Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje novelu, dle níž bude možné nejprve vyvlastnit pozemek a až poté sjednat výkupní cenu.
Skupovat pozemky v místech, kde dle plánů povede dopravní infrastruktura, je výnosným byznysem. V okolí Suchodla, jak konstatuje Aktuálně.cz, vyšel metr čtvereční orné půdy zhruba na 50 až 100 korun, za stavební parcelu se však už platí mezi třemi až čtyřmi tisíci. Dle současné legislativy je stát proti spekulantům bezbranný. Až do schválení územního rozhodnutí nemůže Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pozemky nakupovat. Proto mají spekulanti náskok. A na zpoždění prodělává stát miliardy. Skupování parcel pro Pražský okruh není ani zdaleka výjimečným případem. O pozemky musel stát „bojovat" se soukromníky také při výstavbě dálnic D8, D5 či D11.
Silnice se v Česku staví pomalu a draho. S tímto tvrzením nelze než souhlasit. Jenže schvalovat veškerou vinu na stavební firmy je zavádějícím zjednodušením. Značný podíl na neutěšeném stavu má totiž legislativa. Dle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR připadá až třetina ceny dálnic na položky, které nesouvisejí se stavebními náklady. Jde o investorskou a projekční přípravu, výkup pozemků a případné soudní spory, ekologická opatření a problémy s občanskými iniciativami.
Orná půda zůstane ornicí
Připravovaná novela zákona o vyvlastnění se dotkne výkupních cen pozemků, na nichž by měly vést silnice. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, odhaduje na základě propočtů Státního fondu dopravní infrastruktury, že se díky návrhu celkové náklady na výkup parcel sníží až o devět procent.
„Novela především odděluje proces vyvlastnění od procesu vyjednávání o ceně. Po splnění všech podmínek nutných k vyvlastnění k němu může dojít okamžitě," říká Jana Jabůrková, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je autorem novely. Oddělení obou fází je důležité, pokud majitel pozemku s vyvlastněním souhlasí, ale se státem se neshoduje na hodnotě nemovitosti.
Cena parcely se podobně jako v Německu určí dle skutečného stavu a způsobu užívání ke dni ocenění. Vycházet se bude z ceny obvyklé. „V mnoha případech se stává, že lidé požadují přemrštěné částky. Výše náhrady za vyvlastnění se proto bude určovat podle ceny ve stavu před vydáním územního rozhodnutí. Tím se zamezí spekulacím se změnou bonity pozemku," upřesnil obsah novely ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Změny nepotěší spekulanty, kteří si koupí pole a čekají, že od státu dostanou zaplaceno jako za stavební parcely. V mnoha případech stát vydírají, protože hrozí blokováním celé stavby.
Zkrátí se příprava staveb
Jankovský upozorňuje, že i po schválení novely by mělo být vyvlastnění mimořádným prostředkem. „Každý investor včetně státu by neměl zapomínat, že nejsnazší cestou k cíli je vždy dohoda," dodává ministr. Novela proto přesněji popisuje, jak musí probíhat jednání mezi vyvlastnitelem a majitelem nemovitosti. V zákoně už nebude nepřesné ustanovení, že vyvlastnitel musí „učinit vše", aby s předstihem nejméně šesti měsíců byla druhá strana seznámena s účelem vyvlastňování. MMR tvrdí, že tento vágní pojem se stával prostředkem obstrukcí. Cíl byl jediný: znemožnit zahájení vyvlastňovacího procesu.
Novela zákona o vyvlastnění je nyní v legislativní radě vlády. Začátkem června ministr Jankovský odhadoval, že pokud vše proběhne hladce, budou změny platit od letošního podzimu. Nová úprava ušetří státu nejen peníze, ale i zkrátí přípravu dopravních projektů. Ze statistických údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR vyplývá, že dnes trvá obvykle proces zpracování dokumentace a výstavby 496 týdnů. Rekordní případ se protáhl až na 855 týdnů. Na samotnou výstavbu silnic připadá obvykle zhruba pětina doby, tedy asi 100 týdnů. Nejdelší čas spolkne příprava, do níž spadá i výkup pozemků či vyjednávání s ekology a občanskými iniciativami.
Podávejte připomínky ze začátku!
Výstavby dopravní infrastruktury se v tomto ohledu dotkne také chystaná novela stavebního zákona, která mimo jiné upravuje práva občanských sdružení. „Během územních řízení je posíleno postavení občanských iniciativ, během stavebního řízení je minimalizováno," tvrdí mluvčí MMR Jana Jabůrková. Dle ministerstva má úprava umožnit veřejnosti, aniž by byla splněna podmínka přímého dotčení, připomínkovat projekty již ve fázi přípravy. V dalším rozhodování bude možné ovlivnit pouze detaily, nikoli však podstatu.
„Dosavadní právní úprava se neosvědčila a v mnoha případech byla zneužívána k obstrukcím. Proto jsme se rozhodli výrazněji podpořit procesní rozdíly mezi územním a stavebním řízením," vysvětluje náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. MMR je přesvědčeno, že nejde o protiústavní omezení občanských práv a svobod. Ekologické sdružení Arnika však novelu kritizuje. Koncem června, kdy MMR mělo předložit návrh do vlády, dokonce uspořádalo happening, na němž jeho zástupci konstatovali, že novela stavebního zákona omezí právo veřejnosti na vyjádření se k chystaným stavbám, a proto bude obtížnější je ovlivnit.
I když budou novely zákona o vyvlastnění i stavebního zákona schváleny, je otázkou, kdy se jejich přínos projeví v praxi. Sdružení pro výstavbu silnic Praha upozorňuje, že od poloviny roku 2009 se prakticky nevypisují žádné nové tendry na projektovou a inženýrskou přípravu staveb. A konzultační firmy pouze dokončují rozpracované zakázky. Spekulanti s pozemky i občanská sdružení se proto do žádných nových bitev zatím chystat nemusejí.
http://www.ceskapozice.cz/byznys/reality/bic-na-spekulanty-z-pole-uz-stavebni-parcelu-nevykouzli
