Na obnovu stromořadí a poškozených dřevin dostala radnice zhruba pět milionů korun
Šternberk – Proměna alejí v centru města i jeho místních částech se letos chystá ve Šternberku. Na regeneraci poškozených dřevin a obnovení promenádních stromořadí získala radnice evropskou dotaci zhruba pět milionů korun, s pracemi by se mělo začít na podzim.
Sedm lokalit
Celkem se jedná o sedm lokalit: Tyršovys ady, lipová alej u Charity, aleje kolem řeky Sitky od mostu u náměstí Svobody po ulici Věžní, parčíky u "kostelíčku" a dopravního hřiště v Olomoucké ulici, zeleň ve středu Dalova a lipová alej v Těšíkově. Délka regenerovaných stromořadí je 1,82 kilometru. "Zásahy do zeleně začnou v následujícím období vegetačního klidu, tedy od letošního podzimu do jara 2013. Celkem ošetříme 713 kusů dřevin a nově vysadíme zhruba 2300 kusů stromů a keřů. Regenerovaná zeleň je na ploše 9,5 hektaru. Zároveň odstraníme 202 vadných, nevhodných nebo neperspektivních dřevin," uvedla mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Město teď čeká na výsledky výběrového řízení na zhotovitele prací. O něm budou zastupitelé města rozhodovat v červnu. "Je to skvělá zpráva. Nedávno se ve městě konala akce, kdy lidé vysazovali stromy ve Smetanově ulici, u hřiště. Byla jsem se tam s dětmi podívat a účastnili se jí všechny věkové kategorie. Byl to úžasný nápad. Čím víc zeleně a stromů bude ve Šternberku, tím to bude lepší," řekla místní obyvatelka Hana Kalfertová.
Podle Antonína Kostrůnka, vedoucího odboru životního prostředí šternberské radnice, je stav dřevin různý. "Ve městě jsou v poměrně dobrém stavu, zásah nebude moc velký. Historická lipová alej v Těšíkově u kostela je ale ve špatném stavu, vyžaduje ošetření. Ve Šternberku alej u Charity také není v moc dobrém stavu. Stromy ve věku osmdesáti sto let potřebují trochu větší péči. Někde budeme aleje ale teprve obnovovat," informoval vedoucí odboru. Náklady na regeneraci se odhadují na 7,3 milionu korun, přesná cena ale vzejde až z výběrového řízení.
Databáze alejí
Pro pravidelnou péči o aleje a zastavení jejich kácení se vyslovují i ekologové a přírodovědci. Například Olomoucký kraj získal loni jako první v České republice databázi alejí na svém území, na níž spolupracovalo sdružení Arnika a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Může sloužit správcům stromořadí jako podklad k jejich práci, pro ochranu alejí, plánování péče a podobně.
