Aleje jsou zachráněny!

"Oceňujeme přístup ministra dopravy i sněmovny, zejména výboru pro životní prostředí, který navrhl sněmovně tuto novelu neschvalovat," říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy Jakub Esterka z Arniky. "Doufáme, že v budoucnu se dostane dřevinám nejen u silnic ještě lepší ochrany a také kvalitní péče ze strany jejich správců," dodal Jakub Esterka.

Na schůzi poslanecké sněmovny dnes, 31. ledna, ministr dopravy Pavel Dobeš uvedl, že po konzultaci s ministrem životního prostředí se ztotožnil se stanoviskem výboru pro životní prostředí.

Sdružení Arnika dnes před schůzí předalo poslancům výzvu k hlasování ve prospěch stromů a také prostřednictvím předsedkyně sněmovny vzkazy od několika desítek občanů, kteří je během včerejšího happeningu zanechali v symbolické aleji v Praze na Palackého náměstí.

Fotogalerie z předání výzvy a vzkazů poslancům
http://arnika.org/happening-proti-kaceci-novele

Fotogalerie z happeningu Procházka poslední alejí:
http://arnika.org/prochazka-posledni-aleji

Další informace:

O návrhu novely zákona o pozemních komunikací, kterým se měl změnit zákon na ochranu přírody a krajiny

Novelu zákona o pozemních komunikacích připravilo vloni Ministerstvo dopravy. Návrh připojilo ke své novele zákona o pozemních komunikacích, která řeší například problematiku mýtného, a právě kvůli mýtnému ji poslanci projednávají ve zrychleném řízení. Podle Mgr. Daniela Vondrouše ze Zeleného kruhu „může jít o neústavní přílepek, kdy je návrh záměrně připojen k věcně nesouvisejícímu zákonu. Už jen z tohoto důvodu by jej poslanci měli odmítnout."

Poslanci výboru pro životní prostředí za TOP09-S, ČSSD a KSČM návrh 10. ledna odmítli. „Ministerstvo dopravy nedokázalo před poslanci výboru obhájit důvod pro další významné oslabení ochrany stromů u silnic," řekl Ing. Jakub Esterka, vedoucí kampaně Zachraňme stromy sdružení Arnika. „Zjevný rozpor návrhu se zájmy ochrany přírody, na který dosud ministerstvo životního prostředí nedokázalo adekvátně reagovat, poslanci výboru životního prostředí odmítli posvětit," doplnil Esterka. Nikdo z předkladatelů neodpověděl na dotazy poslanců, proč měnit zákon v situaci, kdy režim pro povolování kácení stromů u silnic funguje. Ani hospodářský výbor PSP ČR na svém zasedání v polovině ledna návrh neodsouhlasil.

 Výjimku z výjimky by sice podle návrhu ministerstva dopravy měly mít „dřeviny tvořící stromořadí“, k jejichž kácení by bylo nadále třeba povolení, ve výsledku však může jít jen o formální překážku. „Vzhledem k neexistující evidenci alejí a chybějící zákonné definici stromořadí může novela vést k faktické likvidaci celých stromořadí nebo jejích částí,“ říká právník Arniky Mgr. Lukáš Matějka. „Navíc bez správního řízení o povolení kácení nelze nařídit náhradní výsadbu, takže se dřeviny k silnicím nemusí vůbec vrátit,“ vysvětluje Matějka.

Proč hrozila další likvidace alejí:

1. Ministerstvo dopravy chtělo vrátit silničářům výjimku, aby mohli stromy u silnic kácet bez povolení, jen tzv. na oznámení. Právě díky výjimce zmizelo do konce roku 2010 od silnic v ČR více než 100 000 stromů. .

2. Neexistuje jasná definice stromořadí ani evidence alejí, jež by umožnila jejich systematickou ochranu. Lichá byla proto argumentace autorů návrhu, že novela se nedotkne stromořadí u silnic. „Salámovou" metodou kácení jednotlivých stromů by totiž mohlo docházet k dalšímu úbytku alejí, které jsou tradiční součásti české krajiny i přírody.

3. Ministerstvo životního prostředí navíc už 2 roky otálí s novelou vyhlášky, která by zpřísnila obecné podmínky pro kácení stromů v krajině i ve městech. Stromy, které nedosahují obvodu kmene 80 cm (ve 130 cm nad zemí), je nyní možné kácet bez povolení. Zatímco tedy před rokem 2010, než začala platit poslední novela zákona o ochraně přírody a krajiny, museli silničáři žádat o povolení ke kácení větších stromů, nyní by mohli kácet všechny stromy.

4. Oznamovací režim, který ministerstvo dopravy chtělo znovu zavést, neumožňuje řádné posouzení hodnoty stromů ani stanovení náhradní výsadby. Od roku 2003 do konce roku 2010 bylo podél silnic ve správě krajů (silnice II. a III. třídy, případně další) vykáceno 106 670 stromů. Silničáři vysadili jen 63 196 stromů. Je tedy nepochybné, že aleje z české krajiny rychle mizí.

Proč aleje chránit a zachovat?

1. Stromořadí utvářejí harmonický charakter české krajiny a její typický ráz. Patří k naší krajině od 16. století, největší rozkvět zaznamenaly v době baroka. Jsou tak součástí našeho kulturního dědictví, které jsme povinni uchovat pro další generace.
http://arnika.org/ceske-aleje

2. Aleje nemohou za dopravní nehody, jak dokázala studie nedávno zveřejněná ve Francii. Dokonce se ukázalo, že ve dvou francouzských krajích mají aleje dokonce pozitivní dopad na bezpečnost silničního provozu. Ačkoliv v těchto regionech je desetkrát vyšší hustota alejí než v jiných oblastech Francie, riziko dopravní nehody je zde třikrát nižší. Výzkum také porovnal riziko dopravních nehod s četností výskytu alejí blíže než čtyři metry od silnice. Ani zde nebyla nalezena žádná spojitost.
http://arnika.org/aleje-nemohou-za-dopravni-nehody

3. Stromořadí pomáhají sledovat směr silnice v krajině a zvyšují pozornost při řízení. Bíle natřené stromy pomáhají s navigací zejména v noci a za špatné viditelnosti. Vyšší bezpečnosti jízdy v úsecích s alejemi pomáhá dopravní značení, svodidla a snížení rychlosti. V zimě chrání aleje silnici před sněhem, také ve větrném počasí brání navátí sněhu na vozovku.
http://arnika.org/aleje

4. Stromy nám slouží: vzrostlý strom dokáže zachytit až 50 % nebezpečných jemných prachových částic, vyprodukovat cca 1000 litrů kyslíku za den a pokud je dobře zásobený vodou, chladí v létě výkonem 20-30 kW. Průměrný strom spotřebuje za život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého. Jediný strom je také biotopem pro tisíce dalších druhů rostlin a živočichů.
http://arnika.org/co-umi-strom

Více:

http://arnika.org/stromy

http://arnika.org/aleje