Obec Čepí se čtyřmi stovkami obyvatel leží nedaleko Pardubic. Obyvatelé by ji chtěli rozvíjet jako satelit tohoto města – stavět rodinné domky, podporovat drobné podnikání a služby. Jejich plány ohrozila v roce 1996 společnost EVRE, s.r.o. Rozhodla se v areálu cihelny postavit odpadový areál: spalovnu pro tři tisíce tun odpadu ročně a skládku pro 440 tisíc tun. Lidé své životní prostředí nakonec uhájili hlavně díky aktivitě velmi schopného starosty.
Argumenty proti záměru vycházely především z faktu, že na Pardubicku bylo v té době v provozu už několik velkých skládek a spaloven a další stavby stejného druhu by byly neopodstatněné, nebo přinejmenším předimezované. Spalovna by navíc ohrozila životní prostředí v širokém okolí.
Řešení případu se ujal starosta Čepí Miroslav Beránek. Oproti jiným lidem, kteří chtějí chránit své životní prostředí, měl pochopitelnou výhodu: problémy řešil ve své pracovní době. Založil sdružení okolních obcí CHRPA, které projektu oponovalo, a získal si podporu starostů. Později přesvědčil Okresní úřad v Pardubicích o zbytečnosti nové spalovny a skládky a začal prosazovat ekologicky vhodnější nakládání s odpady ve své obci. V Čepí tou dobou vzniklo také občanské sdružení Česká ekologická společnost.
Zpracovatel odborného posudku EIA Karel Wurm prohlásil v listopadu 1996, že spalovna Čepí bude z hlediska vlivu na životní prostředí dosud nejdůkladněji posuzovanou svého druhu v České republice. Některá posouzení, například porovnání vlivu dioxinů, které vznikají při spalování, s jejich stávajícím výskytem v ovzduší, se totiž do té doby zatím nikdy neprováděla. Přesto bylo kolem celého projektu příliš mnoho nejasností. Hrozilo, že ve spalovně se budou likvidovat nebezpečné průmyslové odpady a z jejího komína budou unikat vysoké koncentrace toxických látek.
Centrum pro podporu občanů vypracovalo připomínky k dokumentaci o vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a pomohlo naplánovat dlouhodobý postup v kampani (plán zahrnoval tiskové konference, veřejné diskuse, vydávání tiskových zpráv, psaní článků do lokálního tisku apod.). Pomohli jsme sestavit dopisy na různé státní úřady, připravili tiskovou konferenci v Praze, prezentovali jsme informace o technologii spalovny na veřejné diskusi.
Případ měl dobrý konec: firma EVRE nejdříve upustila od výstavby skládky odpadů a posléze i od stavby spalovny nebezpečných odpadů. Zastavení projektu napomohla i velmi nekvalitně zpracovaná studie EIA firmou EMPLA z Hradce Králové. Místní občané tak v roce 1997 uhájili své představy o budoucnosti Čepí.
Česká ekologická společnost i obec Čepí spolupracují s Centrem pro podporu občanů dosud (2006).
Historie případu
květen 1997
Firma EVRE požádala o zastavení projednávání vlivů plánované spalovny na životní prostředí a oznámila, že od svého záměru v plném rozsahu ustupuje.
červenec 1996
Stavební úřad Magistrátu města Pardubic zahájil územní řízení na výstavbu spalovny v Čepí.
srpen 1996
Firma EVRE zveřejnila zásadně přepracovanou dokumentaci o vlivech na životní prostředí. Záměr obsahoval již pouze výstavbu spalovny.
březen 1996
Firma EVRE prohlásila, že se vzdává svého plánu na výstavbu skládky.
listopad 1995
Firma EMPLA zveřejnila dokumentaci o vlivech plánované skládky a spalovny odpadů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí zahájilo veřejné připomínkování materiálu.
