Dioxiny při požárech skládek versus dioxiny ze spaloven.

27.12.2019 - ČESKÁ REPUBLIKA | Články
Vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika RNDr. Jindřich Petrlík před skládkou popelu ze spalovny v Benátkách nad Jizerou
Foto: Sarah Ožanová/Arnika
Reakce Arniky na blog Soni Jonášové (INCIEN) https://incien.org/teplo-z-odpadu-namisto-skladek-a-prolamovani-limitu-pro-tezbu-uhli-verejnost-se-seznamila-s-budoucnosti-elektrarny-melnik/ V blogu snášíte argumenty ve prospěch ZEVO Mělník a jedním ze zásadních jsou emise dioxinů při požárech skládek. Jako zdroj uvádíte článek, ve kterém se vědci z technické univerzity pokusili o výpočet emisí dioxinů v USA. Na první pohled působivé. Když se člověk podívá na další díla z tohoto akademického pracoviště, konkrétně vedoucího práce studenta, zjistí, že se zabývá především tím, jak usnadnit projektům spaloven život. Emisní inventura dioxinů v jejich rukách by tedy dopadla podobně jako bychom ji svěřili inženýrům zabývajícím se projektováním spaloven odpadů.

Vaše srovnání emisí dioxinů ze skládek s tím, kolik jich produkuje spalovna, tedy kulhá na obě nohy. Nechci v žádném případě obhajovat skládky a tvářit se, že požáry na nich nejsou nebezpečné, to opravdu ne. Nebezpečné nepochybně jsou. Sami jsme jejich požáry řadili na seznam havárií, při kterých dochází k únikům dioxinů. Ale při porovnávání nelze tak jednostranně zkreslovat ve prospěch spaloven jako to dělá autor Vámi citovaného článku z časopisu Waste management a Vy, alespoň, co se dioxinů týče. Spalovny rozhodně z hlediska vzniku dioxinů BEZPEČNÉ NEJSOU, jen jich při použití filtrů končí více v POPÍLCÍCH. Nakládání s nimi je kapitolou samo o sobě.

Soňa Jonášová v blogu tvrdí, že při požárech skládek „ vznikne 7000x více dioxinů než v kontrolovaných procesech spalování v zařízeních k tomu určených.“ Jako zdroj je uvedený článek z odpadářského časopisu Waste management (1), jehož autorem je student z výše specifikovaného pracoviště v USA. Když se do článku začteme, zjistíme, že jeho autor se mimo jiné zabýval konkrétně srovnáním emisí dioxinů do ovzduší ze spaloven komunálních odpadů v USA s výpočtem emisí z otevřeného hoření odpadů, rovněž v USA. Nelze tedy hovořit o tom, že by šlo o srovnání celkové produkce dioxinů, ale JEN jejich emisí do ovzduší, není započtena „emise“ do zbytkových odpadů. Když se podíváme, jaká data autor srovnává, zjistíme, že pro spalovny bral měření, zatímco pro požáry skládek použil teoretický výpočet vycházející z toho, že během jednoho požáru shoří 225 tun odpadů (to je 45 pětitunových náklaďáků odpadů), a vynásobil to počtem požárů na skládkách. Současně použil starý emisní faktor pro emise dioxinů z takových požárů, který byl 700 ng TEQ/kg odpadu. Jde o zcela nesrovnatelný přístup k výpočtu celkových emisí. A především, novější celosvětová příručka pro výpočet emisí dioxinů pro takovéto požáry počítá s emisním faktorem 30 ng TEQ/kg odpadu. Rozdíl mezi starým a novým emisním faktorem pro oněch mýtických 225 tun shořelých odpadů během jednoho požáru skládky činí 150 mg TEQ dioxinů. A to je, paní Jonášová, sakra hodně!

Autor zmíněné americké studie použil údaj o 225 tunách shořelých odpadů během jednoho požáru. V článcích o požárech českých skládek se většinou neuvádí, kolik odpadu shořelo během jednoho požáru, ale většinou to, jak dlouho se s ním hasiči vypořádávali. Ale v jednom kotli malešické spalovny toto množství odpadu shoří za 15 hodin. Hasiči průměrný požár skládky uhasí během pěti až osmi hodin. Proto se odhad těch 225 tun odpadů spálených během jednoho požáru na skládce zdá jako nadsazené číslo.

Předpokládejme, že spalovna komunálních odpadů velikosti té v Malešicích ročně vyprodukuje cca 10 g TEQ dioxinů (v drtivé většině v popílku). Pokud použijete starý emisní faktor pro požáry skládek, vejde se do tohoto množství podle onoho článku 63 požárů skládek. Při použití nového emisního faktoru z dokumentu odsouhlaseného schůzkou stran Stockholmské úmluvy v roce 2013, se produkce dioxinů z malešické spalovny rovná 1481 amerických požárů skládek.

Ještě mi dovolte jedno srovnání: Autor onoho článku spočetl celkové emise amerických spaloven na 2,83 g TEQ, zatímco oficiální emisní USA inventura počítá spíše s desítkami gramů dioxinů emitovanými spalovnami. Stručně: Onen článek vychází ze zastaralých dat. K jak velkému zkreslení pak díky nadsazení emisí z požárů skládek může dojít, dokumentuje graf z oficiální publikace UNEPu o emisních inventurách dioxinů. Při použití starého emisního faktoru 300 ng TEQ/kg spáleného odpadu (mimochodem polovičního oproti tomu použitému v článku z USA) vyjdou celkové emise z požáru zhruba 60000 tun odpadů na skládkách 18 g TEQ, zatímco při použití nového emisního faktoru 30 ng TEQ/kg vyjdou na 1,8 g TEQ dioxinů ročně. 60000 tun shořelých odpadů odpovídá zhruba 267 požárům podle onoho amerického výpočtu.

Pokud jste tedy lidem při návštěvě mělnické elektrárny tvrdila, že při požárech skládek vznikne 7000x více dioxinů než ve spalovně za rok, nebyla to objektivní informace. Shrnu-li to, pak především proto, že 1) nepocházela z nezávislého pracoviště, 2) neřekla jste, že jde o výpočet pro podmínky USA a především se 3) výpočet amerického doktoranda opíral o zastaralá a místy i zkreslená data. Ostatně podobně jako tvrzení ČEZu o emisích dioxinů z otevřených požárů u nás, podle kterých by v podstatě každý rok shořely veškeré naše lesy. A ještě musím dodat: Vadí mi především zkreslení informací, i když na akci placené ČEZem se mu nelze divit.

Neobhajuji tímto skládky. Jsou podle mne stejně špatné jako spalovny či ZEVO. Cestou do budoucna je předcházení vzniku odpadů a recyklace.

RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika

  1. Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0956053X15300775
Sledujte nás:
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu