V pondělí 1.5.2023 začala v Ženevě jednání Stockholmské, Basilejské a Rotterdamské úmluvy, která mají za cíl ochránit planetu před znečištěním nejjtoxičtějšími látkami světa. Hned první den jednání vystoupil v plénu před delegáty a delegátkami ze zemí OSN Jindřich Petrlík z Arniky, aby jim za nevládní organizace z celého světa tlumočil požadavky na lepší regulaci perzistentních organických látek v odpadech. Přinášíme vám český překlad jeho intervence:
Děkuji vám, pane prezidente,
Vystupuji jménem IPEN, sítě více než 600 organizací občanské společnosti z více než 120 zemí, které usilují o budoucnost bez toxických látek. Oceňujeme práci, kterou skupina SIWG odvedla na aktualizaci technických pokynů zabývajících se odpady s obsahem POPs (perzistentních organických látek), zejména pak dodatečné informace o technologiích schopných likvidovat odpady POPs. Litujeme však, že úplné informace o účinnosti destrukce některých technologií často chybí nebo jsou vynechány, jako například v případě cementářských pecí nebo metalurgie.
Vítáme také možnosti limitních hodnot pro POPs v odpadech, které vypracovala skupina odborníků. Laxní limity pro POPs v odpadech stanovené v technických pokynech však stále vedou k recyklaci velkého množství POPs. Nejnovější studie provedená v Keni odhalila dosud nejvyšší naměřené množství PCB s dioxinovým efektem ve vejcích slepic z volného chovu chovaných v blízkosti trhu s elektronickým odpadem. Limity pro nízký obsah POPs pro PCB s dioxinovým efektem v pokynech stále chybí.
Jiná celosvětová studie odhaduje, že každý rok ztrácíme kontrolu nad přibližně 7,5 kg TEQ polychlorovaných dioxinů a furanů v odpadech, jako je popílek ze spaloven. Toto množství dioxinů se rovná přípustnému příjmu pro stotřiatřicetinásobek celé populace planety Země. Ztrácíme kontrolu nad nejtoxičtějšími chemickými látkami, jejichž odstranění bylo cílem Stockholmské úmluvy. Je to přímý důsledek velmi slabých limitů pro nízký obsah POPs, které hájí několik zemí chránících ekonomické zájmy. Dalším důsledkem této slabosti je volný pohyb POPs v odpadech přes hranice, protože neexistují jiné regulační překážky než právě limity pro nízký obsah POPs.
21 autorů se v recenzované studii zabývalo dostupnými údaji o kontaminaci slepičích vajec dioxiny. Téměř 90 % zkoumaných oblastí na celém světě nebylo bezpečných pro produkci vajec z volných chovů, která jsou na mnoha místech světa stále důležitou součástí lokálně pěstovaných potravin.
Nová studie vychází z analýz spotřebitelských výrobků z 26 zemí a naznačuje, že zejména malé děti mohou být vystaveny značnému množství PBDE a souvisejících škodlivých chemických látek (včetně bromovaných dioxinů) v hračkách. To vyžaduje přísné limitní hodnoty pro PBDE. Hodnota by měla být stanovena na úroveň 50 mg/kg, jak navrhuje africký region.
Všechny tyto studie jsou slušným varováním. Rozhodnutí o stanovení limitů pro nízký obsah POPs jsou často politická a řídí se pouze kritériem minimalizace nákladů pro průmysl. Tento přístup podkopává cíl Stockholmské úmluvy, kterým není vyhnout se nákladům na zpracování odpadů, ale "je chránit lidské zdraví a životní prostředí před POPs". Při stanovování limitů pro POPs v odpadech musí být prioritním kritériem méně viditelné náklady v podobě ztracených zdravotních a environmentálních hodnot. Potenciální náklady na poškození zdraví jsou mnohonásobně vyšší než náklady na zpracování odpadů s POPs. Je načase si vzpomenout na slova domorodých obyvatel: "Až bude pokácen poslední strom, ulovena poslední ryba a znečištěna poslední řeka; až bude dýchat vzduch, který je nemocný, pozdě si uvědomíme, že bohatství není na bankovních účtech a že nemůžeme jíst peníze."
Děkuji vám, pane předsedo
