Hlas proti Matěj Man z Arniky je považuje z hlediska životního prostředí za nevýhodná
OLOMOUC, PRAHA Olomoucký plán postavit v kraji spalovnu je zatím na úplném začátku. "A proto se k němu ani moc konkrétně říct nedá. Obecně je ale spalovna z hlediska životního prostředí nevýhodná, protože snižuje motivaci lidí k třídění a likviduje i cenné druhotné suroviny," míní Matěj Man ze sdružení Arnika.
- Jaké jsou hlavní argumenty proti spalování?
Spalovnická lobby říká, že ve spalovně dojde ke spálení odpadů, které by jinak nebylo možné využít. Což není úplně pravda. Vytřídit se dá daleko víc, než dnes lidé třídí. Češi nyní vytřídí jen kolem dvaceti procent a příznivci spaloven říkají: "Zbytek spálíme a využijeme alespoň energii." Ovšem prakticky je možné vytřídit až 75 procent odpadů. A taková úspora energie v podobě recyklace je v porovnání se spalováním daleko větší.
- Hrozí u spalování i nějaká rizika pro životní prostředí?
Říká se, že spalovna má velmi moderní filtraci spalin. Což je pravda. Ale také produkuje specifické spektrum znečišťujících látek. V některých emisích má spalovna lepší výsledky než hnědouhelná elektrárna. Nicméně naopak v ní vznikají některé látky, třeba dioxiny, které v jiných provozech nejsou a emisní limity jsou pro ně u nás nastavené mírně.
- Co zbytek po spálení odpadu?
Největší problém není v tom, co kouří do vzduchu, ale právě v tom, co spalovna produkuje a musí dál ukládat na skládky nebezpečného odpadu. Zařízení s kapacitou 150 tisíc tun ročně vyprodukuje přibližně 4 tisíce tun toxického odpadu, který bude třeba někde ukládat. Obvykle na malé skládky nebezpečného odpadu v daném regionu.
- Opravdu lze ještě víc třídit?
Někde vytřídí až 75 procent! Když dostanete do spalovny 100 tun komunálního odpadu, po spálení z něj zbude 20 až 30 tun škváry, strusky, popele a popílku. Tak si můžeme vybrat, jestli zvýšíme recyklaci na 70 procent a bude zbývat 30 procent něčeho dál nerecyklovatelného. Nebo spálíme 70 procent odpadu a zbude opět 30 procent něčeho. Takže důslednou recyklací můžeme dosáhnout podobných výsledků jako spalováním. V Česku politici rádi říkají, že je to pohádka, ale někde v Evropě to funguje.
- Proč by bylo pro politiky lákavé stavět spalovny?
Protože Česko dostalo od Unie už před lety ultimáta na snížení skládkování biologicky rozložitelného odpadu. Do roku 2020 musíme snížit jeho skládkování o 70 procent v porovnání s rokem 1995. Jenže nyní to vypadá, že naopak u bioodpadu došlo ke zvýšení skládkování, a republice hrozí sankce. A najednou se hledá rychlé řešení. Spalovny. Možná taky proto, že jsou to extrémně drahá zařízení, jejichž cena se pohybuje řádově v miliardách korun. To jsou pro některé lidi lákavé peníze, které vedou k tlakům na stavby spaloven.
"Důslednou recyklací můžeme dosáhnout výsledků blízkých spalování." Matěj Man sdružení Arnika
Foto:
Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj
Související článek:
Komínem projde 150 000 tun odpadu. Ale kde?
MF Dnes Olomoucký kraj 12.3.2012 str. 2 Jitka Janečková
Olomoucké hejtmanství považuje debaty o místě, kde by případně mohlo zařízení na energetické využití odpadu stát, za předčasné. Naopak odpůrci spalovny v Přerově již začali mluvit o referendu. Přes 150 tisíc tun odpadů ročně by mohla zlikvidovat nová spalovna, kterou chce v regionu vybudovat Olomoucký kraj. Zhruba 120 tisíc tun by tam mělo putovat přes překladiště, zbytek přímo.
Zda bude stát v Přerově, který je podle zákulisních informací žhavým kandidátem, nebo v jiném ze zvažovaných míst, nikdo oficiálně říct nechce. Čeká se na takzvanou studii proveditelnosti. Ta má být hotova letos v létě, má řešit celý systém nakládání s odpady a mimo jiné navrhne vhodnou lokalitu pro spalovnu. Pokud by se nakonec opravdu začala stavět, nebylo by to dříve než v roce 2015
Přesto v Přerově již vzniklo hnutí odpůrců a tamní opoziční zastupitelé začali mluvit o referendu. Proti se staví i ekologové. Podle nich spalování odpadů zavře dveře k třídění a ve finále zdraží rodinám poplatky za odpad. To ovšem kraj odmítá.
Ještě více oficiálně nepotvrzeným zprávám, že favoritem mezi adepty je Přerov, nahrává původní myšlenka spolupráce se Zlínským krajem. "Spalovnu má Jihomoravský kraj a Moravskoslezský připravuje podobné zařízení na svém území. Nyní je potřeba řešit situaci na střední Moravě. Existuje zde i varianta, že by se Zlínský kraj rozhodl v budoucnu vozit část odpadů k likvidaci do našeho zařízení," potvrdil náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák. Pokud by sousední kraj chtěl dovážet odpad ke spalování do zdejšího regionu, byla by kapacita spalovny ještě o něco vyšší. Hrubým odhadem kolem 200 tisíc tun odpadu za rok.
"Přerov je na trase do Zlína, takže by to, proč by sem spalovnu chtěli dát, mělo logiku. Spalování odpadů je sice legitimním způsobem nakládání s odpady, ale je to až konečné z možných řešení. Nehledě na to, že Přerov by ve výhledu dvaceti let spalovnu nepotřeboval," poznamenal přerovský zastupitel Richard Šlechta s tím, že místní by na svých bedrech nesli problémy jiných měst. "Nechceme být popelnicí Moravy. Jsme tu navíc v ďolíku, a když padne smog, zůstáváme zavření pod jeho čepicí," dodal Šlechta. Další zařízení, které by mohlo zatížit životní prostředí, proto lidé ve městě nechtějí. "Nehledě na nárůst dopravy s ním spojený," doplnil Šlechta.
V Přerově už vytáhli na světlo myšlenku referenda. "Jde o otázku, o které přísluší rozhodovat lidem, ne politikům," mínil Šlechta.
Podle oficiálních informací ovšem stále není rozhodnuté, kde spalovna má stát. Vedle Přerova je mezi kandidáty na existenci závodu pro energetické využití odpadu (ZEVO) také Mohelnice s její bývalou teplárnou. Zájem mají i dva soukromí investoři, kteří vlastní podniky vhodné k přebudování na ZEVO. Bez jejich souhlasu ale hejtmanství nechce zveřejnit, kde podniky stojí.
A přerovská radnice výhled na možné zřízení spalovny v místní teplárně příliš komentovat nechce. Počká si, až bude hotová studie proveditelnosti. "Nikde není řečeno, že tady opravdu podobné zařízení nakonec stát bude," řekl mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal.
Hejtmanství není ještě ani rozhodnuté, zda by zařízení mělo vyrůst za peníze daňových poplatníků a z dotací, nebo by je naopak zaplatil soukromý zájemce. V takovém případě by ovšem existovalo riziko, že kraj ztratí kontrolu nad cenami tepla a služeb spojených s chodem spalovny. Ta by podle Horáka "utáhla" dodávky tepla pro obyvatele menšího okresního města. "Lidé v tomto městě by pak měli na dalších zhruba dvacet let zajištěné dodávky tepla s tím, že by se jim v tomto období nezvyšovala jejich cena," dodal Horák.
"Krajští politici by namísto prosazování drahé spalovny, která zbytečně pohltí statisíce tun cenných surovin, měli pomoci domácnostem a usnadnit jim třídění a recyklaci odpadů," nastínil jiné řešení Ivo Kropáček z Hnutí Duha s tím, že by mohli například požadovat, aby ministr životního prostředí do právě připravovaného zákona o odpadech zařadil recyklační slevu pro města, která hodně třídí. » Pokračování na str. B3 » Pokračování ze str. B2 Ekologům vadí, že kraj prosazuje řešení, které je skoro na konci žebříčku Unií doporučeného a Českem přijatého nakládání s odpady. Na prvním místě je snaha vůbec odpady nevytvářet. Na druhém zpětné využití, na třetím recyklace a až za ní energetické využití. Na poslední příčce pak skládkování.
"V současné době nejsou vyčerpané všechny možnosti nakládání s odpady a recyklace tak, aby musely být budovány spalovny," přitakal Šlechta. "Ve Flandrech dokáží vytřídit přes 70 procent odpadů. Myslím si, že spalovny jsou spíš rozjetí dotačního byznysu, kdy se na jedné straně zvýší poplatky za odpad, budou se dávat dotace na takzvanou zelenou energii a ‚podojí' se rozpočty Unie."
Recyklaci by však podle Horáka existence spalovny nezbrzdila. "Je snahou dostat se na vyšší čísla. Protože dnes jsou lidé v kraji na zhruba 33 procentech vytříděného odpadu. V západní Evropě se někde podařilo dostat na 60 procent, ale tam už toto číslo stagnuje. I ekologové přiznávají, že i po maximalizaci vytřídění zůstane určité procento odpadu, které pak doporučují energeticky využít," podotkl Horák. Kropáček poznamenal, že i když po vytřídění zbude určité procento odpadů, je lepší nejprve maximálně recyklovat a ne se předem soustředit na energetické využití.
Ekologové z Hnutí Duha i Arnika navíc upozorňují, že spálení odpadu neznamená jeho úplné využití. I po skončení procesu zbude určité procento nespalitelných zbytků. A část by se musela vyvážet na skládky nebezpečného odpadu. Ovšem v číslech se hejtmanství rozchází s odpůrci. Podle nich zbytek tvoří až 30 procent. Podle Horáka jen asi 20 procent. "A z toho je navíc možné dál ve stavebnictví využít škváru a popel. Zůstává jen asi procento popílku, který je třeba vyvést na skládky nebezpečného odpadu," popsal Horák.
Odpůrci spalovny ale jako alternativu k její případné výstavbě navrhují možnost vozit některé z využitelných odpadů do moderních cementáren v kraji.
"Cementárna nestačí kapacitně a potřebujeme mít záruky, že takový provoz bude dál fungovat i když bude ekonomická krize. Navíc, by musela projít instalací poměrně drahých zařízení a filtrů na čištění spalin," kroutil hlavou Horák.
Zadaná studie proveditelnosti má dát jasný přehled o tom, jak by v kraji v budoucnu mohl fungovat celý systém nakládání s odpady včetně ekonomické a ekologické výhodnosti všech variant, včetně té se spalovnou.
---
"Pokud by sousední kraj chtěl dovážet odpad do zdejšího regionu, byla by kapacita ještě vyšší." Pavel Horák, náměstek hejtmana
"Nechceme být popelnicí Moravy. Jsme tu navíc v ďolíku, v době smogu jsme pod jeho čepicí." Richard Šlechta, zastupitel Přerova
Anketa Je spalování odpadů nebezpečné pro prostředí?
Radomír Habáň ředitel ZOO na Svatém Kopečku » Vyvážení na skládky je horší než spalování Podle mě je skládkování momentálně daleko horší pro životní prostředí než spalovny samotné. Technologie spalování odpadů se natolik vyvinula a zlepšila, že si nemyslím, že by nějak ohrožovala nebo zatěžovala životní prostředí. Odpad se třídí, různě dále zpracovává, ale řada vyprodukovaného odpadu se musí zlikvidovat tímto způsobem. Daleko horší je pálení odpadků v komínech rodinných domků.
Zdeněk Schenk archeolog » Je třeba dobře zvážit, kde spalovna bude Přestože jsou tato zařízení dnes vybavena těmi nejlepšími technologiemi, pořád zůstanou spalovnami odpadů. Je hodně důležité, kde takové zařízení vyroste, zvážit dobře lokalitu, vzít v úvahu, jaké jsou v dané lokalitě rozptylové podmínky a jak je jinak zatížená, a tím snížit případná rizika. Rizika vlivu na životní prostředí tu jsou, otázkou třeba je, co se bude dít s toxickým odpadem, který se usazuje na filtrech.
Břetislav Holásek ředitel Vlastivědného muzea Olomouc » Odpadů je příliš mnoho, věřím v technologii Nejsem sice odborník, ale v dnešní době by asi nikdo z obyvatel Olomouckého kraje nechtěl skončit jako v Neapoli. Odpadu se vyprodukuje příliš mnoho a naopak je velmi dobré, že se to konečně řeší. Technologie pokročily kupředu a já jsem přesvědčený, že technologie takových zařízení je natolik vyspělá, že nikdo ani nepozná od jiné továrny, že zrovna projíždí kolem spalovny.
Tomáš Sýkora předseda Hospodářské komory Olomouc » Nevěřím, že jsou spalovny odpadů bezpečné Ano považuji tento typ zařízení za nebezpečný a nevěřím, že mohou fungovat bezpečně pro životní prostředí. O spalovnách si myslím, že by měly být pod tím nejpřísnějším dohledem.
Vladimír Tiefenbach majitel pekárny » Díky moderní technologii není spalovna nebezpečná Podle mě je to nejekologičtější způsob, jak zlikvidovat hromadící se odpad. Pokud budou zachovány všechny parametry a kritéria, pak to zásadní vliv na životní prostředí nemůže mít. Odpad stejně musí být i ve spalovnách tříděný, nelze spalovat vše, co koho napadne. V dnešní době pokrokové technologie není spalovna žádnou hrozbou pro životní prostředí.
"I ekologové přiznávají, že po vytřídění zůstane část odpadu, která se dá energeticky využít." Pavel Horák, náměstek hejtmana
Foto:
Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj
