en ru

Spolky výstavbu neblokují, vyplývá z analýzy Arniky. Na vině jsou úřady a jejich nedodržování lhůt

19.11.2018 - PRAHA | Tiskové zprávy
Ilustrační foto
Foto: Jan Losenický
Z výzkumu nevládní organizace Arniky vyplynulo, že občanské spolky podaly žalobu pouze v 0,025 % případů povolování staveb. Prokázalo se, že obviňování spolků nemá racionální základ. Není pravda, že by spolky ve velké míře účelově blokovaly výstavbu a byly příčinou zpožďování důležité infrastruktury a bytů v České republice. To stále častěji tvrdí část politiků a přidávají se k nim investoři s příběhy o údajném vydírání, jehož se měli stát obětí. Pro taková tvrzení chybí jakékoliv důkazy. Na vině průtahů jsou chyby úřadů a jejich nerespektování zákonných lhůt.

„Někteří politici a developeři neustále obviňují občanské spolky za průtahy při schvalování staveb. Úřady, ani ministerstva však pro svá tvrzení nemají žádné důkazy. Analýzou jsme prokázali, že k systematickému zneužívání občanských sdružení nedochází. Omezování práv lidí je úplně zbytečné a k údajnému zrychlení řízení stejně nevede,“ upozorňuje autorka analýzy Vendula Zahumenská, právnička Arniky. 

Stáhněte si analýzu: Kdo blokuje výstavbu?

Arnika analyzovala účast veřejnosti v územních řízeních za rok 2017. Ukázalo se, že spolky se účastnily jen necelých 3 procent řízení, odvolání podaly pouze v 0,5 procentech případů. Žaloby se týkaly pouhého čtvrt promile kauz. Zneužívání práv, zdražování výstavby nebo snad vydírání investorů za účelem získání majetkového či jiného prospěchu se neprokázalo. Takové praktiky se objevují jen výjimečně. 

„Jestliže má developer důkazy o tom, že ho spolek vydírá, ať to určitě co nejdřív ohlásí orgánům činným v trestním řízení. Takové jednání nehájíme, ani nepodporujeme. Argumenty proti možnosti veřejnosti zasahovat do rozhodování o životním prostředí jsou spíše emotivní a nevycházejí z ověřených statistik. Data by mělo sbírat Ministerstvo pro místní rozvoj. To však vůbec netuší, zda a v jakém počtu se občané do rozhodování zapojují. Poslanci, kteří v loňském roce omezili práva občanů, zřejmě vůbec nevěděli, co je skutečnou příčinou průtahů v řízeních,“ doplňuje Zahumenská.

Podle zkušeností Arniky místní obyvatelé naopak znají podmínky daného místa a jsou schopni upozornit na chyby, kterých se dopouští jak stavební úřady, tak i developeři. Díky nim se často podaří odstranit technické nedostatky projektů, napravit nezákonné postupy či odhalit případy korupce. 

„Řízení se většinou účastní spolky místních obyvatel, vlastníků domů nebo bytů. Nechtějí zablokovat výstavbu, ale upravit nové projekty, aby se jim nadále dobře žilo. Když se spojí se svými sousedy, mají silnější postavení. Je absurdní tvrdit, že lidé by neměli mít právo hájit svá vlastnická práva. Investoři přece nejsou jediní, kdo mají ve městech a obcích legitimní zájmy. Nemůžeme připustit, aby vlastnictví jedněch mělo větší váhu než druhých - jen kvůli ekonomické síle jedné skupiny,“ uzavírá Martin Skalský z Arniky.

Infolist-Spolky1             Infolist-Spolky2

 

Arnika v rámci analýzy zjišťovala data u 70 stavebních úřadů Prahy, Brna, statutárních měst a menších obcí do 6 tisíc obyvatel. Zaměřila se přitom na územní řízení u obchodních center, obytných domů nebo kancelářských komplexů. Jde o zásadní fázi, ve které se mohou obyvatelé vyjadřovat k vlivu plánované stavby na život lidí v nejbližším okolí – např. dopad na čistotu ovzduší nebo dopravní zátěž. Výzkum navazuje na předchozí analýzu zaštítěnou Masarykovou univerzitou v Brně, která mapovala stejnou problematiku za rok 2013. Závěry obou studií jsou prakticky totožné.

  • Tiskový mluvčí: Jiří Kaňa, jiri.kana@arnika.org, +420 606 727 942
DarekProPrirodu-zeleny
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu