Rozhovor s Janou Vitnerovou, která v Arnice vede program Ochrana přírody a také jihlavskou pobočku.
Jihlava - V jihlavské pobočce Arniky pracuje Jana Vitnerová od června 2006. Pomohla zavést první poradenské místo Centra pro podporu občanů na Vysočině. Nyní působí jako vedoucí programu Ochrana přírody.* Setkala jste se s přímými účinky úniku chemikálií na člověka?
Například nedávný požár pneumatik v Jihlavě - Henčově vznikl v noci, kdy bylo poměrně teplé počasí. Teprve ráno se lidé dozvěděli, že nemají otvírat doma okna. Je pravděpodobné, že v noci se tím málokdo řídil, protože lidé spali, mnozí i s otevřenými okny. Dlouhá léta docházelo k únikům fluorovodíku z provozu skláren, kde se leštilo sklo. Úniky byly natolik masivní, že v domcích v blízkosti továrny lidem usychala zelenina a květiny v truhlících za oknem. Včásti Antonínova Dolu měli lidé poškozené fasády a poleptaná okna, jako by v nich měli mléčné sklo. Jeden chovatel popisoval, jak nedokázal udržet průhlednost skel v akváriích ve svém bytě.
* Vaše sdružení sledovalo i skládku nebezpečného odpadu v Pozďátkách na Třebíčsku…
To bylo život ohrožující místo. Ze skládky unikala kyselina sírová a těžké kovy ve vysokých koncentracích téměř dvanáct let. U potoka pod skládkou byla nalezena mrtvá srnka - napila se z potoka a uhynula dřív, než stihla někam odběhnout. Paní z osady Dobrá voda vypustila při prvních jarních dnech drůbež. Slepice chodily okolo potoka, rozvodněného po jarním tání. V potoce byla tak vysoká koncentrace látek ze skládky, že slepicím večer slezla kůže z pařátků a paní byla nucena je všechny utratit.
* Je podle Vás v současné době na Vysočině místo, které je z hlediska ekologie nějak ohroženo?
Ohroženo může být každé místo. Nemusí se jednat jen o bezprostřední okolí velkých průmyslových podniků nebo například skládek. Látky ohrožující zdraví lidí mohou uniknout při dopravě nebo skladování, například i ze zemědělských či potravinářských podniků, v podstatě při jakékoliv lidské činnosti. Únik amoniaku z poškozeného chladícího zařízení zimního stadionu ve Žďáře nad Sázavou tuto středu je toho důkazem.
* Většinu havárií se podařilo podle úřadů odstranit tak, že nezanechaly žádné trvalé následky. Je to tak i podle vás?
Podle mého názoru nelze následky větších úniků škodlivin nikdy odstranit zcela. Látky, které se rozptýlí do vzduchu, naředí v potoce či řece, nebo vsáknou do půdy, z prostředí nezmizí. S tím, co zachytí odborné firmy nebo hasiči při likvidaci havárie, je to obdobné. Nezmizí, v nějaké formě nakonec skončí například na skládce nebezpečného odpadu. A odtud, nešťastnou souhrou okolností, mohou při další havárii znovu uniknout. Pro přírodu i veřejné prostředky je šetrnější haváriím předcházet, než je likvidovat.
* Čím se Arnika na Vysočině aktuálně zabývá?
Práce pobočky by měla promítat činnost tří programů, které v Arnice pracují. Kromě práce směřující k snížení množství odpadů a omezení škodlivých látek okolo nás se snažíme bránit zbytečnému kácení zdravých stromů ve volné krajině. V kampani nazvané Člověk a voda přibližujeme potřebu obnovy přirozené schopnosti krajiny akumulovat vodu.
Foto popis| Jana Vitnerová.
Region| Vysočina
Publikováno: Havlíčkobrodský deník; Téma; strana 2; Jihlavský deník; Téma; strana 2; Třebíčský deník; Téma; strana 2 ; Žďárský deník; Téma; strana 2 ; Pelhřimovský deník; Téma; strana 2
