Praha/Nové Heřminovy (Bruntálsko) - V době razantních škrtů schválila vláda projekt za 7,5 miliardy Kč: výstavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku a další protipovodňová opatření na horním toku Opavy. Nutnost tohoto vodního díla je podle dotčené obce i podle některých ekologických sdružení přinejmenším sporná.
Výstavba nádrže má proběhnout v letech 2016 až 2020. Obyvatelé Nových Heřminov se však již v referendu v srpnu 2008 postavili proti stavbě nádrže.
Obecně proti velkým přehradám byl přitom i ministr zemědělství Ivan Fuksa, jenž v srpnu loňského roku pro Aktuálně.cz uvedl, že preferuje spíše velký počet malých poldrů. Naopak velkým fandou vodního díla v Heřminovech je moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas, jenž dloluhodobě prosazuje dokonce variantu velké přehrady.
Rozhodnutí neudělalo radost vedení radnice. "Rozhodně z toho nejásáme. Stát opět vyhodil do vzduchu velké množství peněz. Nikdo nebere ohled na to, co už tady roky křičíme do světa," řekl starosta Nových Heřminov Radek Sijka s tím, že vedení obce nebojuje proti protipovodňové ochraně. "Bráníme se přehradě. Podpoříme jiné alternativy, které by podle nás byly dostatečné," řekl.
Výstavba nádrže v Nových Heřminovech má před povodněmi chránit především město Krnov a řeší se několik desítek let. Aktuální se tato otázka stala opět po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
Povodně z roku 1997 jsou prý jen zaklínadlo
Starosta Sijka to však vidí jinak. "Proti povodni z roku 1997 by nepomohla ani sebevětší varianta přehrady v Nových Heřminovech, což uznávají i odborníci z Povodí Odry. Přesto se staly následky těchto povodní zaklínadlem pro zastánce výstavby a operují s nimi při každé příležitosti a v každé studii zdůvodňující nutnost přehrady. Celý záměr se stal postupně především politickou záležitostí," varoval již v listopadu loňského roku vládní kabinet v otevřeném dopise.
Podle něj by bohatě stačila úprava koryta řeky Odry a ještě by se výrazně ušetřilo, podle odhadů obce až pět miliard.
"V důsledku současné ekonomické recese denně slyšíme od vládních činitelů o nutnosti radikálních škrtů ve výdajích státu, o odkládání připravených projektů, a dokonce o pozastavování projektů již zahájených. V této atmosféře nám připadá obzvlášť nepochopitelné, že by se právě tento záměr měl dočkat realizace," nechal se v listopadu slyšet Sijka.
Přehrada zaplaví na pět desítek domů v Nových Heřminovech. Termín zahájení stavby přehrady má podle Povodí záležet také na posuzování jejího vlivu na životní prostředí (EIA).
Proč vyhánět lidi z domů a pouštět žilou prázdné kase?
Náklady na vybudování nádrže má za zbytečně i ekologické sdružení Arnika, které prosazuje přírodě bližší protipovodňová opatření.
"V době ekonomického nedostatku by bylo na místě zvažovat spíše taková opatření, která státní prostředky ušetří. A ceny za protipovodňové opatření přírodě blízké jsou mnohem levnější než betonové stavby v krajině," reagovala na rozhodnutí vlády Jana Vitnerová ze sdružení Arnika.
Přehrada podle ní bude znamenat likvidaci části obce a trvalou změnu přírodních podmínek v širokém okolí. Přitom měkká, tedy přírodě blízká protipovodňová opatření naopak umožní vodě rozliv tam, kde neškodí. "Miliardy by na ochranu před povodní mohly být vynaloženy rozumněji a bez vyhánění lidí z domovů," řekla Vitnerová.
Nové Heřminovy s necelými 300 obyvateli jsou ohroženy vodou, i když žádné povodně nejsou. Je to kvůli plánované výstavbě přehrady, kvůli které by se mělo zatopit asi dvacet obytných domů. Zřejmě kousek od této značky obce by mohla jednou stát vysoká betonová hráz.
Autoři: tom, Aktuálně
Obrazem: Jak se žije na dně budoucí přehrady
