plánovaným kácením stromů tvořících alej při řece Moravě.
Důvodem odstranění stromořadí mezi Hradištěm a Jarošovem je stavba protipovodňové hráze. "Chtěli bychom začít kácet někdy v příštím týdnu. Samotná výstavba by pak mohla odstartovat do léta," informuje mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.
Byli jsme při tom
Projekt je ve fázi, kdy už se záchrana stromů nejeví jako reálná. Povodí má již všechna povolení na stole. Alternativní řešení vybudování hráze v podání aktivistů se tak už pravděpodobně projednávat nebude. "Stačilo by stavbu trochu posunout směrem k řece a stromy by pak nemusely jít k zemi," tvrdí Jana Altunkaya z neziskové organizace Arnika.
Takovou možnost Povodí Moravy přezkoumávalo. Šlo by to. Jen by se stavba kapánek prodražila, ze státní kasy by místo 250 milionů šla rovná půlmiliarda. "Omlátili by nám to o hlavu, že plýtváme veřejnými prostředky," argumentují v názorovém střetu u stánku, kde se v teplejších měsících prodává zelenina, do Hradiště dorazivší pracovníci Povodí.
Ač se za pár dní budou kácet stromy "jen" na jedné straně aleje, zkáze podle ekologů následně podlehne i druhá polovina stromořadí. "Odborníci říkají, že tyto aleje mají výrazně propojené kořenové systémy. Pokud stromy při jedné straně pěšiny vykácíme, druhá část zanikne také," vysvětluje Altunkaya, proč figurku stromu z marcipánu, kterou drží, hodlá nožem rozkrojit na dvě poloviny a věnovat ji tajemníkovi uherskohradišťské radnice Josefu Botkovi.
Diskuze se přesouvá z náměstí do útrob radnice. "Děkuji. Budu informovat pana starostu a vše dále projednáme v orgánech města," přebírá Josef Botek rozpůlenou cukrovinku spolu s peticí proti kácení, kterou od začátku prosince podepsalo více než tisíc lidí.
Lipové stromořadí dotváří charakter města, navíc v loňské celorepublikové soutěži o nejkrásnější alej, kterou pořádala právě Arnika, získalo druhé místo. "Stromy údajně vysadil hrabě Berchtold v roce 1906. Přežily tři revoluce a dvě války. Z povrchu zemského je smete až dnešní doba," hořce konstatuje členka uherskohradišťského sdružení Chraňme zeleň.
Slovácká metropole přitom loni získala titul Město stromů, který ji má zavazovat k zodpovědnému nakládání se zelení. Řev motorových pil u řeky Moravy se tomuto plánu zřejmě bude vymykat. "Říkám na rovinu, že mě to moc netěší. Jenže tato akce je naplánována na letošek a s tím se nedá nic dělat. Slibuji ale, že uděláme mnohem více správných věcí, než je kácení," říká vedoucí hradišťského odboru životního prostředí Květoslav Fryšták.
Po asi hodinovém klidném protestu v centru města vyráží desítka ochránců zeleně s transparenty k Moravě. Projít se alejí. Možná, že úplně naposledy.
Foto: CUKROVINKA. Pochutná si vedení města na marcipánovém stromu? SLOGAN. Lhostejnost je souhlas, hlásá transparent před radnicí. SPOJITÉ NÁDOBY. Uhyne druhá polovina?
Snímky: Deník/Michael Lapčík
