Toxickou rtuť při výrobě chloru chce Spolana používat dalších šest let

16.10.2012 - MĚLNÍK | Tiskové zprávy
Žádost o souhlas s prodloužením životnosti zastaralé technologie, která používá značné množství rtuti, podala Spolana Neratovice. A to přesto, že měla do konce srpna 2012 požádat o vydání stavebního provolení na novou membránovou technologii (1) výroby chloru, což neudělala. Tu měla podle původních dohod zprovoznit do konce roku 2014. Namísto toho bude o šest let déle, tedy až do roku 2020, používat toxickou rtuť pro výrobu chloru. Okolí Neratovic se tak ani po více než půl století nezbaví emisí nebezpečného těžkého kovu (2).

„Do vody a ovzduší unikne ze Spolany ročně přes 100 kg rtuti. Další stovky kilogramů toxického kovu předává Spolana v odpadech a neznámé množství jich ukládá na své skládce nedaleko řeky Labe, kde stojí i samotná chemička. Všemi těmito riziky se vlastník Spolany, polský Anwil, rozhodl zatěžovat naše životní prostředí o šest let déle. Přitom ve svém domovském závodě již s toxickou rtutí při výrobě chloru skončil. Zásadně s tím nesouhlasíme a úřady jsme už před dvěma roky varovali, že přesně takový postup ze strany vlastníků Spolany hrozí,“ shrnul situaci předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík. Jasně odmítavé stanovisko zaslala Arnika na Krajský úřad Středočeského kraje, který bude o žádosti Spolany Neratovice o změnu integrovaného povolení rozhodovat.

Přečtěte si pdfkompletní vyjádření sdružení Arnika >>149.52 KB

Spolana svoji žádost o odklad náhrady rtuti membránovou technologií zdůvodnila ekonomickými problémy. ´Vzhledem k tomu, že ekonomické problémy trvají od roku 2009, je reakce na něj se zpožděním tří let zarážející. Myslíme si, že již delší dobu nemá provozovatel v úmyslu dodržet integrované povolení z roku 2007. Jinak si lze těžko vysvětlit, proč investice více jak 90 milionů Kč (3) nesměřovala naopak do konverze technologie,´ uvádí pochybnosti o argumentech Spolany ve svém vyjádření Arnika. Z dlouhodobého hlediska navíc membránová technologie vychází jako hospodárnější, protože není tak energeticky náročná. „V tomto světle nechápeme zvolenou taktiku prodlužovat životnost technologie, jejíž provoz je dražší a navíc zatěžuje daleko více také životní prostředí a jeho prostřednictvím nepřímo i státní pokladnu,“ doplnil tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Kromě rtuti představuje prodloužení provozu amalgámové elektrolýzy další zátěž životního prostředí - nebezpečnými dioxiny (4). „Dioxiny vznikají při vypražování odpadů z výroby chloru se rtutí. Prokázaly to analýzy, k nimž jsme Spolanu přiměli. Kdyby se rtuť nepoužívala, nebylo by nutné ji z odpadů získávat zpět,“ vysvětlil Petrlík. Arnika proto ve svém vyjádření požádala, aby krajský úřad Spolaně zachoval povinnost sledovat dioxiny a další perzistentní organické látky v odpadech.

„V okolí Spolany, především pak v rybách z Labe, se opakovaně objevují vysoké koncentrace rtuti (5). Kontaminovaná je dokonce i kůra stromů (6). A studie, kterou si nechala zpracovat samotná Spolana, ukazuje, že měrné emise rtuti jak do vody, tak do ovzduší za poslední roky rostly (7),“ vyjádřil se ke vlivu výroby chloru v chemičce na okolní prostředí Petrlík.

Problematice neratovické chemičky, jež je největší továrnou u nás vyrábějící louh, chlor a produkty z něj, se Arnika věnuje dlouhodobě v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice často figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů, které odborníci z Arniky zpracovávají na základě dat z Integrovaného registru znečišťování. Důvodem bývají právě i emise rtuti vypouštěné do ovzduší, do povrchových vod a předávané dál v odpadech.

Integrované povolení vydal Spolaně Krajský úřad Středočeského kraje v roce 2007. Podle tehdejšího rozhodnutí má chemička ukončit provoz amalgámové technologie, kterou používá k výrobě chloru, do konce roku 2014. Sdružení Arnika se v rámci řízení o integrovaném povolení sice nepodařilo prosadit jako konečný termín pro náhradu rtuti v neratovickém provozu rok 2010, prosadilo ale do podmínek právě přesný harmonogram jednotlivých kroků k ukončení provozu amalgámové elektrolýzy.
 
Poznámky pro editory:

(1) Podrobnosti o různých technologiích výroby chloru a jejich dopadech najdete v Postupech výroby rtuti >> a přečtěte si i další informace o kauze Spolany Neratovice >>

(2) Podle dat v Integrovaném registru znečišťování to za rok 2011 bylo v součtu 105,2 kg a za rok předtím dokonce 111,7 kg (viz http://www.irz.cz).

(3) Viz str. 13 ve studii Techemu přiložené k žádosti o změnu integrovaného povolení: „V letech 2007 – 2011 bylo na ekologizaci rtuťové elektrolýzy vynaloženo celkem 91,6 mil. Kč.“

(4) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech.
Více o dioxinech >>

(5) V roce 2008 to byly právě ryby z Obříství pod Spolanou, které obsahovaly nejvyšší koncetrace rtuti z více vzorků odebraných z celé ČR >>

(6) Viz Suchara, I., Sucharova, J. 2008: Mercury distribution around the Spolana chlor-alkali plant (central Bohemia, Czech Republic) after a catastrophic flood, as revealed by bioindicators. Environmental Pollution 151 (2008), 352 - 361. Z uvedeného článku pochází i následující obrázek ukazující zvýšené koncentrace rtuti v kůře dubů v okolí Spolany:

Zamoření rtutí v kůře stromů
 
(7) Následující tabulky pocházejí ze studie Techemu přiložené k žádosti Spolany Neratovice o změnu integrovaného povolení. Ukazují přitom de facto zvyšující se zátěž životního prostředí rtutí.
Vývoj měrných emisí rtuti do Labe v letech 2007 až 2011 (ze studie Techemu):

Měrná emise rtuti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Měrná emise rtuti do ovzduší

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, vratislav.voznik@arnika.org, tel. 222 781 471, 606 727 942
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu