Významné snížení zdravotních rizik z recyklace polystyrenu s obsahem nebezpečných látek může přinést čerstvá dohoda 162 smluvních zemí Stockholmské úmluvy. Přidaly se takzvanou černou listinu zpomalovač hoření s názvem hexabromocyklododekan (HBCD). Přesvědčily je odborné argumenty, které připravila Mezinárodní síť nevládních organizací IPEN včetně sdružení Arnika. Stalo se tak na právě probíhajících jednáních tří mezinárodních úmluv o toxických látkách a odpadech na půdě OSN v Ženevě. Argumentace také umožnila delegátům afrických států přesvědčit zástupce EU, aby stáhli návrh na recyklaci plastů s touto toxickou látkou.
„Heslo Arniky a dalších členských organizací sítě IPEN je jasné: Poučme se z minulých chyb a nedovolme, aby nebezpečné toxické látky vstupovaly do prostředí našich domovů a ohrožovaly nás a naše děti. Právě u toxického zpomalovače hoření HBCD by státy neměly opakovat stejné chyby, jakých se dopustily u zpomalovačů hoření dříve zařazených na černou listinu úmluvy. Ty se kvůli recyklaci dostávají do spotřebního zboží a prostředí našich domovů,“ říká účastnice rozhovorů Jitka Straková z Arnika. „Recyklace perzistentních organických látek navíc podkopává dobré záměry recyklace odpadů. Uvádět znovu do prostředí toxické látky je totiž naprostý nesmysl,“ dodává Straková.
„Na nelehké schůzce, která se protáhla až do pozdních nočních hodin, se podařilo přesvědčit Evropskou unii, aby stáhla svůj návrh umožňující recyklaci výrobků s obsahem HBCD,“ dodává s optimistickým úsměvem vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík z Arniky.
Podle Petrlíka byl na schůzce důležitý výrazný hlas zástupců Afriky, kde značná část odpadů s obsahem bromovaných zpomalovačů hoření končí a byla by recyklací nejvíce poškozena. Řada afrických států zmiňuje negativní zkušenost, kdy se jejich území stává skladištěm toxického odpadu pocházejícího z Evropské unie a dalších rozvinutých států. Africké země nedisponují potřebnými kapacitami na likvidaci odpadů s toxickými látkami jako je HBCD. Namísto toho jsou plastové materiály páleny v otevřených ohništích a toxické zpomalovače hoření i těžké kovy bezprostředně ohrožují zdraví tamních lidí, a to včetně dětí. Je tedy pochopitelné, že africké země nehodlají nést další zdravotní, ale i finanční zátěž a prosazují zákaz exportu tohoto odpadu do rozvojových zemí.
Zmiňovaný zpomalovač hoření hexabromocyklododekanu (HBCD) se přidává především do polystyrenu, který se používá na zateplování našich domů. „Je to trochu paradox, protože vznícení uvnitř domu, které je nejčastější příčinou požárů například v panelových domech, izolace zvenčí, ve které je zpomalovač hoření, nijak nezabrání,“ zdůraznil trochu nesmyslné riziko používání toxické látky expert IPENu na toxické látky Joe DiGangi. Přitom zpomalovač způsobuje neúměrnou zátěž pro zdraví lidí i životní prostředí. Jsou u něj potvrzeny škodlivé dopady na lidský hormonální a reprodukční systém. HBCD se v životním prostředí nerozkládá, transportuje se na velké vzdálenosti a hromadí se v lidské i zvířecí tukové tkáni – lidé ho tedy mohou sníst s potravou. Navíc vykazuje vlastnosti perzistentních organických látek, kvůli kterým se ocitne na černé listině Stockholmské úmluvy.
V České republice se HBCD používá ve velké míře hlavně do polystyrenu vyráběném v Synthosu v Kralupech nad Vltavou. Polystyren se pak ve velkém množství se používá na izolace budov. Arnika se obrátí na ministra životního prostředí, aby v projektech podporovaných ze Zelené úsporám jednoznačně zakázal použití toxického HBCD. Tuto látku prokázala studie také v rybách. Pro Arniku ji zpracovala v roce 2010 Vysoká škola chemicko-technologická. Nejvyšší koncentrace byly v Labi zjištěny v rybách u Štětí.
