Stručná charakteristika
Di-isononyl ftalát (DINP) je směsí izomerů kyseliny ftalové. Jeho hlavní použití je jako změkčovadlo ve výrobcích z PVC. DINP nalezneme ale i v lepidlech, nátěrech a různých těsnících hmotách. Do prostředí se DINP dostává prostřednictvím odpadních vod či emisí z továren, kde se vyrábí. Jako ftalát, tedy látka v produktu ne příliš pevně vázaná, se také odpařuje během celého životního cyklu výrobku, ve kterém je obsažen. DINP je v prostředí relativně perzistentní látkou (poločas rozpadu v půdě 3000 dnů). K jeho hromadění dochází především v odpadních kalech, sedimentech a v půdě, kde vykazuje nízkou mobilitu. Byla sledována bioakumulace u vodních organizmů. Člověk může být DINP vystaven vdechnutí, pozřením, nebo kožním kontakem. Doposud nabyly prokázány žádné významné toxické účinky. DINP způsobuje rakovinu jater u hlodavců, u člověka se, díky rozdílnému mechanizmu vzniku, tento efekt nepředpokládá. Nejnovější studie naznačují, že DINP může narušit hormonální systém, popisují i anti-androgenní účinek této látky (omezení účinky mužských pohlavních hormonů). Doposud není považován za nebezpečný, jeho produkce i nadále stoupá.
Podrobná charakteristika
Di-isononyl ftalát (DINP) je směsí izomerů kyseliny ftalové. Je blízkým příbuzným ftalátu DIDP (Diisodecyl-phthalate). DINP se používá především jako změkčovadlo ve výrobcích z PVC, jako jsou například hračky, školní potřeby, oblečení, obuv, podlahové krytiny. Dále své uplatnění nachází v polymerních aplikacích nebo jako složka lepidel, nátěrů, laků a těsnicích hmot. Vzhledem k tomu, že nebyly jasně prokázány negativní účinky DINP zejména na reprodukční schopnost člověka, jeho výroba výrazně roste a nahrazuje tak ostatní dříve často používané ftaláty. Společně s DEHP, který často nahrazuje vzhledem k jeho omezování evropskou legislativou, a DIDP patří k nejčastěji používaným ftalátům.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Do lidského organismus se DINP může dostat inhalací, orální či dermální cestou. Jeho účinky na lidské zdraví nejsou tak důkladně prozkoumány, jako je tomu například u di-(2-ethylhexyl) ftalátu (DEHP) . Přesto lze tvrdit, že se jedná o ftalát s menší toxicitou, u něhož vědecké studie prokázaly malou souvislost mezi negativními zdravotními účinky. Nicméně studie na zvířatech prokázaly, že je toxický zejména pro játra, ale také ledviny. Je spojován se vznikem novotvarů. V těle hlodavců působí jako karcinogen také proto, že se skládá mimo jiné z dalšího ftalátu - DEHP.
Nejnovější studie označují DINP jako endokrinní disruptor, tedy poškozující hormonální systém člověka zejména při působení ve vysokých dávkách. Jiné studie naznačují, že DINP patří mezi tzv.anti-androgeny, tedy látky omezující působení maskulinních hormonů jako je např. testosteron. Může působit v synergii s ostatními hojně používanými ftaláty (DEHP, DBP, BBP...) a negativně ovlivnit zejména reprodukční schopnost člověka díky kumulujícímu se efektu jejich působení.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
DINP se dostává do životního prostředí prostřednictvím odpadních vod či emisí z továren, kde se vyrábí. Také se uvolňuje se z materiálu během jeho používání či likvidace.
Limity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Limit pro podzemní vodu není stanoven.
Limity pro půdu
Limit pro zeminy není stanoven.
Ostatní limity
DINP nesmí používat jako látka nebo složka přípravků v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnosti měkčeného plastického materiálu v hračkách a předmětech pro péči o děti do 3 let, které děti mohou vkládat do úst. Hračky a předměty pro péči o děti, jež obsahují tyto ftaláty ve vyšší koncentraci, než je výše uvedená hodnosta, se nesmějí uvádět na trh. Tento zákaz byl periodicky obnovován až do roku 2007. V současné době každá hračka, uvedená na trh Evropské unie, musí splnit technické požadavky (tzv. základní požadavky) uvedené v evropské směrnici 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček, která byla implementovaná do české legislativy nařízením vlády č. 86/2011 Sb. z 9.3.2011.
Literatura
1) 1,2-Benzenedicarboxylic acid, DI-C8-10-branched alkyl esters, C9-RICH and Di-“isononyl“ phtalate (DINP) Summary Risk Assesment Report, European Commission. Final Report, 2003.
2) Report to the U.S. Consumer Product Safety Commision by the Chronic hazard advisory panel on diisononyl phtalate (DINP) . U.S. Consumer Product Safety Commision. June 2001.
3) The Danish EPA. Phthalate Strategy. Copenhagen, Denmark. 2012.
4) Gray, L.E. et al. 2000. Perinatal exposure to the phthalates DEHP, BBP, and DINP, but not DEP, DMP, or DOTP, alters sexual differentiation of the male rat. Toxicol Sci 58(2): 350-365.
5) Swan, S.H. et al. 2005. Decrease in anogenital distance among male infants with prenatal phthalate exposure. Environmental health perspectives 113(8): 1056-1061.
Odkazy
1) Ftaláty - profil ftalátů na stránkách Budoucnosti bez jedů
2) di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) - profil dalšího z problematických ftalátů na stránkách Budoucnosti bez jedů
