Sanace ostravských lagun

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/212562248420006/video/

moderátorka:

Vracíme se k případu sanace ostravských lagun. Jak jsme informovali, plán investora udat vytěžený materiál z lagun jako certifikovaný výrobek ztroskotal. Z Polska, kde byl nabízen pod různými názvy, vzkázali: "Nejde o výrobek, ale nebezpečný odpad plný toxických látek. Odvezte si to!"

MUDr. Miroslav ŠUTA, konzultant pro ekologická a zdravotní rizika:

Je to vlastně ostuda pro české úřady, že cizí stát musel upozornit na toto selhání. Samozřejmě za likvidaci odpadu, zvlášť nebezpečného odpadu, se platí. Čím je odpad nebezpečnější, tím se platí více.

moderátorka:

Kalkulace firmě nevyšla a hrozila jí vysoká sankce, pokud kaly z ostravských lagun do konce roku nezmizí. Pak se stalo cosi nečekaného. Nebezpečný odpad, alias výrobek Geobal, byl bleskově přesunut z Ostravy na sever. Úřady o tom rozhodly s nezvyklou rychlostí. A bez veřejnosti.

Libor PISKLÁK, Občané proti kalům; Litoměřice:

Já si myslím, že se blíží doba, že se nebude křičet jenom na náměstí v Litoměřicích. A měli by si to rychle uvědomit.

moderátorka:

Více než sto tisíc tun hmoty s obsahem toxických kalů bylo tedy převezeno ke konečné likvidaci do Ústeckého kraje. Zde má být skladována jako nebezpečný odpad pro spalování v místní cementárně. Obyvatelé protestují.

Raul CRUZ, o.s. Proti kalům:

Dovozem kalů z Ostravy a jejich spalováním v následujících 6 letech v Litvínově dojde k dalšímu zhoršení, což my teda v žádném případě vůbec nehodláme připustit. A divíme se, že naši volení zástupci toto schválili. A ptáme se proč. Co z toho kraj bude mít?

redaktorka:

Jaké je stanovisko Rady Ústeckého kraje ke skladování a spalování ostravských kalů v Ústeckém kraji?

Mgr. Arno FIŠERA, náměstek hejtmana Ústeckého kraje:

Tak já musím říct, že od začátku žádné jiné než odmítavé. A svým vyjádřením a zasedáním z 10.8. Rada vyjádřila striktní nesouhlas s řešením ekologických problémů jiného kraje na úkor občanů Ústeckého kraje. Takže stanovisko je jasné. Svým hlasováním Rada odmítla spalovat kaly v Ústeckém kraji.

Raul CRUZ, o.s. Proti kalům:

No tak usnesení vám zřejmě ukazoval, které bylo ze srpna, kde opravdu byli proti a nesouhlasili, nicméně měsíc na to schválili souhlasné stanovisko se změnou integrovaného povolení číslo 20, kterým to umožnili. Navíc ho schválili v režimu nepodstatné změny, čímž vyloučili účast veškerých občanských iniciativ a v podstatě i obcí, kterých se to týká.

moderátorka:

Ministerstvo životního prostředí takový postup krajského úřadu posvětilo, přestože i Česká inspekce životního prostředí žádala důkladné projednání.

Ing. Jana MORAVCOVÁ, Oblastní inspektorát; Ústí nad Labem, ČIZP:

Aby byl celý záměr posuzován v režimu podstatné změny, jednak z toho důvodu, aby byly vůbec ujasněny vztahy a zodpovědnost v jednotlivých fázích vykonávání toho záměru a aby bylo řádně projednáno zajištění tohoto záměru.

Pavel KLIMMER, místostarosta Čížkovic:

Se tomu musíte smát, když hejtmanka 10. srpna je proti převozu kalů, 24. srpna to povolej a 10. října řekne panu prezidentovi, když je tady na návštěvě v okrese 10. října, že se rozhodne podle rozboru vzorků, když už 24. srpna rozhodli. No co je to za komedii?

Ing. Pavel GRYNDLER, Odbor ŽP; MÚ Litoměřice:

Nám nepřipadá správné, aby se z jednoho nejpostiženějšího kraje převážely odpady k likvidaci do druhého nejpostiženějšího kraje. Městské zastupitelstvo jak Litoměřic, tak městské zastupitelstvo Lovosic přijalo usnesení, že nesouhlasí s tím, aby se tyto kaly zde spalovaly.

moderátorka:

Také litvínovské zastupitelstvo bylo proti a lidé protestovali hned v několika městech.

Ing. Pavel GRYNDLER, Odbor ŽP; MÚ Litoměřice:

Jsou tady různé zdroje, chemické továrny, výtopny, dálkový přesun, je tady cementárna. A přidávat další emise a zvyšovat tu imisní zátěž tím prostě podle našeho názoru není možné.

moderátorka:

Materiál z lagun se má spalovat v cementárně Lafarge u obce Čížkovice zhruba 6 let. Jak pravil ministr Chalupa, vyjde-li spalovací zkouška, pálit se bude.

Ing. Jan ŠPAČEK, Lafarge Cement, a.s.:

A ta dokázala, že z nás nejdou, takhle, že z nás jdou tak nízký limity, teda ty emise tak vysoký, jaký jsou daný limitama a hluboko pod nima. A říká vám, kolik vám vyjde těžkých kovů v emisích, kolik vám vyjde prachu, kolik vám vyjde dioxinů a všech těchhle těch látek. A není sebemenší důvod nebo nebezpečí, že by z nás nějaký ty dioxiny a benzofurany a tyhle ty organický látky z hoření vznikaly.

MUDr. Miroslav ŠUTA, konzultant pro ekologická a zdravotní rizika:

To z mého pohledu nestačí, že byly splněny zákonné limity. Neměla by se tam přidávat nová zátěž. Všechny továrny v severních Čechách nebo na severní Moravě plní limity, přesto je tam ovzduší tak špatné, že ohrožuje zdraví.

MUDr. Eva RYCHLÍKOVÁ, Zdravotní ústav; Ústí n. Labem:

Měření emisí, to je o té technické možnosti, ovšem stav imisí je někde úplně jinde. Mohou být špatné rozptylové podmínky a k tomu kritickému znečištění stejně dojde. Ale ono to je o tom, jestli začneme vnímat znečištění z toho humánního hlediska, že tu jsme lidi, že dýcháme, že jsme nemocní, že se bojíme něčeho nového. Spalujou v cementárně, ježíšmarjá! Anebo z toho technokratického hlediska, kde jako splním emisní limit a jsem za vodou.

Pavel KLIMMER, místostarosta Čížkovic:

Tady lidi umírají na rakovinu. Rakovina plic. Vloni dva zemřeli. Dva tady z mojí úzký rodiny mají rakovinu tlustýho střeva, i když nežijou žádným nezřízeným životem, jo. A prostě alergie u dětí, že jo. Já mám v rodině, já jsem sám alergik od 52 let najednou, kluk od loňska alergii desetiletý.

Mgr. Arnošt WASCHTA, starosta Čížkovic:

Integrované povolení je vydáváno zvlášť pro každou továrnu tady v okolí. Když se podíváte směr Lovosice, tak vidíte kromě čížkovickýho komína ještě "x" dalších komínů. Zajímalo by mě, jestli se někdo vůbec interesuje o to, co ty továrny dělají dohromady, ne každá zvlášť, ale dohromady.

MUDr. Josef RICHTER, imunolog; Zdravotní ústav; Ústí nad Labem:

Regulace imunitního systému je doslova degradována znečištěným životního prostředí. Nakonec to ukazuje větší výskyt nádorových onemocnění, plicních onemocnění. V tomto kraji máme v současné dvanáctileté dětské populaci až 50 procent dětí, které už mají specifické protilátky, které signalizují alergické onemocnění. To je příliš mnoho. A především třeba oblast Litoměřicka vzestup ze 20 na 40 procent, to už je varovný signál.

moderátorka:

Spalovat tady ostravské kaly je proto podle doktora Richtera přinejmenším nevhodné.

MUDr. Josef RICHTER, imunolog; Zdravotní ústav; Ústí nad Labem:

Není tam definice, kolik je ultramikropartikulí, to znamená těch partikulí, které jsou nejhorší. Nám nevadí velké partikule PM10, jak se neustále vyznačuje v pořadech. To jsou velké balvany, které končí v nosním fluidu a většinou se vykýchnou nebo vysmrkají ven, ale ty ultra tenké, ultra malé partikule jdou až do nejnižších partií dýchacích cest. A ty nám dělají nejvíce potíží.

moderátorka:

Nedávný výzkum dokonce prokázal, že jemné částice pronikají až do mozku.

MUDr. Josef RICHTER, imunolog; Zdravotní ústav; Ústí nad Labem:

Zjistili, že dochází k cestování těch nanopartikulí čichovým nervem. Tam se to nalepí a prochází to. A dokonce zjistili, jakou rychlostí to do toho mozku leze. A ono to tam udělá obrovský zánět. A mohou také se do té mozkové tkáně dostat cestou cévního řečiště, vniku mikropartikulí do plicního parenchymu, do plic až do sklípků a průniku do mozkové tkáně. Pak dochází k zánětům mozkové tkáně a postupnému poškození, což už jsou vlastně imunitní mechanismy, které brání těm partikulím, aby se rozsévaly dále. Dávají to do souvislosti s řadou onemocnění. Tady je vyznačeno Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, roztroušená mozkomíšní skleróza a další ta onemocnění. Degenerace mozkové tkáně sledoval už pan profesor Jedlička 30 roků zpátky a zjistil, že právě v pánevní oblasti Severočeského kraje mají nejvíce těchto postižených roztroušenou mozkomíšní sklerózou a dalšími chorobami. Čili, ta oblast je tak trošku už znesvěcená komplexním znečištěním životního prostředí. Celá pánev severočeského regionu. Spalování už je taková ta třešnička na dortu. Bohužel teda projevuje se to v našem regionu tím, že žijeme v tomto regionu o dva roky méně než celá Česká republika. Když to porovnám s regiony Itálie, třeba římským, benátským, méně 8 let, se skandinávskými regiony, méně 6 let. S tím bychom měli skutečně něco udělat. To je o zdravém žití.

Pavel KLIMMER, místostarosta Čížkovic:

Kluk od loňska alergii desetiletý! Ten doktor Richter píše, že nejhorší je to u těch dětí do 10 let. Že pak vlastně už tím budou trpět celý život. No tak to jsou otázky, na který bych rád znal odpověď. A jistě všichni občané tady v Čížkovicích.

MUDr. Eva RYCHLÍKOVÁ, Zdravotní ústav; Ústí n. Labem:

Litoměřice, tam se měří v centru města a dochází tam k překračování denních imisních limitů PM10. Bohužel se tam neměří nikde částice jemné a o ultra jemných se nám může akorát zdát.

Raul CRUZ, o.s. Proti kalům:

Ono cementárna v Čížkovicích má zvýšené normy na SO2 sedmkrát víc, než mají ostatní cementárny v České republice. A na látky TOC pětkrát víc. Toto změkčení taky zajistil Ústecký kraj. Oni tvrdí, že je to kvůli surovině, kterou těží v lomu, ale prostě když se bude spoluspalovat takovýto odpad, proč nejsou normy na úrovni všech ostatních cementáren v republice? Na to se ptám.

Libor PISKLÁK, Občané proti kalům; Litoměřice:

Vlastně tím povolením a těmi zvýšenými limity je umožněno Čížkovicím spalovat lidově řečeno kde co.

Ing. Pavel GRYNDLER, Odbor ŽP; MÚ Litoměřice:

V případě, že teda ty kaly se tady nějakým způsobem spalovat budou, tak ale chceme zajistit to, aby prostě došlo ke snížení produkce emisí proti původnímu stavu.

moderátor:

Mnoho naléhavých otázek, jak jsme zjistili, zůstává nezodpovězeno. Tvrzením o bezpečnosti spalování málokdo věří. Obyvatelé chtějí řádné posouzení celého záměru.

Mgr. Arnošt WASCHTA, starosta Čížkovic:

Psal jsme hejtmance otevřený dopis, ve kterém požaduju, aby veškeré otázky kolem toho spalování kalů byly naprosto otevřeně diskutovány, aby byli přizváni nezávislí odborníci a k tomu se taky vyjadřovali ale odborníci z oblasti medicíny. Na to jsme dostal odpověď od, tuším, že to bylo od odboru životního prostředí, kde jsem dostal pakl měřících zkoušek a ujištění, že se vlastně nic neděje a že všechno je v pořádku.

RNDr. Jindřich PETRLÍK, sdružení {hl_on}Arnika{hl_of}:

Bylo by potřeba se podívat v podstatě na všechny výstupy. A protože neznáme ty výstupy, tak bych nesdílel optimismus státních úřadu a čížkovické cementárny nad tím, že spalovací zkoušky dopadly dobře. Aby nad tím existovala opravdu důsledná kontrola, tak to mělo projít novým integrovaným povolením. A to se nestalo. Proto jsme podali podnět Krajskému úřadu Ústeckého kraje, aby zahájil změnové řízení o integrovaném povolení, které by zahrnulo i tu spalovací zkoušku. Zatím krajský úřad na tohle nereagoval, přestože mu vypršela lhůta.

moderátorka:

Fotografie ze skládky kalů navíc ukazují, že původně sypký materiál se spéká.

Raul CRUZ, o.s. Proti kalům:

Nikdo neví, co během těch 6 let se stane s tím materiálem. Jestli dojde k jeho degradaci, případně jaké. To dnes není schopen zatím nikdo rozumně zodpovědět.

Libor PISKLÁK, Občané proti kalům; Litoměřice:

Máme informace z Polska i z Ostravy, že ten Geobal, ten "výrobek" v uvozovkách mění svoje složení, svoji konzistenci a jakákoliv manipulace s kaly, jakékoliv přimíchávání dalších látek je v tom integrovaném povolení zakázáno.

moderátorka:

Dnešním problémům se patrně dalo předejít, kdyby ministerský odbor EJA zhruba před pěti lety vyhověl námitkám veřejnosti. Ta už tehdy upozorňovala, že dokumentace EJA na sanaci lagun se vyhýbá klíčové fázi, to je jak a kde vytěžené kaly zlikvidovat.

RNDr. Jindřich PETRLÍK, sdružení {hl_on}Arnika{hl_of}:

My jsme chtěli, aby se ta EJA předělala a bylo tam navržené řešení ve variantách. A aby se tam zahrnula i možnost zpracování nebo chemického čištění těch kalů. Ale na tohle to bohužel ani investor, ani státní úřady nechtěly přistoupit.

moderátorka:

Stěží lze tedy dnes tvrdit, že spalování kalů je metodou nejvýhodnější. Snad je výhodné pro investora. Z pohledu veřejného zájmu to ale může být jinak. Kdo ví?

RNDr. Jindřich PETRLÍK, sdružení {hl_on}Arnika{hl_of}:

Z našeho pohledu by bylo daleko šetrnější než spalování řešit to nespalovacími technologiemi. Byla vyzkoušena mimo jiné ve Spolaně Neratovice, je plánovaná i pro řešení zátěže v Chemku Strážské na Slovensku. Jsou to běžně používané technologie a v České republice je spousta dalších ekologických zátěží, které by se takovouhle technologií daly řešit také.

Raul CRUZ, o.s. Proti kalům:

Chceme znovuotevření integrovaného povolení a chceme veřejné projednání všech aspektů dovozu i spalování ostravských kalů v čížkovické cementárně. A podali jsme stížnost k Evropské komisi, aby prošetřila, jestli nakládání s ostravskými kaly tady na Ústecku vůbec bylo v souladu s evropským právem.