Ukázku odpadu, který vyprodukuje spalovna, jaká má stát na Vysočině, dostali dnes od Arniky krajští zastupitelé. Právě dnes totiž rozhodnou o budoucnosti dokumentu ISNOV, který počítá právě s výstavbou velké spalovny odpadů. Na vlastní oči se mohou přesvědčit o tom, že po spálení odpadu nezbyde jen zanedbatelná hromádka popela a vyprodukované teplo, ale velké množství materiálu obsahujícího nebezpečné látky.
V informačním materiálu najdou výsledky rozborů odpadu z liberecké spalovny. Podle měření provedených v několika minulých letech obsahoval například arsen, rtuť, kadmium, olovo či dioxiny (1). Zbytky ze spaloven přitom získávají certifikát stavebního materiálu a mohou tak dále nekontrolovatelně kolovat v životním prostředí. Podle Arniky jde o další pádný důvod, proč ISNOV odmítnout. Arnika s dalšími občanskými iniciativami dlouhodobě kritizuje i fakt, že dokument je připravován bez účasti veřejnosti, spalovna je předimenzovaná a potlačeny jsou ekologičtější způsoby nakládání s odpady, jako je kompostování či větší podpora třídění a recyklace (2).
„Na materiál pocházející ze spalovny jsme narazili ve volné krajině ve Frýdlantském výběžku. Na první pohled se takto odložený odpad ze spalovny moc neliší od černé skládky, protože v něm najdete i řadu nedokonale shořelých plastů, včetně PET lahví anebo elektroniky. Ptáme se dnes tedy zastupitelů: Opravdu chcete mít toto na Vysočině?" říká Matěj Man z Arniky, vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj. „Podporou třídění, recyklace a kompostování je možné zredukovat množství odpadu na dále využitelné suroviny. Naopak díky spalovně vznikne především velké množství směsi obsahující těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky, dioxiny a další toxické látky a nedohořelé zbytky odpadů," upozornil Matěj Man. Ročně bude ze spalovny o plánované kapacitě 150 tisíc tun odpadů nutné někam odvézt až 50 tisíc tun těchto „zbytků".
Každá spalovna odpadů vypadá na první pohled jako zázračné zařízení, které umožní odpadům zmizet jako mávnutím zázračné hůlky, ve skutečnosti tomu tak není. I pro spalování odpadů platí jeden ze základních zákonů – o zachování hmoty. Vedle přeměny odpadů do plynného skupenství vznikne poměrně velká část pevných odpadů. V peci zůstane struska či popel, na filtrech se zachytí popílek anebo jiné zbytky z čištění spalin (sorbalit apod.), na stěnách kotle se zachytí hmota podobná sazím z kamen (kotelní popílek). Celkem tvoří pevné zbytky ze spalování odpadů 25 až 35 % původní hmoty spálených odpadů. Spalovna tedy redukuje celkové množství odpadů o 65 až 75 procent. „Stejného efektu lze z hlediska redukce zbytkového odpadu dosáhnout i lepším tříděním a recyklací komunálních odpadů. Podpoře těchto způsobů snížení množství odpadů však autoři projektu ISNOV nedali zatím šanci," dodal Man.
Některé spalovny komunálních odpadů, jako například ta liberecká, míchají část strusky dohromady s popílkem (byť propraným v kyselé lázni) a mísí tak méně toxickou část s tou toxičtější. Na takto smíchanou směs mají vydaný certifikát jako na stavební materiál. Provozovatelé spaloven tak nemusí za tuto směs platit poplatky za její uložení na skládce, spokojí se proto s jejím prodejem i za symbolickou cenu. „Firmám, které takový materiál levně koupí, zřejmě nedělá problém se ho zbavit například jeho vyklopením někde v lese, obzvláště mají-li ho přebytek," komentuje nakládání s odpady ze spaloven RNDr. Jindřich Petrlík, který v Arnice vede program Toxické látky a odpady. Arnika objevila odpad z liberecké spalovny volně v lese u potoka na Frýdlantsku. „Množství těžkých kovů v materiálu z liberecké spalovny, jak ukázaly rozbory v minulých letech, přitom až několikanásobně překročilo limity pro použití na povrchu terénu. Dioxiny, které v něm taktéž byly nalezeny, mohou kontaminovat potravní řetězce a můžeme doložit příklady ze zahraničí, kde se tak stalo," upozornil Petrlík.
