Dvě trojice českých a německých plavců se vydaly dnes dopoledne na cestu po Labi z Děčína do Drážďan. Všichni zastupují ekologické organizace a svou plavbou chtějí upozornit na hrozby, které podle nich bude znamenat pro českou i saskou přírodu stavba obřího jezu v Prostředním Žlebu. Ekology neuklidnilo ani rozhodnutí ministerstva, které před několika dny vrátilo Ředitelství vodních cest (ŘVC) dokumentaci o dopadech jezu na životní prostředí.
Uvnitř článku video
Plavci by měli dnes večer dorazit po proudu k Pirně, kde přespí, a druhý den doplavou do Drážďan. Doprovod jim dělá několik kajaků a nafukovacích člunů, obsazených příznivci ekologických organizací. "Chceme upozornit na nutnost Labe chránit jako spojnici pro lidi i pro zvířata," řekla ČTK mluvčí sdružení Arnika Zora Kasíková.
Složení plavců bezděky ilustruje rozdíl v náladě, která na obou stranách hranice k jezům panuje. Zatímco bohatší a početně mnohem silnější německé organizace podporuje trojice profesionálních dálkových plavců okolo čtyřicítky, kteří podobným způsobem občas neziskové organizace podporují, české trio sestává z nadšenců. Do neoprenu se dnes oblékla i vedoucí jednoho z programů Arniky Jana Vitnerová. "Když nebudu moct, jsme domluvené s dcerou, že se prostřídáme a uděláme z toho štafetu," řekla novinářům.
Ekology navíc povzbudilo rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které na konci května vrátilo ŘVC k přepracování dokumentaci o dopadech na životní prostředí. "Je to pro nás důkaz o tom, že ten projekt není tak ekologický, jak se ministerstvo snaží od začátku prezentovat. Ten jez je nesmyslný i ekonomicky a jde při něm jen o to, že si určitá dílčí skupina lidí prosadila svůj zájem na úkor zbytku," řekla ČTK Kasíková.
Zatím je dolní Labe od Ústí ke státní hranici poměrně živou a mělkou řekou, což občas způsobuje problémy dopravcům. Vláda to chce změnit a oprášila 20 let starý projekt jezu v Prostředním Žlebu, který by měl stát asi čtyři miliardy korun. Celé zesplavnění dolního Labe by stálo podle odhadů asi pětinásobek a vyžádalo by si stavbu ještě jednoho jezu v Krásném Březně. ŘVC chce čerpat větší část peněz z evropských fondů.
Aby byla řeka celoročně splavná i pro plně naložené lodě, byly by potřeba jezy na obou stranách hranice. Němci je ovšem v poslední době nestaví a zda někdy vůbec budou, o tom chodí značně protichůdné informace. Jisté je jen to, že v Sasku se okolo řeky rozvinul poměrně významný turistický průmysl, který usiluje o zachování netknuté řeky. Proti jezům na české straně bojuje mimo jiné ekologická organizace Bund, která má asi 400.000 členů a čeští zastánci jezů ji viní z lobbingu pro konkurenční železnici. Proti jezům ale brojí i Češi, příslušnou petici podepsalo asi 20.000 lidí.