V těsném sousedství jihovýchodního okraje Hradce Králové se rozkládá přírodní území Na Plachtě, což je samo o sobě jedinečné. Na druhou stranu, blízkost města lokalitu vždy ohrožovala a ohrožuje i dnes. Ochránci přírody a část obyvatel usilují od 80. let dvacátého století o vyhlášení chráněného území. V roce 1998 se jim to částečně podařilo. Kvůli odporu politického vedení města ovšem rozsah vyhlášeného území zůstával až do roku 2012 nedostatečný a stále se objevovaly plány obětovat lokalitu developerské zástavbě – uvažovalo se o sídlišti, administrativě a skladech.
Na Plachtě bylo zaznamenáno 720 druhů vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2 250 druhů živočichů. Z toho je asi 107 druhů vzácných a chráněných zákonem, navíc 19 druhů je evropsky významných. Několik druhů živočichů má na Plachtě jediný nebo jeden z mála výskytů v rámci celé České republiky. Z botanického i zoologického hlediska jde tedy o unikátní lokalitu.
Od šedesátých let 20. století se objevují snahy Plachtu zastavět. Akutní nebezpečí hrozilo v dobách socialistického plánování. Na konci 80. let započala spolu s transferem chráněných živočichů výstavba kanalizace pro panelové sídliště pro 19 tisíc lidí. Od projektu bylo na poslední chvíli upuštěno a sametová revoluce doprovázená společenskými změnami dávaly naději, že Plachta přežije.
Doba se změnila, ale myšlení některých lidí nikoliv. Po dvaceti letech oprášilo nové politické vedení města staré plány a začalo podporovat snahu developerů Plachtu zastavět.
Plachtu chrání Evropa
V roce 2009 podpořilo petici za záchranu Plachty přes 14 tisíc lidí. Jedinečné lokalitě se věnuje několik občanských sdružení včetně dvou základních organizací Českého svazu ochránců přírody. Za poslední roky podnikli občané řadu kroků k tomu, aby zůstaly zachovány všechny významné biotopy a Na Plachtě přežily všechny vzácné druhy živočichů.
Místní sdružení podala návrh ke změně územního plánu, který dnes lokalitu předurčuje k zastavění. Podle návrhu by mělo být území chráněné jako zeleň, avšak politické vedení města projednání této alternativy bojkotuje. Dále byl podán podnět k rozšíření přírodní památky Na Plachtě krajskému úřadu, který byl podpořen peticí. Královéhradecký kraj po tříletém procesu v červnu 2012 vyhlásil Přírodní památku Na Plachtě 3.
Občanská sdružení také napadla převod pozemků z vlastnictví státu na developerskou společnost IPB Real a.s. ze skupiny Orco Property Group, která v přírodní lokalitě chtěla postavit nové sídliště. Na základě právní analýzy zpracované sdruženími byla smlouva mimosoudní dohodou uznána všemi stranami včetně developerů za nezákonnou a neplatnou. Došlo tak k navrácení pozemků zpět státu. Tím byl největší z akutně hrozících developerských záměrů zastaven. Další ale trvají.
Vzhledem k tomu, že Na Plachtě žijí druhy živočichů ohrožené vyhynutím a chráněné předpisy Evropské unie, měla by být lokalita začleněna do evropské soustavy chráněných území Natura 2000, což se díky neziskovým organizacím podařilo alespoň na části plochy. Území ale nebylo vymezeno podle odborných pravidel a úřady v procesu vyhlašování ustoupily zájmu developerů. Jelikož tím došlo k porušení evropských směrnic, sdružení se snaží dosáhnout nápravy.
Dobrovolnická péče i pomocí tanků
Svoje bohatství získala lokalita Na Plachtě poněkud neobvyklým způsobem. Tato oblast bývalých obecních pastvin byla již od dob Rakouska-Uherska využívána jako vojenské cvičiště. Vznikla tak několik desítek hektarů velká bezlesá plocha s písčinami, tůněmi, trávníky a vřesovišti. Mozaika bezlesých stanovišť ale začala po ukončení vojenských manévrů postupně zarůstat břízami, osikami, vrbami a borovicemi.
§ České zákony dávají občanům možnost vstupovat do přípravy územního plánu, případně do řízení směřujících k vyhlášení chráněných částí přírody. V případě, že budou pokračovat snahy developerů o zástavbu Plachty, bude klíčová účast občanů v územním a stavebním řízení.
Vedle snahy o právní ochranu celého území pořádají místní sdružení Na Plachtě už od 90. let každoročně dobrovolnické brigády, kde do péče o lokalitu zapojují širokou veřejnost. Ochránci přírody ve spolupráci s Východočeským klubem přátel vojenské techniky také v části lokality obnovili neobvyklý, ale tradiční způsob péče o chráněné území: pojezd vojenskou pásovou technikou. Právě přítomnost vojenských vozidel pomáhá uchovat vzácné biotopy, které by jinak zarostly nálety.
„Jen díky mimořádnému nasazení neziskových organizací i neorganizovaných občanů a jejich zapojení do správních řízení se můžeme ještě dnes těšit z přírodních krás lokality Na Plachtě. Bez účasti veřejnosti by byla péčí vládnoucích politiků a developerů celá Plachta již dávno zastavěna a zničena. Není sice definitivně dobojováno, ale nezdolná účast veřejnosti a její zájem ochránit přírodní prostředí ukazuje, že má smysl bojovat i ve zdánlivě ztracených případech proti finanční a politické přesile.“
Martin Hanousek, krajinný ekolog