Poznámky a další informace:
Petice Nespalujme, recyklujme!
(1) Směs strusky/popele a vypraného popílku z liberecké spalovny komunálních odpadů, když opouští její brány, obsahuje podle různých měření z let 2000 – 2006 mimo jiné také následující látky:
Těžké kovy
arsen – 16 - 54 mg/kg, dvoj- až pětinásobek limitu pro použití odpadů na povrchu terénu (10)
rtuť – 1,2 - 4 mg/kg, ½krát až 3,5krát převyšuje limit pro použití odpadů na povrchu terénu (0,8)
chrom – 90 – 120 mg/kg, je pod limitem pro použití odpadů na povrchu terénu (200)
kadmium – 1,7 až 13 mg/kg, 1,7 až 13násobek limitu pro použití odpadů na povrchu terénu (1)
nikl – 160 – 130 mg/kg, 2krát až 4krát přesahuje limit pro použití odpadů na povrchu terénu (80)
olovo – 550 – 2300 mg/kg, 4,5krát až 22krát přesahuje limit pro použití odpadů na povrchu terénu (100)
dioxiny – 34 až 170 ng I-TEQ/kg – hodnoty sice nepřesahují žádný stanovený limit, ale při použití na povrchu terénu je nebezpečí kontaminace potravních řetězců – tyto koncentrace vedly v anglickém Newcastlu anebo francouzském Maincy k deseti- až čtyřicetinásobku evropského limitu ve vejcích doma chované drůbeže.
Kromě vyjmenovaných látek obsahuje ještě například polyaromatické uhlovodíky (některé jsou karcinogenní), hexachlorbenzen či bromované organické látky (dlouho přetrvávají v životním prostředí).
(2) Důvody, proč odmítnout ISNOV (Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina)
Vysočina si dlouhodobě buduje pověst čistého regionu, jehož lákadlem jsou krásná místa v přírodě a čistý vzduch. Velmi nás a mnoho dalších občanů mrzí, že se chce kraj nyní vydat cestou výstavby dalšího zdroje znečištění, místo aby dostál své pověsti a pokusil se zavést systém maximalizace třídění a předcházení vzniku odpadů.
- Česká republika je povinna plnit svoje závazky vůči EU. Povinni jsme snížit skládkování biologicky rozložitelných odpadů, zvýšit recyklaci a připravit program předcházení vzniku odpadů. Místo toho počítá ISNOV s výrazným nárůstem produkce odpadů, které má být nutné ukládat na skládku. Místo toho, aby zpracovatel nabídl řešení, jak zastavit růst odpadů, navrhuje růst produkce. ČR dosud nemá určen žádný cíl pro recyklaci živnostenského odpadu, který si bude muset stanovit a dodržovat. Spalovna pak ale logicky bude mít méně odpadu pro svůj provoz.
- Jeden z důležitých argumentů pro výstavbu veliké spalovny je cena. Nízká cena přitom nebyla dostatečně prokázána. Nové spalovny budou muset do svých nákladů započíst náklady na odpis technologie a náklady na dopravu, které mohou tvořit až 50 % z ceny jednotky spáleného odpadu. ISNOV přitom nepovažuje náklady za dopravu za významné. To však neplatí. Má-li nahradit spalovna stávající skládky, zvýší se logicky přepravní vzdálenost. Nižší bude i zisk z prodeje tepla, než je u dalších spaloven v ČR, a to z důvodu odbytu. Náklady na spálení jedné tuny odpadu jsou podhodnocené. Skutečným důvodem pro zavedení skládkové daně je vyrovnání ceny skládkování a spalování odpadu.
