Pokud se v Česku propadne uprostřed města země, není to nic trestného. Za poslední tři krátery v Praze nikdo nepykal a ke stejnému scénáři se schyluje i nyní, kdy se propadla silnice na hlavním tahu na letiště – Evropské ulici. A pokaždé u toho bylo jméno společnosti Metrostav.
"Svědčí to o tom, že správní úřady ani vyšetřovatelé si dosud netroufají jít do sporu s velkou firmou. Jejich argumentace, že kvůli propadům bylo ohroženo jen málo lidí, podle mého dost pokulhává," říká šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Evropská ulice v Praze je od neděle částečně uzavřena kvůli pět metrů hlubokému kráteru. Na místě, kde Metrostav razí linku metra A do Motola, se byl včera podívat pražský primátor Bohuslav Svoboda. "Zdá se, že to nemá žádnou souvislost s ražením metra," řekl. Magistrát zatím čeká na oficiální výsledky šetření. Metrostav propad zdůvodňuje tím, že na místě už dříve vznikla dutina, kterou teď vymlely deště. "Žádný údaj nenasvědčuje tomu, že by za to mohl tunel," řekl mluvčí firmy František Polák.
V překladu to znamená, že za kráter na frekventované pražské silnici nebude koho potrestat.
Tři krátery do Blanky Situace jako by kopírovala chování Metrostavu a magistrátu po předchozích třech propadech, které vznikly kvůli ražbě tunelu Blanka. K prvnímu propadu došlo v květnu 2008 ve Stromovce. Ve stejném parku se země propadla i v říjnu a tehdejší primátor Pavel Bém nad kráterem emotivně prohlašoval, že chce znát viníka a že podá trestní oznámení. Policie ovšem případ odložila a žádného viníka nenašla.
Kromě Béma podalo trestní oznámení i ekologické sdružení Arnika . Výsledek byl stejný. "Při propadech ve Stromovce vidím jasné pochybení. Neprováděl se dostatečný dozor a firma dělala slabší výztuže, než by měla, aby ušetřila," zlobí se dodnes Martin Skalský ze sdružení Arnika .
Potřetí se Blanka propadla v roce 2010 v areálu ministerstva kultury v ulici Milady Horákové. Policie znovu nikoho neobvinila. Jediným trestem pro Metrostav tak byla milionová pokuta od kladenského báňského úřadu. "Pokutovaná činnost ale nesouvisela s propadem," podotkl mluvčí Metrostavu František Polák.
Firma pak ještě magistrátu zaplatila několik milionů za různé posudky a analýzy. Město neuspělo ani s žalobou kvůli poškození svého dobrého jména o tři miliony. Policie v listopadu 2010 případ opět odložila. V roce 2011 kauzu definitivně pohřbil magistrátní audit, který pravil, že v souvislosti s tunelem Blanka nebyly porušeny žádné zákony.
Čtyři propady za čtyři roky v hlavním městě ale není nic, co by bylo obvyklé. "Nemám o těch věcech odpovídající informace, ale pokud se to stane vícekrát, člověk by měl zpozornět," řekl Michal Varaus z Ústavu pozemních komunikací brněnského Vysokého učení technického. O zakázky se Metrostav nebojí Metrostav se ani nebojí o zakázky. "Tunely zadávají odborníci. Okruh zákazníků je poučen a je malý. Odborníci vědí, že se to stává," řekl mluvčí Polák.
