Krajina Kutnohorska není poškozena průmyslovou činností ani žádnými velkými stavbami, navíc nese památky na působení hraběte Šporka. Na jaře 2005 se obyvatelé tamní obce Roztěž dozvěděli, že v sousedství se plánuje výstavba velkého golfového areálu. Informace vyvolala obavy. Hřiště by mohlo poškodit krajinu, způsobit nárůst automobilové dopravy, omezit přístup do přírody nebo zničit biotopy živočichů. Po několika letech se místním lidem podařilo dospět s investorem ke kompromisu a dosáhnout omezení komerčního projektu.
Okolí Roztěže je sice krajinou kulturní, nicméně dosud nedotčenou jakýmikoliv velkými stavbami, a převážně zemědělskou. Protéká tudy Vidický potok, nedaleko se nachází vodní nádrž Vrchlice. Zámek na Roztěži je památkou na působení hraběte Šporka, který kolem roku 1690 podstatně ovlivňoval také charakter okolní krajiny – nechal například vysázet lipovou alej s tisícem dvěma sty stromy, jejíž dochovaný zbytek je dodnes majestátní přírodní dominantou.
Projekt na výstavbu 27jamkového golfového hřiště u obce Roztěž představila společnost Casa Serena na začátku roku 2004. V reakci na tento plán vzniklo Sdružení přátel Bylanky a Vrchlice, které se pustilo do vyjednávání a vstoupilo do rozhodovacích procesů.
Ministerstvo stanovilo podmínky
Proces hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) dopadl ve prospěch odpůrců golfu – ukázalo se, že projekt je natolik problematický, že hřiště zřejmě nemůže být vůbec povoleno. Investor pak změnil projektový tým, zpracoval úplně novou dokumentaci a požádal o zahájení nového procesu.
Napodruhé ukončilo ministerstvo proces EIAuž ve fázi zjišťovacího řízení. Podle úřadu nemá nový projekt golfu tak velký dopad, aby bylo nutné provádět podrobné expertní posuzování. Sdružení přátel Bylanky a Vrchlice nicméně ministerstvu doručilo obsáhlé a fundované připomínky, díky kterým úřad pro hřiště stanovil sadu podrobných omezujících podmínek. Jak se zanedlouho ukázalo, právě to bylo klíčové.
Do územního řízení zaslala Casa Serena značně přepracovaný projekt. Z původních sedmadvaceti jamek zbylo osmnáct, čímž se zároveň podstatně snížila rozloha hřiště (z původně uvažovaných 120 hektarů na 90) a pro výstavbu byly vybrány prakticky jen zemědělské pozemky. Navíc společnost přistoupila na požadavek občanů, aby areál nebyl nijak oplocen a historické, dodnes hojně používané pěší cesty napříč krajinou zůstanou zachovány.
Zvítězila snaha o dohodu
Investor se pak sám obrátil na občanské sdružení a začal jednat o dalších úpravách projektu, aby se pak kvůli případným odvoláním a soudním sporům zbytečně nekomplikovala a neprotahovala povolovací řízení.
Při jednání dosáhli Přátelé Bylanky a Vrchlice dalších významných změn. Plochy, kde biologové při procesu EIA objevili vzácné druhy živočichů, především obojživelníků, byly úplně vyňaty z plánu terénních úprav a byly určeny k zachování jako miniaturní přírodní rezervace uvnitř golfového areálu. Podobně firma ustoupila od plánovaných zásahů do koryta Vidického potoka, přislíbila zachovat stávající historické stromořadí a jednat o případných dalších sporných otázkách.
§ V případech, kdy neprobíhá celý proces EIA, může veřejnost prosadit některé detailní požadavky prakticky jedině v územním a stavebním řízení. Účast občanů je také pojistkou, že úřady promítnou podmínky z procesu EIA do dalších rozhodnutí.
Do projednávání ve stavebním řízení se dostala verze projektu dojednaná s místními občany, a po splnění zákonných podmínek investor hladce získal potřebná povolení.
V Roztěži tak nakonec zvítězil rozumný přístup všech stran. Občané kladli reálné požadavky, zatímco investor projevil vůli dát jim možnost ovlivnit projekt tak, aby nepoškodil krajinu a život v obci. Výsledná podoba golfového areálu je tak přijatelným kompromisem i z pohledu ochrany přírody a životního prostředí.
„Sociálně příznivý dopad vybudování golfového hřiště je výrazně omezen velikostí cílové skupiny. Denně se v záměru počítá asi s dvaceti až šedesáti návštěvníky. Golf zkrátka není masový sport a tak i jeho vliv, alespoň co se týče sportovní činnosti na zdravém vzduchu, zůstává omezen. Ani golfové trávníky nemohou být vzhledem ke své povaze, pravidelnému zastřihování a chemickému ošetřování, přirozeným prostředím pro život volně rostoucích rostlin a žijících živočichů.“
Jan Krajhanzl, sociální psycholog a lektor