- Nadhodnocený je také význam spalovny, co se týče výroby tepla. Podle ISNOV Jihlava spotřebuje ročně asi 300 GJ tepla. Tento tepelný výkon by poskytlo spálení asi 40 000 tun odpadu. I z tohoto důvodu je kapacita spalovny předimenzovaná. Se zateplováním domů bude spotřeba tepla navíc dále klesat.
- Prevence, recyklace a kompostování je již dnes pro obce levnější (v roce 2010 byly náklady na likvidaci 1 tuny odpadu cca 2500 Kč, náklady na recyklaci po odečtení příspěvku Ekokomu jen kolem 1200 Kč). Kompostování by pro menší obce bylo výhodnější. Z domovního odpadu lze podle materiálů Svazu měst a obcí vytřídit 150 až 200 kg surovin, 3x-4x více než dnes. Řada měst již dnes vytřídí přes 100 kg surovin na osobu za rok. Pravda je, že ani recyklace není zvlášť levná, proto by měl být podstatně větší důraz kladen na prevenci. Ale i cíle pro recyklaci považujeme za nízké a podhodnocené (v současné chvíli je míra primárního třídění na Vysočině mezi 16 a 19 %), Cíl ISNOV pro rok 2016 je pouze 27 %.
- Firma FITE je známa tím, že jako hlavní řešení pro nakládání se zbytkovým odpadem navrhuje spalovny. Tento postup firmy FITE pokládáme za velmi nešťastný a pro Vysočinu nevhodný a tendenční.
- Do tvorby ISNOV nebyla zapojena veřejnost. Ta ani nebyla oficiálně vyzvána k tomu, aby dokument připomínkovala. Evropská směrnice o odpadech zapojení veřejnosti přitom přímo vyžaduje. Toto pochybení by podle nás mohlo mít velký význam při hodnocení případné žádosti o financování z evropských zdrojů.
- Dokument ISNOV by měl podle zákona projít posuzováním vlivu koncepce na životní prostředí SEA, což se nestalo. Apelujeme na zpracování SEA.
O kampani Nespaluj, recykluj!
Dnešní akce u příležitosti jednání zastupitelstva Kraje Vysočina je součástí kampaně Arniky „Nespaluj, recykluj!". Vznikla jako přímá reakce na v poslední době se množící snahy o masivní budování spaloven odpadů v České republice. K jejím cílům patří:
1) Zabránit financování spaloven z veřejných zdrojů, a to i v případě výroby tepelné či elektrické energie. Odpady jsou v prvé řadě cenné druhotné suroviny a spalovny jimi plýtvají. Prostředky z daní občanů by se měly používat na skutečné řešení problémů: lepší recyklaci, snadnější třídění odpadu a podobné programy.
2) Obrátit vyšší pozornost na prevenci vzniku komunálního odpadu, kompostování bioodpadů a vyšší míru recyklace.
3) Zabránit omezování práva občanů a obcí účastnit se rozhodovacích řízení, včetně těch o spalovnách anebo o nakládání s produkty ze spalování odpadů (například nesouhlasíme se zkracováním procesu EIA).
4) Zabránit neomezenému používání odpadů ze spaloven jako stavebního materiálu, neboť struska, popel a popílek z čištění spalin obsahují množství toxických látek, jako jsou perzistentní organické látky nebo těžké kovy.
5) Zvýšení pozornosti k odpadu ze služeb a živností, který tvoří více než 30 % komunálního odpadu. Šetrné nakládání se živnoodpadem není dostatečně ošetřeno legislativou, nejsou pro něj stanovené žádné národní cíle.
Celostátní petici „Nespalujme, recyklujme" podpořilo dosud více než tisíc lidí.
Více: http://arnika.org/nespaluj-recykluj
Recyklace vs. spalování:
Recyklace versus spalování578.09 KB
Fotografie z akce Arniky před jednáním zastupitelstva:
