Thajská provincie Samut Sakhon je značně kontaminovaná nebezpečnými chemikáliemi. Na mezinárodní konferenci o perzistentních organických polutantech (POPs) v Polsku to uvedl Akarapon Teebthaisong z organizace Ecological Alert and Recovery - Thailand (EARTH). Delegátům přednesl výsledky analýz, které zjistily jednu z nejvyšších naměřených úrovní znečištění. Zdraví ohrožující dioxiny se přitom dostávají přímo do potravinového řetězce místních obyvatel.
Uvedený výzkum se zaměřil zejména na rozbor vajec volně žijících slepic ze sousedství malých recyklačních dílen v Samut Sakhon. Tako vejce, jak uvádí zpráva, mohou být „ideálními ‚sběrateli‘ pro určení úrovně kontaminace polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny, furany (PCDD/Fs) a polychlorovanými bifenyly (PCBs).“ Vedle vajec byly analyzovány také sedimenty pro úplné zjištění přítomnosti POPs v životním prostředí místních obyvatel. Výsledky analýzy prezentoval Teebthaisong na mezinárodní vědecké konferenci Dioxin 2018 v polském Krakově.
Přečtěte si závery studie "Kontaminace POPs z thajských 'recyklačních' a metalurgických dílen" (anglicky)
„Tato studie dokládá vážná znečištění různými POPs látkami v rámci potravinového řetězce v Samut Sakhon, naměřená úroveň těchto chemikálií je druhou nejvyšší hodnotou (bromovaných dioxinů), která kdy byla ve světovém měřítku ve vejcích vůbec zjištěna,“ uvedl člen sdružení EARTH závěry studie.
„Nejvyšší obsah polybromovaných dioxinů zaznamenané ve vejcích byly naměřeny ve vejcích z blízkosti spalovny odpadů ve Wuhanu, hlavním městě čínské provincie Hubei,“ doplňuje Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady českého spolku Arnika. Jeho tým čínské průmyslové oblasti zkoumal a výsledky publikoval v roce 2015. Česká organizace se nyní podílela i na thajském výzkumu.
Jeho závěry potvrzují, že technologie drobných metalurgických závodů nebo malých recyklačních dílen jsou v řadě případů zastaralé nebo zcela primitivní. Venkovní spalování odpadu, včetně elektrošrotu, za účelem získávání kovů je v této oblasti obvyklou praxí. Tyto provozovny jsou tak často zdroji neúmyslně produkovaných perzistentních organických látek a tedy pro životní prostředí značně toxická.
Jediným možným řešením jsou podle autorů studie moderní technologické inovace, zejména pak instalace potřebných filtrů, bez nichž se současná nebezpečná situace nezlepší.
„Aby nedocházelo k dalším emisím těchto látek v Samut Sakhon, by bylo nutné v oblasti usilovat o lepší správu a regulaci provozu těchto zařízení. Některé z nich je třeba nahradit vhodnějšími a nezávadnějšími recyklačními závody. Zároveň situace vyžaduje pomoc ze strany státu a odpovědných orgánů, aby se zlepšily praktiky průmyslové recyklace a také sledování kontaminace POP látkami, za účelem předcházení zdravotním rizikům,“ doporučují autoři studie.
Teebthaisong připomněl, že klíčové jsou stanovisko a budoucí politika mezinárodních orgánů. Oblast Samut Sakhon by přitom podle něj „měla být zahrnuta mezi položky v aktualizovaném Národním implementačním plánu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech“.
Tato zpráva vznikla díky projektu „Zvyšování transparentnosti managementu průmyslového znečištění pomocí občanské vědy“ financovaného z fondů Evropské unie a podpořeného z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci programu transformační spolupráce ČR.
