en ru

Stockholmská úmluva a kraje

17.5.2004 - Jindřich Petrlík | Články
Žijeme v době, kdy se znečištění toxickými látkami nevyhýbá ani tak panenským oblastem jako jsou severní a jižní polární oblast. Přestože v těchto místech nejsou žádné zdroje úniků toxických látek jako například pesticidu DDT, polychlorovaných bifenylů vyráběných po dlouhá léta pro technické účely anebo samovolně jako vedlejší produkty vznikajících dioxinů, jsou jimi polární oblasti zamořeny. Právě tato skutečnost ukázala na to, že znečištění těmito látkami, kterým se souhrnně říká perzistentní organické látky, nabývá globálních rozměrů.

Na konci 20. století se proto začala připravovat nová mezinárodní úmluva, která by dosáhla jejich eliminace ze životního prostředí. Úmluva nabyla konečné podoby a byla podepsána 22. května 2001 ve Stockholmu, a proto získala jméno Stockholmská. Měla nabýt platnosti do 90 dní od ratifikace 50. státem. Jako padesátá země Stockholmskou úmluvu ratifikovala Francie 17. února 2004, a tak tato mezinárodní konvence vstupuje v platnost 17. května 2004.

Na počátku se Stockholmská úmluva zaměřuje na 12 perzistentních organických látek. Zároveň popisuje proces, kterým lze tento seznam doplnit o další látky. Do této dvanáctky patří: 9 pesticidů: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, chlordan, mirex a toxafen, dále polychlorované bifenyly vyráběné dříve pro technické účely a nezamýšlené vedlejší produkty chemických procesů a spalování chlorovaných látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny, polychlorované dibenzofurany (souhrnně se pro ně vžil název dioxiny). Potenciálními kandidáty na seznam úmluvy jsou další pesticid lindan anebo technické látky souhrnně nazývané jako bromované zpomalovače hoření.

Zdroje globálního znečištění toxickými látkami, na které je úmluva zaměřena nejsou ničím nehmatatelným, jde o konkrétní budovy se starými pesticidy anebo PCB, o konkrétní komíny a provozy, ze kterých unikají do ovzduší dioxiny a další toxické látky. Je jasné, že vypořádat se s tak rozsáhlým počtem zdrojů toxických látek nebude jednoduché ani levné. Proto úmluva pamatuje na finanční pomoc ekonomicky slabším státům. Tuto pomoc již získala také Česká republika.

V úmluvě nejde však jenom o průmysl, chemické látky anebo peníze. Jde o osudy konkrétních lidí, kteří jsou postižení toxickým znečištěním a kteří jsou díky němu nemocní anebo o osudy lidí, kteří se výstavbě nového zdroje znečištění brání. Stockholmská úmluva by měla předejít takovým případům jako jsou desítky dělníků, kteří pracovali v provozu výroby pesticidů ve Spolaně Neratovice koncem 60. let minulého století. Do dnešních dní jich přežilo jen pár a i ti mají zdravotní problémy. V jejich krvi se dosud dají najít vysoké koncentrace toxických dioxinů, které při výrobě pesticidů ve Spolaně vznikaly.

Kterých konkrétních případů se Stockholmská úmluva týká v jednotlivých krajích České republiky jsme pokusili ukázat na příkladech pro každý kraj v následujícím textu.

Stockholmská úmluva po krajích:

Jihočeský kraj: Ve Lhenicích skončily tuny zeminy a odpadů s obsahem polychlorovaných bifenylů převezené sem z jiného místa Jihočeského kraje - Milevska, kde PCB kontaminovaly bývalou obalovnu. Při povodních v roce 2002 zapomenutý sklad pesticidů kontaminoval na Písecku rozvodněné řeky DDT. Použití popílků z českých spaloven k sanaci lagun u Mydlovar . Popílky přitom obsahují vysoké koncentrace toxických dioxinů.

Jihomoravský kraj: Spalovny odpadů v Brně a ve Vyškově patří ke zdrojům dioxinů.

Karlovarský kraj: Ani relativně čistý kraj světoznámých lázní nebyl ušetřen znečištění toxickými látkami. Odpady ze Spolany Neratovice uložené ve výsypce lomu Hájek u Ostrova nad Ohří dodnes přispívají ke kontaminaci svého okolí hexachlorcyklohexanem. V roce 2001 se objevily na Karlovarsku v obci Čichalov tři zapomenuté pytle s DDT.

Královéhradecký kraj: Na polychlorované bifenyly můžete narazit i na úpatí Krkonošského národního parku v bahně rybníčků v Černém Dole. O něco dále na východ byly po několik let do Dolu Jan Šverma u Lampertic na Žacléřská ukládány odpady s vysokým obsahem dioxinů a dalších toxických látek. V samotném krajském (Hradci Králové) městě je problematická spalovna nebezpečných odpadů, ve které došlo v roce 2002 k požáru (vzňaly se upotřebené oleje). Plánovaná spalovna komunálních odpadů Opatovice bude novým zdrojem emisí POPs.

Liberecký kraj: Spalovna komunálních odpadů v Liberci a spalovna nebezpečných odpadů v Jablonci nad Nisou už sice splňují emisní limit pro dioxiny vypouštěné do ovzduší, ale Stockholmská úmluva se týká všech možností úniků POPs do životního prostředí. Tedy i popílku s obsahem dioxinů, který liberecká spalovna prodává ve směsi se škvárou jako stavební materiál.

Moravskoslezský kraj: S trochou nadsázky lze Ostravu označit za hlavní město polychlorovaných bifenylů (PCB) v České republice. Sídlí zde řada firem shromažďujících odpady s obsahem PCB. Trvale jsou v Odře pod Bohumínem měřeny vysoké koncentrace PCB. V sousedství jedné z ostravských spaloven odpadů byla naměřena vysoká koncentrace dioxinů v půdě. Ostravsko se bude muset vypořádat s celkovou enormní zátěží dioxiny a polychorovanými bifenyly (hutní průmysl, spalovny odpadů, laguny Ostramo, sklady PCB atd.). Plánovaná spalovna komunálních odpadů v Ostravě k řešení rozhodně nepřispěje.

Olomoucký kraj: Spalovna Megawaste Přerov patří k problematických provozům. V olomoucké fakultní nemocnici se na dětském oddělení rozhodli hledat náhrady za PVC široce používané ve zdravotnictví. Náhrada PVC je jednou z cest prevence vzniku POPs.

Pardubický kraj: Omnipol se rozhodl do Poličky umístit plazmatron k likvidaci polychlorovaných bifenylů. Při případné havárii by byl ohrožen zdroj pitné vody pro Brno a široké okolí. Úmluva pomůže vyřešit kontaminaci PCB v okolí bývalé obalovny Modřec, ale také kontaminaci Labe toxickými látkami (především PCB). Jako podnik chlórové chemie je dalším zdrojem POPs chemička Synthesia, která navíc provozuje i spalovnu nebezpečných odpadů, z laguny u ní vytékají i polychlorované bifenyly. V Tiché Orlici vědci zjistili hermafrodytní ryby a přisuzují to kontaminaci PCB.

Plzeňský kraj: Pokud se na Moravě a ve Slezsku skladovaly a nejspíše i nadále skladují PCB v Ostravě, pak v Čechách je podobným místem Plzeňsko. Stockholmská úmluva snad také pomůže vyřešit letitý problém skladu kontaminovaného pesticidy v Klatovech - Lubech. Úmluva se stejně jako v jiných krajích dotkne i spaloven odpadů - jak stávajících (například spalovna nebezpečných odpadů Na Slovanech), tak plánované spalovny na komunální odpady.

Praha: Ve více jak milionové metropoli České republiky byla svého času naměřena nejvyšší koncentrace dioxinů ve venkovním ovzduší - přímo na Náměstí Republiky. Kousek odsud byla v provozu spalovna nebezpečných odpadů. Dodnes jsou v Praze v provozu další čtyři spalovny nebezpečných odpadů a jedna velká spalovna komunálních odpadů nemluvě pak o řadě dalších zdrojů emisí dioxinů. Navíc se plánuje výstavba nové spalovny čistírenských kalů. Ty samotné často obsahují vysoké koncentrace dioxinů. V Praze je také situována řada bývalých průmyslových provozů, jejichž areály jsou kontaminované polychlorovanými bifenyly. Přestože malešická spalovna splňuje emisní limit pro vypouštění dioxinů do ovzduší, popílky z této spalovny výrazně přispěly k celkové kontaminaci odpadů ukládaných v Dole Jan Šverma.

Středočeský kraj: Spolana Neratovice, kontaminace Lysé nad Labem a Milovic a okolí toxickými látkami (dioxiny, PCB a hexachlorbenzenem), dosud neuzavřený případ milovických odpadů s obsahem PCB, kontaminace skladu v Mratíně polychlorovanými bifenyly, plánovaná výstavba dvou nových spaloven komunálních odpadů, nakládání firmy REO-RWE s popílky ze spaloven odpadů - to je jen hrubý výčet případů ze středu Čech, na jejichž řešení je Stockholmská úmluva zaměřena. Ve skrytu však zůstává třeba spalovna nemocničních odpadů v Benešově situovaná přímo do sousedství nemocnice. Bývalý okres Benešov hostil dva sklady pesticidů, jejichž kontaminace se řeší anebo teprve bude řešit.

Ústecký kraj: Spolchemie jako podnik chlorové chemie bývá spojována s kontaminací řek Bíliny a Labe toxickými látkami (DDT, PCB a dalšími). Problémem zůstává také hexachlorbenzen, který v chemičce vzniká jako meziprodukt a je pak vožen k likvidaci do spalovny v Ostravě anebo do zahraničních spaloven odpadů. 30. 4. 2002 - z auta převážejícího sudy s hexachlorbenzenem ke spálení vytékala tato vysoce nebezpečná látka. Zjistili to policisté při kontrole na dálnici D8 u Nové Vsi na Mělnicku - policista, který se nadýchal par této látky musel být převezen do nemocnice.

Vysočina: Ve spalovně nebezpečných odpadů v Motorpalu Jihlava došlo v roce 1993 k jedné z nejzávažnějších havárií v českých spalovnách vůbec. V důsledku požáru mohly do ovzduší unikat i nebezpečné dioxiny. Spalovna je dodnes v provozu.

Zlínský kraj: Spalovna nebezpečných odpadů Emseko Zlín v roce 1997 explodovala a celá shořela. V Colorlaku Uherské Hradiště se používaly PCB do barev (dodnes jsou zde měřeny vysoké hodnoty PCB v mateřském mléce). Spalovna nebezpečných odpadů v Technoplastu Chropyně díky tomu, že spaluje odpad z provozu zpracovávajícího PVC měla dlouhodobě vysoké hodnoty dioxinů v emisích do ovzduší.

Tolik jen stručný výčet lokálních problémů souvisejících s globálním znečištěním perzistentními organickými látkami v jednotlivých krajích České republiky. Jsou to jen příklady, rozhodně to není výčet ani všech ani vždy těch nejdůležitějších případů z jednotlivých krajů. Snažil jsem se zahrnout co nejširší škálu problémů, kterých se Stockholmská úmluva týká. Daleko důsledněji je mapuje návrh Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy zpracovaný týmem odborníků pod vedením profesora Ivana Holoubka z brněnské Masarykovy univerzity. Anebo stejným týmem zpracovaná inventura POPs pro Českou republiku.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu