článek publikovaný na english.arnika.org ze dne 15. 9. 2016
přepis článku:
Oblast Mangystau by se brzy mohla stát oblíbenou destinací cestovního ruchu. Rezervace Usťjurt v tomto regionu dokonce kandiduje o zapsání na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zároveň se ale může stát, že o přírodu Usťjurtu nenávratně přijdeme a spolu s ní i o její unikátní faunu, zejména pak o ohroženou antilopu sajgu. Národní ropná společnost KazMunaiGas usiluje o povolení k těžbě zemního plynu při jižní hranici rezervace.
Nevládní organizace a odborníci z několika zemí bijí na poplach: po otevření plynového pole, ztratí budoucí generace jakoukoliv příležitost k rozvoji ekoturistiky. Občané mohou podpořit ochranu přírody podpisem petice.
„Dopady možného vývoje plynového pole Chansu bude mít na ekosystém katastrofické následky,“vysvětluje Zhaskayrat Nurmukhambetov, náměstek ředitele přírodní rezervace Usťjurt. „Vzhledem k silnému narušení způsobeného těžbou se zejména jižní část rezervace stane neobyvatelná pro řadu druhů zapsaných v Červené knize, jako je raroh velký, nebo orel skalní. Zajímavé je, že na většině území v okolí plošiny Usťjurt je plánovaná těžba jak ze strany státních, tak i soukromých společností. Zahájení těžby by však zcela zničilo biologicky významné lokality,“ říká zástupce ředitele.
KazMunaiGas argumentuje, že ložisko zemního plynu na nalezišti Chansu přinese okolo 300 nových pracovních míst. Ekologové mají ale jiný názor. „Mnoho nových pracovních míst obsadí cizinci a jen málo pracovních pozic zůstane pro místní občany,“ říká Kirill Osin, ředitel nevládní organizace Eco Mangystau.
„Vláda přiznává, že 70 tisíc lidí ve městě Zhanaozen je závislých na těžbě ropy, ale zásoby brzy dojdou. Musíme však vyvinout novou a hlavně dlouhodobou hospodářskou strategii pro region Mangystau zahrnující naše přírodní dědictví a cestovní ruch, který může zajistit budoucnost i pro příští generace, namísto abychom naši zemi zničili. V době, kdy jsou mnohé oblasti znečištěné důsledkem průmyslové činnosti, jsou nenarušené stepní oblasti kolem Usťjurtu také ideálním místem pro chov hospodářských zvířat,“ dodává Osin.
Ekologové navrhují kompromis, a sice rozvoj plynového pole Samtyr, který se nachází na východ od Usťjurtu, navíc i v dostatečné vzdálenosti, aby neovlivnil cenný ekosystém.
Odborníci z ekologických organizací Eco Mangystau, Eco muzeum a CINEST (Karaganda), Dront (Rusko), Arnika (Česká republika) a NABU (Německo) organizují tento týden řadu akcí ke zvýšení informovanosti veřejnosti v Mangystau a snaží se přesvědčit úřady, že těžba není strategií udržitelného rozvoje. Občané mohou podpořit toto úsilí podepsáním petice na jedné z akcí nebo on-line na www.ecocitizens.kz.
Přírodní rezervace byla založena v roce 1984 na území 223 tisíc hektarů, aby ochránila dech beroucí krásu a jedinečnou pouštní krajinu Usťjurtu spolu s jeho kaňony. Oblast je klíčovým habitatem pro řadu kriticky ohrožených druhů a jediným kandidátem na status světového kulturního dědictví UNESCO v oblasti Mangystau.