V roce 2009 vyrostlo v Jihlavě první „porevoluční“ nákupní centrum. City Park nahradil zdemolovanou továrnu bývalých Moravských kováren situovanou v úzkém údolí Koželužského potoka. Výběr lokality vyvolával od počátku obavy – City Park leží v ;těsné blízkosti historického jádra Jihlavy, prakticky hned za středověkými hradbami. Moderní architektura rozsáhlých budov s parkovištěm charakter starého města do značné míry narušuje, ostatně podobně jako dříve továrna. Kvůli stavbě byly navíc vykáceny desítky stromů.
Jihlavský City Park je v podstatě klasickým obchodním centrem. Čtyř až pětipodlažní budova s 25 tisíci čtverečních metrů plochy obsahuje obchodní pasáž s obchody, restauracemi, službami, kavárnami a zábavou. Ve střešní nástavbě budovy je umístěn multiplex, objekt také obsahuje kryté parkoviště s 850 parkovacími místy.
Když v roce 2006 probíhalo hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, desítky lidí a několik občanských sdružení požadovaly, aby se obchodní centrum stavělo pokud možno úplně jinde. Lidem se zejména nelíbilo, že proporce stavby a její architektura neodpovídá sousedství historického města. Investor ale od počátku o alternativách neuvažoval. Argumentoval i faktem, že demolice továrny v úzkém údolí pod hradbami a rušnou komunikací narušila statiku celého svahu, a že je nutné začít stavět co nejdříve.
Prosazování detailů
Do územního a stavebního řízení se zapojila Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Jihlava a desítky vlastníků okolních domů a bytů. Do stavebního povolení se jim nakonec podařilo prosadit několik důležitých podmínek, které měly zajistit citlivější zasazení obchodního centra do okolí. Dosáhli snížení stavby; její architekturu nebo počet parkovacích stání, která vedou ke zvyšování automobilové dopravy, se nicméně ovlivnit nepodařilo.
Investor dostal díky tlaku občanů za povinnost vysázet alej vzrostlejších platanů mezi severní stranou City Parku a Brněnskou ulicí, naproti historickému městskému opevnění, na část severní fasády nechat vyrůst popínavé rostliny, a před jižním vchodem do nákupního centra založit nový park. Úřad investorovi nařídil starat se o veškerou zeleň po maximální dobu, kterou umožňuje zákon – tedy 5 let. Zatrubněný Koželužský potok měl být znovu přeložen na povrch a kapacita jeho koryta zvýšena, aby potok dokázal odvádět vodu i při silnějších deštích. Poslední podmínka měla zajistit průchodnost území i pro lidi, kteří se nechystají nakupovat – podél Koželužského potoka měla vzniknout nová cesta pro pěší a cyklisty.
Investor se pokoušel prosadit, aby na těchto „vedlejších“ stavbách spolupracovalo město Jihlava a získalo na ně evropské dotace. To primátor Jihlavy jednoznačně odmítnul s tím, že jde o povinnost investora a městu by pak peníze chyběly jinde.
Stavba se proměnila
V době, kdy byla zahájena stavba, polevili občané v ostražitosti. Jenže právě v této chvíli požádal investor o změny v již vydaných povoleních. V místech, kde měl být založen parčík, vybudovala firma podzemní skladovací prostory. Nad nimi nakonec nevznikl park, ale vydlážděná plocha se zakrslými stromky v kontejnerech. Také prostor podél stezky pro pěší a cyklisty, určený pro výsadbu stromů a keřů a pro vsakování srážkové vody, byl zúžen. Při silných deštích se kvůli tomu rychle zvyšuje hladina Koželužského potoka a hrozí lokální záplavy.
§ Aktivní účastí v územním a stavebním řízení dokázali občané částečně ovlivnit parametry obchodního centra, hlavně jeho výšku. Lidé také přiměli investora upravit veřejná prostranství v okolí stavby, vytvořit novou cestu pro pěší a vysázet stromy.
Přestože tedy občané ve správních řízeních prosadili podstatné úpravy projektu obchodního centra, stavební úřad v Jihlavě vyšel investorovi stavby za dvě miliardy korun vstříc a řady povinností jej během výstavby zbavil. Část obyvatel Jihlavy se s tímto výsledkem dodnes nesmířila a obviňují úřady, že se nechaly zkorumpovat. Nejvýraznější odpůrce nákupního centra Jiří Simon dokonce spáchal sebevraždu a v prosinci 2008 se oběsil symbolicky přímo nad hlavním vchodem do City Parku.
I když nebyly dodrženy všechny podmínky a City Park nakonec vypadá podstatně jinak, než podle platných povolení měl, díky zapojení občanů do správních řízení se podařilo prosadit řadu důležitých změn. V okolí nákupního centra tak vznikly mnohem příjemnější prostory pro lidi, než jaké projektant původně navrhoval. Důležité je i to, že objekt nepřevyšuje linii historického opevnění a neruší tolik pohled na centrum Jihlavy z protilehlé strany údolí.
Jiří Simon, majitel počítačové herny„Žil jsem si pěkný život, dokud jsem pracoval, o nic se nezajímal a ani nepotřeboval, v domnění, že žiji v právním státě, čili až budu cokoli potřebovat, tak se domůžu práv. Bohužel, po tříletém snažení jsem pouze přišel o peníze a výsledek je, že před nemovitostí mám skládku, jedno zásobovací auto za druhým, odporná rezonance, atd. S City Parkem v Jihlavě bych se ve stávající podobě nikdy nesmířil. Svévolnosti, které ho provázely, byly pro mne velkým překvapením, co vše bylo možné.“
Fotografie
