V souvislosti se zdravotnictvím se opět začíná hovořit o ftalátech, tedy látkách, které se mimo jiné ve velkém přidávají jako změkčovadla do PVC, ze kterého se vyrábí a používá řada zdravotnických pomůcek či prostředků (hadiček, různých setů a podobně). Nařízení, kterým bylo v Evropské unii šest ftalátů zakázáno k používání v hračkách a v předmětech pro péči o děti, stanovilo i nutnost přezkoumat jejich používání ve zdravotnických prostředcích. O ftalátech se od té doby rozvířila i diskuse v odborných časopisech v souvislosti s rolí, jakou mohou některé z těchto látek hrát při vzniku různých onemocnění.
Kromě toho, že je o těchto chemikáliích dobře známo, že jsou toxické pro reprodukci, velké množství důkazů z výzkumných studií nyní potvrzuje, že vystavení ftalátům v domácnostech a v práci zvyšuje riziko astmatu a alergií jak u dětí, tak u dospělých. Dva vědci z Institute of Occupational and Environmental Medicine na Universitě v Birminghamu (J. J. Jaakkola a T. L. Knight) prováděli v roce 2008 důkladnou analýzu vědecké literatury týkající se alergií a astmatu a nalezli 41 článků, které svědčí o pravděpodobném vztahu mezi ftaláty a těmito onemocněními. Americký server Enviroblog, ze kterého vychází i tento článek pak našel ještě další 4 studie, celkový počet tak již v roce 2008 činil 45.
Těchto 45 studií zahrnuje výzkumy na zvířatech, případové studie expozice v zaměstnání a rozsáhlé epidemiologické studie zkoumající lidi různého věku.
Sedmnáct různých studií na zvířatech prokázalo, že ftaláty z výrobků obsahujících PVC mohou podněcovat vznik alergií. V těchto studiích ftaláty zvyšují produkci protilátek IgE a signálních molekul imunitního systému, které souvisejí s alergiemi a astmatickými záchvaty.
V devíti článcích jsou popisovány případy astmatu jako choroby z povolání, související s výpary z PVC. Astma související s PVC bylo zjištěno například u pracovníků balících maso, pracovníků zaměstnaných na výrobě umělé kůže a požárníků vystavených kouři z požárů obytných domů, při kterých hoří i dnes všudypřítomné plastové lamináty.
A konečně devatenáct článků popisovalo epidemiologické studie, které prokazují souvislost mezi výpary z PVC a astmatem a respiračními symptomy. Nejvíce znepokojující je to, že pět z těchto studií jednoznačně prokázalo vliv na děti, kdy vystavení ftalátům v domácnostech souvisí s rizikem astmatu a alergií.
Organizace EWG (Environmental Working Group) opakovaně vyzývala americkou vládu k aktivitě ve věci ftalátů, jako je posouzení rizik a vydání předpisů stanovících limity a programů na vyřazení těchto látek z používání.
„V Evropské unii se sice již o čtyřech ftalátech, konkrétně diisobutyl ftalátu (DIBP), di(2-ethylhexyl) ftalátu (DEHP), butyl benzyl ftalátu (BBP) a dibutyl ftalátu (DBP), rozhoduje, zda budou podle nařízení REACH zakázány a od kdy, ale další z ftalátů podezřelých z vlivu na rozvoj astmatu, di-isononyl ftalát (DINP) nebyl zatím ani nominován jako látka, jež by měla projít hodnocením v rámci REACHe. A to je znepokojující,“ komentoval vývoj v legislativě chemických látek, která se týká toxických ftalátů Mgr. Jiří Kristian, který ve sdružení Arnika vede projekt „EMAS pro nemocnice“.
Citace článku, na který se v textu odkazuje: Jaakkola, J. J. and T. L. Knight (2008). "The role of exposure to phthalates from polyvinyl chloride products in the development of asthma and allergies: a systematic review and meta-analysis." Environ Health Perspect 116(7): 845-853.
Odkazy:
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1 987 000 Kč.
