Ryby v pražských vodách jsou méně kontaminované toxickou rtutí než kupované

Běžná populace přijímá nejvíce rtuti v rybách a mořských plodech. Arnika proto ve Státním veterinárním ústavu v Praze podrobila analýze 14 ryb ze 4 lokalit na Vltavě a dále z Motolského a Kyjského rybníku. Bezpečnou dávku pro příjem rtuti 0,22 mg/kg[i]  překročily 2 vzorky – cejn odlovený ve slepém rameni Vltavy v Libni (0,281 mg/kg) a okoun z Klecánků za prvním jezem po výpusti Ústřední čistírny odpadních vod v Podbabě (0,254 mg/kg). 

Stáhněte si studii Rtuť v rybách v Praze

V obchodní síti na území Prahy bylo zakoupeno celkem 28 vzorků mořských i sladkovodních ryb, z nichž bezpečné dávce nevyhovovalo 5 ryb. Nejvíce rtuti obsahoval mořský ďas z Dánska (0,242 mg/kg) nebo tuňák ze Srí Lanky (0,317 mg/kg). Naměřené hodnoty v mečounu ze Srí Lanky (1,117 mg/kg) překračovaly bezpečnou dávku více než pětkrát. Naměřené množství rtuti v žádném vzorku nepřekračovalo evropské limity, kromě vzorku mečouna zakoupeného v obchodní síti. Ty jsou však natolik mírné, že neodráží skutečné zdravotní riziko[ii] .

Vzorky vlasů byly odebrány 10 ženám ve věku od 24 do 53 let, které žijí na území Prahy a ryby pravidelně konzumují. Jde o nejohroženější skupinu, protože rtuť poškozuje nervový systém nejen u dospělých lidí, ale především u nenarozených dětí. Naměřené hodnoty byly naštěstí zanedbatelné. Jako obyvatelé vnitrozemí nejíme ryby nebo mořské plody v takové míře jako například Španělé, kteří v rybách konzumují daleko vyšší množství toxické rtuti.

„Ryby jsou významným zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin, které jsou naprosto nezbytné pro zdravý vývoj. Děti a těhotné ženy by ryby ze svého jídelníčku neměly vynechat, určitě by se však měly vyhnout dravým rybám. To se nedávno potvrdilo, když Státní veterinární správa nařídila skupině Hamé stáhnout právě kvůli obsahu rtuti 4500 balení dětské výživy s tuňákem,“ doporučuje Karolína Brabcová z Arniky.

Mezi nejvýznamnější zdroje rtuti v Praze patří závod společnosti Českomoravský cement, a.s. v Radotíně, spalovna Malešice a Ústřední čistírna odpadních vod v Praze. Největším zdrojem rtuti emisí rtuti do ovzduší je v České republice spalování hnědého uhlí při výrobě elektrické energie a v lokálních topeništích. 

„Jedním z hlavních zdrojů rtuti v rybách je průmyslová činnost, včetně výroby chlóru pomocí rtuti nebo elektřiny v hnědouhelných elektrárnách. Toxický kov tak doputuje až do oceánů, odkud se prostřednictvím potravního řetězce akumuluje v rybách, které končí na našem jídelníčku. Česká republika se podpisem Minamatské úmluvy zavázala, že emise rtuti do životního prostředí bude omezovat. Z toho důvodu by měla upustit od rozšiřování těžby uhlí a hlavně odmítnout žádosti o výjimky z limitů pro znečištění rtutí pro uhelné elektrárny,“ upozorňuje vedoucí programu Toxické látky a odpady z Arniky, Jindřich Petrlík.

Od 24. do 29. listopadu v Ženevě proběhne schůzka Minamatské úmluvy, na které budou politické špičky projednávat další pravidla pro naplňování této mezinárodní dohody. Těchto jednání se zúčastní také zástupci Arniky. 

Koncentrace rtuti ve vzorcích ryb odchycených ve vodních tělesech na území hlavního města Praha

Koncentrace rtuti ve vzorcích ryb zakoupených v obchodní síti na území hlavního města Praha

Koncentrace rtuti ve vzorcích vlasů odebraných lidem žijícím na území hlavního města Praha

Tiskový mluvčí