Nadnárodní společnost Kronospan koupila továrnu zkrachovalého podniku Dřevostavba na okraji Jihlavy v roce 1994. Když spustila o deset let později novou linku pro výrobu lepených OSB desek, přišly problémy. Z komínů se na město začal valit prach a koktejl chemických látek. Kronospan se stal největším znečišťovatelem životního prostředí na Vysočině a stovky lidí začaly trápit zdravotní problémy. V roce 2006 firma zaskočilo obyvatele Jihlavy oznámení, že se továrna chystá rozšířit výrobu. Lidé proto založili občanské sdružení a začali proti prachu bojovat.
Obyvatele Jihlavy dlouhodobě trápily časté záněty očí a dýchací potíže. Pro zápach a prašnost nebylo v některých dnech možné v domech otevírat okna nebo sušit prádlo venku. Na zápach, hluk a úniky pilin opakovaně upozorňovali oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě a Krajskou hygienickou stanici v Jihlavě.
V srpnu 2007 zjistila kontrola Inspekce technologickou nekázeň na jednom z lisů OSB desek. Odsávání z haly nad střechu nebylo plně funkční a pracovníci větrali zplodiny z provozu otevřenými vraty. Tím se zvýšily koncentrace formaldehydu v blízké obytné zóně. Inspekce udělila závodu pokutu za nedodržování provozního řádu. Problémy ale pokračovaly. Kronospan dostal další dvě pokuty za opakované úniky jemných pilin z nechráněných skladů a jednu za provoz linky OSB bez povolení.
Občané prosadili podmínky
Od ledna roku 2006 začal platit nový zákon, který zpřísnil limit pro emise prachu. V té době se z komínů závodu snášela na Jihlavu celá tuna jemného prachu denně. Krajský úřad Kraje Vysočina nicméně schválil „plán snižování emisí“, který umožnil Kronospanu tento limit nadále překračovat až do konce roku 2008. To vyvolalo vlnu nesouhlasu občanů. Petici, která žádala, aby Kronospan plnil zákon, podepsaly koncem roku 2005 přibližně tři tisíce lidí.
Informace o emisích formaldehydu dvou závodů Kronospanu lze získat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). V přehledu vypouštěných rakovinotvorných látek je Kronospan jedním z největších znečišťovatelů v České republice. Před spuštěním integrovaného registru přitom tvrdili zástupci podniku obyvatelům, že vše, co vidí nad komíny, není nijak nebezpečné. „Je to jenom pára,“ vzkázal jednatel společnosti slzícím a kašlajícím čtenářům Jihlavských listů.
V roce 2006 zahájil krajský úřad Vysočiny proces hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Kronospan v něm navrhoval rozšíření výroby, ale přistoupil také na instalaci nových technologií (mimo jiné odlučovače unikajících prachových částic i chemikálií). Do procesu se aktivně zapojily stovky občanů a čtyři občanská sdružení. Jejich připomínky založené mimo jiné na podmínkách provozu podobných továren v zahraničí byly uznány za oprávněné.
Ovzduší Jihlavy se zlepšilo
Ve výsledném stanovisku EIA uložilo ministerstvo životního prostředí 35 podmínek, kterými se měl podnik při rozšiřování výroby a instalaci nových technologií řídit. Ministerstvo mimo jiné požadovalo měření imisí vybraných látek před a po realizaci záměru. Krajský úřad a krajská hygienická stanice měly k datu kolaudace navrhnout pravidelný imisní monitoring formaldehydu.
Následně se ukázalo, že na výrobu dřevotřísky se nevztahuje zákon o integrované prevenci znečištění (IPPC), a Kronospanu tak není možné uložit přísnější podmínky pro vypouštění formaldehydu. Podnik zároveň odmítl požádat o vydání integrovaného povolení z vlastní vůle.
§ Díky účasti ve stavebním řízení dosáhli občané prosazení podmínek vyplývajících ze stanoviska EIA. Úřad byl příliš laxní a podmínky by sám nevymáhal. Jihlava získala díky aktivitě občanů podrobný přehled o stavu ovzduší, který je vzorem i pro jiná města.
Ve stavebním řízení ignoroval stavební úřad některé podmínky stanoviska EIA. Občanská sdružení, která se řízení účastnila, nicméně prosadila doplnění těchto podmínek do stavebního povolení a zavedení komplexního monitoringu škodlivin v okolí závodu. Měření probíhalo nepřetržitě půl roku. Občané upozorňovali na nedodržování podmínek ze stanoviska EIA také při jednotlivých kolaudačních řízeních. Jedině prostřednictvím účasti ve všech správních řízeních bylo možné kontrolovat dílčí parametry a trvat na jejich vymáhání ze strany úřadů, které jinak postupovaly laxně.
Díky aktivitě občanských sdružení získalo město a Krajský úřad Vysočina podrobný přehled o kvalitě ovzduší v okolí průmyslové zóny v Jihlavě. Řídí se jím při zvažování, jaký další provoz lze v této lokalitě ještě povolit, aby byl zachován hygienicky únosný stav ovzduší. Studie měření emisí nyní slouží jako modelový příklad pro další města na Vysočině i v jiných krajích.
V následných jednáních s vedením podniku se podařilo získat příslib, že Kronospan bude investovat do dalších opatření na snížení negativních vlivů na životní prostředí.
„I přes určitá zlepšení nejsme stále spokojeni zvláště od září do dubna. V období inverzí obtěžují exhalace a typický zápach z Kronospanu obyvatele v centru města i v přilehlých oblastech. V blízkosti průmyslové zóny trápí obyvatele kolony kamionů, které se tvoří hlavně mezi 13. a 14. hodinou. Krajští úředníci odpovědní za problematiku životního prostředí by měli postupovat razantněji a požadovat, aby i druhá linka společnosti Kronospan byla opatřena filtračním zařízením.“
Bohdana Kachlíková, učitelka na střední škole
