V pondělí 1.5.2023 začala v Ženevě jednání Stockholmské, Basilejské a Rotterdamské úmluvy, která mají za cíl ochránit planetu před znečištěním nejjtoxičtějšími látkami světa. Hned první den jednání vystoupil v plénu před delegáty a delegátkami ze zemí OSN Jindřich Petrlík z Arniky, aby jim za nevládní organizace z celého světa tlumočil požadavky na lepší regulaci perzistentních organických látek v odpadech. Přinášíme vám český překlad jeho intervence:

V Česku se množí plány na stavby zařízení pro energetické využití odpadu, v jihočeském kraji mají vzniknout dokonce dvě. První z nich, ZEVO Vráto, které má stát v Českých Budějovicích, již získalo souhlasné stanovisko MŽP. Druhé, které se o něj teprve uchází, má stát nedaleko Písku. Při současné produkci směsného komunálního odpadu ale není další ZEVO v kraji zapotřebí. V celé ČR by mělo mít prioritu snižování produkce a opětovné použití odpadů následované recyklací. Bez nich nebudeme v roce 2035 schopni plnit recyklační cíle a zároveň bude dlouhodobě zapotřebí spalovnu zásobit dostatečným množstvím odpadu.

Obětovat jedinečné přírodní hodnoty Labe vizi „dopravní tepny“ je ekonomicky i technicky nesmyslné.

Spolek Arnika vyhlašuje anketu Alej roku již 12. rokem. Do letošního ročníku ankety Alej roku nominovali lidé 93 alejí a stromořadí ze všech 14 krajů v České republice. Vítězku vyhlásí herečka Petra Vojtková, která je i patronkou ankety. Podívejte se na video

Anketu Alej roku pořádá spolek Arnika již 12. rokem a zapojuje se do ní široká veřejnost. Letos o titul soutěží 92 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky. Hlasování probíhá na webu alejroku.cz, kde si můžete vybrat jednu alej a dát jí svůj hlas. Na to ovšem máte už jen pár dní, protože hlasovací formulář se uzavře ve středu 11. ledna ve 12 hodin.

Hlasování o nejoblíbenější alej roku 2022, do kterého se zapojila široká veřejnost, odstartovalo na začátku listopadu. Hlasování probíhá na webu alejroku.cz, kde i vy můžete přidat svůj hlas. Lidé až dosud neviděli, kolik hlasů jednotlivé aleje nasbíraly a jak si v soutěži vedou. Od dnešního dne až do Silvestra odtajňujeme počty hlasů. Podívejte se, jak je na tom vaše alej a posuňte ji na lepší místo!

Současná vláda připravila novelu stavebního práva, která sice napravuje mnohé chyby předchozí vlády, v tématu účasti veřejnosti je ale paradoxně horší než verze Babišova. Podle vlády Petra Fialy se veřejnost nemá vyjadřovat k 99 % všech záměrů majících vliv na životní prostředí. Dokonce bude muset veřejnost mlčet i v případě, pokud se kvůli výstavbě mají kácet stromy. Arnika a Zelený kruh proto uspořádaly happening a předaly poslancům otevřený dopis, žádající návrat účasti veřejnosti do rozhodování o stavbách. Výzvu dosud podpořilo 80 spolků a další se stále přidávají.

Zastánce plavebního stupně chce v nové funkci náměstka děčínského primátora stavbu popohnat, je i pro druhé vodní dílo v Malém Březně. Sporný projekt má i jiné kritiky než jen ochránce přírody, upozorňují na paradoxy jezu.

Závazné cíle odpadového hospodářství EU ohledně úrovně recyklace v roce 2035 zřejmě pro Českou republiku závazné nejsou. V roce 2022 udělilo Ministerstvo životního prostředí souhlasná stanoviska hned dvěma záměrům na stavbu spaloven (neboli zařízení pro energetické využití odpadu, zkráceně ZEVO) a k tomu byly během roku zveřejněny záměry na stavbu dalších čtyř. Již nyní schválená zařízení přitom převyšují kapacity pro energetické využívání odpadů, které budou v roce 2035 pravděpodobně potřeba, o téměř 370 tisíc tun odpadů. Při schválení dalších záměrů je budou převyšovat o téměř 790 tisíc tun odpadů ročně. To nutně povede k zásadním problémům s plněním recyklačních cílů EU, závazných cílů Plánu odpadového hospodářství ČR nebo k nutnosti dovozu odpadů ze zahraničí.

Zpráva o úmrtí Radima Šráma zasáhla nepochybně hodně lidí, kteří to myslí s naší planetou dobře. Svůj život věnoval studiu znečištění ovzduší a jeho vlivu na lidské zdraví. Nenechal se nikým zastrašit a říkal nahlas, co zjistil o toxických látkách v ovzduší, ať už to bylo v severních Čechách anebo na Ostravsku. I jako předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR byl mužem na svém místě a díky němu i tato instituce opravdu chránila životní prostředí. Pokud by někdo v České republice hledal neúplatného vědce, tak to byl právě on.