Sedimenty potoka jsou jedovaté

Zavážení zdejšího černouhelného dolu a lomu škodí životnímu prostředí a mělo by přestat. Takový je závěr výzkumu sedimentů z Lampertického potoka, který ve spolupráci s Vysokou školou chemicko technologickou v Praze provádělo ekologické sdružení Arnika.

„Nové rozbory ukázaly, že sedimenty z Lampertického potoka a ryby v něm jsou zatíženy celou škálou toxických látek. V sedimentační nádrži na horním toku se našly nejvyšší koncentrace perfluorovaných látek ze všech zkoumaných sedimentů z celé republiky. I když to nebylo v závažných hodnotách," říká výsledná zpráva. „Mnohem hůře však potoční sedimenty dopadly z hlediska obsahu hexachlorbenzenu (HCB), polychlorovaných bifenylů (PCB) a DDT. V případě HCB jde o nejvyšší hodnoty naměřené ze 14 sledovaných lokalit v povodí Labe a hodnoty PCB jsou v lampertickém vzorku třetí nejvyšší," shrnul zjištění Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

"Nejpravděpodobnějším původcem znečištění vodních ekosystémů je zavážení důlních děl odpady, především čistírenskými kaly a dalšími průmyslovými odpady. Vyplývá z toho, že ukládání materiálů do dolů v okolí Lampertic má negativní dopad na sedimenty v povrchových vodách, ze kterých se mohou toxické látky dostávat do vodních organismů a kontaminovat potravní řetězce," uvádí se ve zprávě.

Do bývalého hlubinného Dolu Jan Šverma ukládala směs odpadů firma Gemec– Union. „V lokalitě není žádná jiná průmyslová činnost než aktivity této firmy. Dnes představené analýzy dokazují, že společnost Gemec-Union by nadále neměla využívat odpady pro účely rekultivace vytěžených černouhelných dolů," říká Jiří Jirásek, radní a předseda Komise pro životní prostředí města Žacléř.

Je to cílený útok, tvrdí firma

Gemec–Union pokládá výše zmíněný výzkum za cílený útok na firmu ze strany radního Jiráska i sdružení Arnika. „Pravidelně předkládáme všechna hlášení o pohybu hmot směrem do našeho závodu a výroby z nich, včetně přesné lokalizace jejich použití. Tato hlášení obsahují přesný popis látky, původce a chemické rozbory," oponuje prokurista firmy Zdeněk Adamec.

A kde se tedy zmíněné látky vzaly? „Na dole, který jsme privatizovali, je halda 4 milionů tun kameniva z flotačního prádla uhlí. V kalovém rybníku leží 270 tisíc tun uhelných kalů a hlušin a to po úpravě za pomoci flotokoncentrátů na bázi ropy. Po starých kotelnách a dobývkách je tady 1,5 milionu tun materiálu na haldě Eliška a 2 miliony tun škváry a popílku z kotelen dříve vytápějících i Žacléř," říká Adamec.

S tím ale Jiří Jirásek zásadně nesouhlasí. „Zjištěné toxické látky nemohou být ze starých zátěží. Tyto látky se tenkrát ještě nepoužívaly. Například sedimentační nádrž, ze které byly vzorky odebrány, byla zbudovaná teprve před několika lety."

Město chce ukládání zamezit

Bývalý černouhelný důl je již odpady zavezen a ty se nyní ukládají do nově otevíraných lomů. Letos v květnu firma požádala o rozšíření lomu. „V polovině června dal Královéhradecký krajský úřad našemu městu zapravdu v tom, že je nutné provést posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Je nutné prověřit použití různých materiálů při ukládání do dolů, je nutné aktualizovat posudek na vodní poměry v území a zpřesnit monitoring čistoty vod. Současně by měl být znovu přehodnocen dopad veškeré činnosti firmy Gemec–Union v okolí Žacléře na životní prostředí. Město je jednoznačně pro ukončení této činnosti," uvedl Jirásek.

Rozbory sedimentů z Lampertic byly součástí analýz vzorků sedimentů a ryb z různých lokalit České republiky. Jednalo se o jednu z posledních aktivit projektu Voda živá, který se v rámci sdružení Arnika stal součástí širší kampaně Člověk a voda a trval rok a půl. Hlavním zjištěním je, že bromované a fluorované látky, které dlouho přetrvávají v prostředí a jež se běžně nemonitorují, byly přítomny ve většině analyzovaných sedimentů a ryb.

O čem je řeč?

Hexachlorbenzen (HCB) – byl používán třeba jako průmyslová chemikálie v pyrotechnice, při výrobě syntetického kaučuku a hliníku. V Československu byl zakázán roku1977. Dnes je nechtěným vedlejším produktem například v popílcích ze spaloven odpadů.

Polychlorované bifenyly (PCB) – používaly se například do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, ale také na propisovací papíry a dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba.

Dichlordifenyltrichloretan (DDT) – používal se jako insekticid. V Československu bylo DDT zakázáno v roce 1974, ale ještě několik let se používalo například pro likvidaci vši vlasové. Patří k látkám, které dlouho přetrvávají v životním prostředí.

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/sedimenty-potoka-jsou-jedovate20110701.html