Firma Rumpold plánuje ve Strakonicích rozšíření spalovny nebezpečných odpadů. Místní obyvatelé se bojí, že znečištění ovzduší v okolí se ještě zhorší. Majitel spalovny v podkladech EIA vůbec neuvádí důvody, proč chce pálit více odpadů a odkud ho chce svážet. A bez těchto zásadních informací nelze vliv rozšíření spalovny na životní prostředí v rámci procesu EIA vůbec vyhodnotit. Takový projekt si zaslouží buď výrazně přepracovat, nebo úplně zamítnout. Zápach současného zařízení už tak dost otravuje život lidí ze sousedství a v novém projektu chybí záruky, že nenabyde ještě na intenzitě.
„Kapacita spalovny se má zvýšit o téměř třetinu své současné kapacity, tedy 400 tun odpadů za rok. Otázkou je, proč chce Rumpold kapacitu navyšovat, jaký odpad hodlá pálit a odkud ho bude svážet. Na zápach ze spalovny si už léta stěžují místní obyvatelé a neexistuje vůbec žádný důvod, proč by jim měla spalovna ztrpčovat život mnohem více,“ upozorňuje Sarah Ožanová z Arniky.
Podívejte se na připomínky Arniky k rozšíření strakonické spalovny
V současných podkladech najdeme ovšem další nesrovnalosti. Zařízení má spálením z navržených 1900 tun odpadů vyprodukovat nesmyslných 2100 tun popílku, popela, škváry a solidifikovaných zbytků ze spalování odpadů za rok. Investor přitom sám tvrdí, že po spálení se objem odpadů sníží na pouhých 10 %.
Spalovny produkují obrovské množství nebezpečných škodlivin, jako jsou dioxiny nebo těžké kovy a mohou velmi negativně ovlivnit životní prostředí. Můžeme se pouze domnívat, jakým způsobem firma zabezpečí plochy, kde se mají skladovat kontejnery s popelem a nejtoxičtější zbytky po čištění spalin, nebo jak zamezí jejich rozptylování do okolí. Kromě toho skladování těchto extrémně nebezpečných materiálů, stejně jako nebezpečných odpadů čekajících na spálení, je v blízkosti obytné zástavby podle územního plánu Strakonic nepřípustné.
V neposlední řadě můžeme v dokumentaci marně hledat scénáře havárií a jejich možných řešení. Obzvlášť poté, co jsme se během několika posledních let stali svědky vážných havárií spaloven podobné velikosti a zaměření například v Lysé nad Labem (2013), ve Zlíně - Malenovicích (2016) nebo v Plzni (2017), kdy do ovzduší nekontrovatelně uniklo množství jedovatých látek škodlivých pro zdraví lidí i životní prostředí.
„Firma Rumpold v dokumentaci EIA nevyhodnotila zdaleka všechny vlivy záměru na životní prostředí, které mohou mít výrazný negativní dopad na zdraví lidí nebo životní prostředí. Žádáme proto, aby tyto důležité informace doplnila a zvýšení kapacity pořádně odůvodnila anebo od dalšího provozování spalovny zcela upustila a nahradila ji nespalovací technologií,“ uzavírá Ožanová.
