Ve středu budou senátoři rozhodovat o novele stavebního zákona, při jejímž schvalování ve Sněmovně poslanci lidem zachovali právo vyjadřovat se ke stavbám, které mohou významně ovlivnit kvalitu jejich života.
Senát bude ve středu rozhodovat o novele stavebního zákona. Při schvalování ve Sněmovně poslanci lidem zachovali právo vyjadřovat se ke stavbám, které mohou významně ovlivnit kvalitu jejich života. Nadále je tak možné například připomínkovat riziko vysoké prašnosti nebo hluku z továren a dalších provozů, přestože se poslanci z hospodářského výboru pokusili toto právo občanům vzít.
Účast veřejnosti přitom výrazně přispívá k transparentnosti při rozhodování úřadů a brání tak korupci. Zelený kruh, Arnika i další neziskové organizace očekávají a věří, že senátoři poslanecké rozhodnutí potvrdí. Zachování účasti veřejnosti na rozhodování podporuje i zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
Podle ní jsou totiž veřejnost a neziskové organizace neprávem viněny, že neúměrně protahují stavební projekty. „Pokud nakonec soud v kterémkoli případě zruší rozhodnutí, jedná se o pochybení úředníka, který jej vydal, nikoli občanů. Nevládní organizace a široká veřejnost významně přispěly ke zlepšení činnosti úřadů a kvalitě vydávaných rozhodnutí,“ konstatovala Seitlová.
„O délce i výsledku řízení rozhoduje výhradně úřad a zákonné lhůty. Napadenému rozhodnutí soudy zpravidla nepřiznávají odkladný účinek. Omezení druhu podávaných připomínek by samozřejmě neurychlilo ani jedinou stavbu,“ doplnil Daniel Vondrouš, expert Zeleného kruhu.
Podle něj existuje mnoho příkladů, kdy účast veřejnosti v rozhodovacích procesech naopak pomohla napravit chyby úřadů, vedla ke zlepšení životního prostředí měst či obcí nebo k záchraně krajiny či vzácných částí přírody. Podle něj také zvyšuje obecný zájem místních lidí o prostředí, ve kterém žijí, a o veřejné dění.
„Účast veřejnosti ve stavebním řízení je důležitá a v demokratickém státě naprosto nutná věc. Zákony jsou od toho, aby pro tuto účast stanovily jasná a zřetelná pravidla, která mají zajistit, aby účast veřejnosti byla co nejúčinnější. V žádném případě nemá být omezována,“ doplnil ředitel Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan.
Ekologické organizace Arnika, Ekologický právní servis nebo Nesehnutí ostatně evidují celou řadu případů, kdy občané účastí v územních a stavebních řízeních dosáhli významné úpravy staveb. V naprosté většině se podle nich rozhodování úřadů účastní malá místní sdružení občanů přímo ze sousedství chystaných staveb obchodních center, parkovišť, skladů či továren. Přejí si zachování či náhradu parků a dětských hřišť, ve stavebních řízeních se snaží omezit zejména hluk a prach při výstavbě.
„Ročně vydají stavební úřady v průměru téměř 140 tisíc stavebních povolení. Občanská sdružení nevedou přesnou statistiku, kolika z nich se zúčastnila, bude to však přibližně 1jedno až dvě procenta,“ odhadl Martin Skalský s tím, že i ta nejaktivnější sdružení se odvolají tak v každém desátém případě, který sledují, neboť často se svými připomínkami uspějí nebo prostě nemají výhrady. „Žaloby podávají ještě méně často. Přesto tato promile kauz, které stát ani neeviduje, posloužila hospodářskému výboru jako záminka pro návrh plošného zákazu účasti,“ podotkl Skalský.
Petici proti omezování občanských práv podepsalo na tři a půl tisíce lidí. K zachování práva občanů vyjadřovat se ke stavbám vyzvalo senátorky a senátory dopisem také třiašedesát starostů a zastupitelů obcí z celé České republiky a pětaosmdesát občanských sdružení a iniciativ.
